DwayneJohnson

Vůbec ne tak strašné, jak bych podle místních recenzí čekal. Ale já měl vždycky svou hlavu, čehož je WW 84 jasným důkazem. Možná maličko delší, ale to je jen drobný detail. Gal s Chrisem já prostě můžu a tak je nad slunce jasné, že na dalším pokračování nebude moje maličkost jistojistě chybět.

Kvalitou a to hlavně na konci naprosto srovnatelné s první řadou. Několik postav přibylo, několik oblíbených ubylo a Lyra s Willem jsou zase o nějaký ten pátek starší. Vůbec se mi nechce čekat další rok a tak si možná jako chronický nečtivec koupím Jantarové kukátko, abych věděl, jak to nakonec s touhle vydařenou fantasy trilogií celé dopadne.

Má to několik úžasných momentů, dojemných situací a perfektní akce, přesto je můj dojem po zhlédnutí druhé série zlehka rozpačitý. Tohle všechno jsem již viděl zhruba před rokem a žádná přidaná hodnota, která by to zvedla, nebo aspoň udržela na loňské kvalitě se nekonala. Mando konečně ukázal svoji tvář, ale to mně k (nej)vyššímu hodnocení zdaleka nestačilo.

Až moc překombinované a ke konci jen stěží uvěřitelné, se spoustou zvratů, kterým mám opravdu problém uvěřit. V porovnání s několika podobnými seriály z poslední doby obstojí tak nějak napůl, což pro mě bylo po prvním díle celkem zklamání. Vlastně jak (skoro) zmizí z obrazovky ❤️ Matilda De Angelis a přejde to do soudního sporu, není zde nic, co by kvalitu nějak posunulo nahoru. Nicole Kidman je možná dobrá herečka, ale tady musím souhlasit s kolegou Verbalem, botox je prostě a jednoduše svinstvo, které možná opticky ubere věk, ale čas nezastaví. A tak sobě slavnostně slibuju, že pokud v dohledné době natočí další seriál, kouknu se na něj, jen pokud bude hrát babičku a ne matku dvanáctiletého kluka. Všeho moc škodí.

Spousta lidí píše do komentářů, nebo zdejší diskuze podle toho, jaký byl jejích vztah k samotnému exprezidentovi a i kdyby byl film sebelepší, nebo sebehorší, nic se na tom nezmění. To sice absolutně nechápu, ale beru to jako fakt, se kterým já sám nic neudělám. Co mi vadí na samotném zpracování je pocit jisté povrchnosti a někdy až bezdradnosti, jak se s tím nakonec režisér popasoval. Nikdy jsem nepatřil mezi Havlovi odpůrce, ani příznivce a bral jsem ho jako normálního člověka, se spoustou chyb i dobrých vlastností a jen jsem v koutku duše doufal, že se o něm tady dozvím maličko víc. A to mi tenhle životopisný snímek ani náznakem nenabídl. Jen přesvědčivého Viktora Dvořáka v hlavní roli a fakt, že jinou herečku, než Aňu Geislerovou nedokážeme (nebo možná nechceme) do hlavní role obsadit.

Kdo zná trošku šachy, tak pro něho musí být tenhle seriál jedno obrovské zklamání. Je mi jasné, že to nemůže být celé jen o téhle královské hře, na druhou stranu, proč to nenatočit aspoň trošku věrohodně (zběsilé tahání za figurky při vážných partiích), to vážně nechápu. Když se od toho odprostím, dá se těch šest prvních dílů v pohodě vydržet, aby přišel zase závěrečný, který to celé, (zase hlavně šachově) pošle skoro do kopru. Herci jsou fajn, příběh taky, ale to víc, než na tři ušmudlané hvězdy nestačí. A když někdo píše do komentářů :Dámským gambitem jsem každou partii zahajoval, tak buď šachy vůbec nehrál, nebo je to naprostý idiot. Ale to jen tak na okraj.

Solidní představení, i když Bruce není a asi nikdy nebude mít top zpěvákem. Co mi trošku vadilo, bylo zapojení orchestru při některých písních, to mi přišlo až moc umělé a myslím si, že to ani nemá ve svém věku zapotřebí. Na druhou stranu poslechově v pořádku a možná si album někdy pořídím do svého MP3 přehrávače. No, a teď si jdu pustit Counting Crows, na nich teď naprosto bezostyšně ujíždím. A tenhle vcelku vydařený koncert na tom ale vůbec nic nezměnil.

Těžko říct, jestli mě víc překvapila Nora Fingsheidt v roli režisérky, nebo Helena Zengel v hlavní roli ukřičené dívky, které jsem měl sto chutí několikrát při sledování filmu dát jednu pěstí. Virtuálně, samozřejmě, děti nebiju a moc dobře vím, že bez toho by to bylo celkem o ničem. Celkem depresivní a neradostné, ale jednou za čas, nic proti. Uvidíme, kam se obě výše uvedené dámy posunou, zatím je to poctivá plichta. Moje maličkost je bude bedlivě sledovat.

Klobouk dolů, jak Steve, alias Bob v podání výborného Toma Waese táhne skoro celou sérii. Je to hodně podobné, jako jednička se skoro stejným konceptem i místy černo- komediální zápletkou, která to hned v prvním díle nečekaně postavově rozetne, aby se k tomuhle stěžejnímu momentu neustále vracela. Příběhově to místy skřípe, ale tohle vše přebíjí dobří herci a vypečené, scenáristické nápady, které mně někdy přijdou jak tažené z klobouku. Ve finále je to maličko horší, přesto stále nadprůměrná podívaná s nezaměnitelnou atmosférou, která se jen tak nevidí. Oblíbené postavy: Bob, Nathalie, JP, Laurent, Lisa, stará máti, plus ta pošahaná dvojka tanečníků z ranče.

Veskrze příjemná záležitost, která možná nezaplní přední žebříčky vysoko hodnocených seriálů, na druhou stranu zanechá ten příjemný dojem dobře a poctivě odvedené práce. Vůbec, podobný, politický seriál už jsem delší dobu neviděl a to mi tenhle přišel více vhod. Ideální počet dílů, převážně přesvědčiví herci a příběh, který by se (bohužel) hodí skoro do každé vlády, nejen v Evropě. Není to příjemné zjištění, jen realita, jak to dnes v politice běžně chodí.