Recenze (311)
Drtivý dopad (1998)
"...i další země připravují svoje jeskyně..."
Královna Alžběta (1998)
"Všichni potřebují něco k čemu by mohli vzhlížet. Potřebují se dotknout něčeho božského tady na zemi."
Nagano 1998 - hokejový turnaj století (1998)
"Přepište dějiny Česká Republika vyhrála zimní olympijské hry v ledním hokeji!!!" Ještě dneska, když vidím sestavu Kanady nechápu, jak se těmhle zlatejm hochům podařilo vyhrát. Gretzky, Yzerman, Shannahan, Lindros, Bourque a Patrick Roy. Mimochodem, kdy naposled od té doby zažilo Staroměstské náměstí 100.000 hrdých čechů?! :-) Jinak buďme upřímní, dokument samotný a jeho televizní zpracování je průměrný. Vzhledem k tomu kolik ČT vlastní materiálu k této události je to celkem tristní výsledek. Spíše než filmařinu, režisér pouze sestřihal materiál a nic víc nepřidal. Hodnotíme postavy, nikoliv dokument jako takový.
Něco na té Mary je (1998)
"Čekám jenom sedm minut!"
Postel (1998)
"Podle hlasu jste asi poznali, že jsem muž. A já si říkám, jestli právě to nebyla jediná vyjímečnost mého života." Luboš vyrůstá i žije mezi ženami. Jeho svět je plný snahy o pochopení role muže a ženy. Film Oskara Reifa je zcela jistě stále ve vlivu nové české vlny a nepopiratelně se snaží navázat na skutečný umělecký český film, který se v porevolučních rocích takřka vypařil. Já osobně si i myslím, že velkou inspirací byla i jedna z prvotin Jean-Pierra Jeuneta "Delikatesy", které vytváří podobnou předměstskou (pavlačovou) atmosféru a zcela jistě se zabývá sociální sférou a životy této části průměrné společnosti, která je tak příznačná pro konec minulého století. Reif ovšem jde do hloubky, otevírá řadu témat, řeší feminismus, dnešní úlohu muže, v jisté symbolice zaměňuje sílů -ismů. Vizuálně dokázal kameraman Jan Luther namíchat zvláštní směsku nádherných černobílých obrazů, které si troufám říct v soudobém českém filmu nebylo vidět. I architekt a výprava se vyznamenali, zvláštní směska kubistických prvků, art deka či pokleslé estetiky dělá s tohohle film skutečně unikát. Pátou hvězdičku si nechám možná po dalším shlédnutí.
Sbal prachy a vypadni (1998)
"Slovo, které teď hledáte je díky..."
Gattaca (1997)
"Nebyl jsem stvořen do tohoto světa, ale najednou se mi ho nechce opustit. Říká se, že každý atom v našem těle býval součástí hvězdy. Možná že neodcházím. Možná že letím domů." Příběh o elitářství, který si troufám říct s přibývajícím časem bude získavat stále více na svém sdělení.
Tváří v tvář (1997)
"Bože, já jsem tak sexy!"
U-Turn (1997)
"Lidská duše není jenom lidská. Každej má v sobě kus zvířete." Tenhle film zásadně změnil moje vnímání filmu jako vizuálního média.
Šeptej (1996)
O poznání lepší než Samotáři. Ale celkově taky o "hovně".