Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (522)

plakát

Machete (2010) 

Rodriguez se definitivně poslal do sraček, kam zřejmě bohužel asi vždycky patřil (a čest tedy výjimkám Desperado a Planet Terror). Není to o tom, že Trejo neumí hrát a ani se o to (doufám) nepokouší - to je poslední, co by tady mohlo vadit. Ale takle poslat do kytek celý luxusní ansámbl utrženejma koulema filmu, to se nedá odpustit. Varlervoucích momentů je tu jak kvašáků v burritu a potěší jen většinou vtipné parafráze (Malcolm X vs. Mexické národní povstání) a filmové odkazy (Desperado je jasnej, ale mám podezření i na Cool Hand Luka a dokonce Riget - i když jaká je šance, že to Robert někdy viděl?). Závěr je trapas a všechny ty krvavý skvrny co každá postava musí chca nechca nechat na zdi jsou všechny podezřele velký. Ale ty latino chicas byly dobré ;)

plakát

Město (2010) 

Affleck se nějak nerozhodl, jakýže film to vlstně natočí. Na krimi je film zoufale utahaný, přitom samotné akční vložky nejsou z nejhorších. Na psychologické drama je zase příliš plochý, tak nějak bez nápadu a předvídatelný. Co mě alespoň trochu příjemně překvapilo, že dřevo Ben se tu (alespoň na své poměry) relativně vyšvih.

plakát

Na nože! (2010) (pořad) 

Ano, je to JINÝ pořad, než Ano, šéfe!. Zřejmě většinu lidí zklamalo, že je především o vaření (i když kvůli abych tak řekl kvůli jisté skandálnosti se sem procpávají jisté realityshow sračky). Oproti toporné Hells Kitchen jsou naštěstí úkoly celkem rozmanité a emoce nakonec show taky vzbudí: Jardu prostě musíte nenávidět. No a Robertův výraz a radost při vítězným Jágrovi na konci je...prostě úžasný.

plakát

Nezapomeň na mě (2010) 

Film, od kterého jsem nic nečekal, splnil své poslání asi nejlepším myslitelným způsobem. Jediná otázka vyvstává, zda si několik těch kousků mozaiky neplete všednost s klišé. Nu, řekl bych, že občas ano.

plakát

Norské dřevo (2010) 

Jak už je u adaptací zvykem, výhodou do začátku bylo, že knihu jsem již stihl notně pozapomenout. Drtivou většinu svých vzpomínek jsem však ve filmu spatřil, čili nic podstatného ořezáno nebylo. Literární předloha byla vynikající a tak sem se výsledku trochu bál. Naštěstí, neprávem. Film je čistou stylovou asijskou romancí: celý film je protkán překrásnou scénografií dechberoucí přírody (což je věc, která na mě opravdu zapůsobila - stejně, jako interiéry a vlastně celý prezentovaný japonský genius loci), která zároveň splývá s emotivními pochody postav. Asijský filmový manýrismus je zde tedy uplatněn ve své nejčistší podobě. Zpočátku jsem byl trochu překvapen možná až příliš civilním vzhledem hlavnbích hrdinek, což se ale v průběhu ukázalo spíše jako plus, stejně jako z počátku rozpačitý dojem ze samotných hereckých výkonů: postavy se jakoby ve svých rolích rozehrávají. A tak se i snímek stává postupem času emočně účinnějším. Naopak věcí, která se moc nepvedla, je nepříliš povedený hudební doprovod, navíc absolutně otřesně sestříhaný (za celý snímek jsem zaregistroval pouze jedno ušinetrhající ukončení hudebního motivu - naštěstí je většinou komorní ticho). Suma sumárum jsem byl ale velmi příjemně překvapen a zážitek mi nezkazil ani zvukově ne zrovna odizolovaný Lucerna Music Bar pod promítacím sálem.

plakát

Okresní přebor (2010) (seriál) 

To je věc: opravdu dobrý, český seriál. Osobně jsem už v něco podobného ani nedoufal. Přebor je dobrý přesně v tom, v čem v našich podmínkách dobrý být může - zase nám po čase na obrazovce ožívají potenciálně reálné postavy, vše není k nudě ubité na první signální a hercům stačí být tak nějak přirozeně civilní. Samozřejmě, chyby se najdou: každá epizoda obsahuje okamžik (ale ne většinou -y; naneštěstí tyto neladící švy jsou takřka výlučně v momentech interakce herců se současnou generací - kdy tyhle situace přestanou v tuzemském podání plodit pouze vysoce trapnooktanový humor, to by bylo na hlubší sondu do myslí tvůrců, stejně tak nevím, proč je třeba stereotypně vykreslovat lidi narozené po roce 85 jako zkouřence) skutečně hodné diváka TV Nova. A hudba je používána naprosto příšerně, repertoár taktéž nefunguje jinak, než lacině. Přesto jsou to prostě tuzemské sebevědomé 4*.

plakát

Opravdová kuráž (2010) 

Velmi svévolné uchopení ryze maskulinního žánru v podobě hlavní postavy oprsklé mladice se jeví býti svěžím, stejně jako místy prosakující typicky westernová rasová (i jiná) nekorektnost. Plus je to kousek opravdu vtipný a celý v báječných exteriérech se odehrávající (což je podepřeno výbornou kamerou). Co film nakonec zradí je podivně polopatické finále (víc už asi toho Brolina fakt skrouhnout nešlo) a předtitulkový skok "25 let poté", jehož význam jsem absolutně nepochopil (a nebyl sem v kinosále jediný). Suma sumárum něco mezi 3* a 4*, ale jako milovník drsnejch cowboyů mhouřím obě oči... Jó Coeni, to Země pro mladý byl jinej šálek kávy...

plakát

Pena (2010) 

V podstatě nejde o dokument jako takový, ale o street video které shodou okolností zachytilo do oka kamery takové osobnosti a filosofy, že se dostane mnohem hlouběji než většina poučené tvorby. A samozřejmě, že tajemství tkví v uhlovodících!!!

plakát

Prokletý ostrov (2010) 

Při pesimistickém náhledu na tento film je místy jasně vidět jeho vykonstruovanost, mnohdy i patetická lacinost (flashbacky). Na druhou stranu, celý děj není nepřekvapivý (asi po hodině jsem zjistil, že film, na který jsem se po příběhovém openingu těšil, nebude). Že pan Scorsese výborně ovládá své řemeslo, o tom snad nikdo nikdy nepochyboval, navíc je vše podpořeno hutnou hudební složkou. Globálně by to asi bylo spíše ke čtyřem hvězdám (je zde opravdu celkem dost zbytečností a místy až urážejících pomocných narativních postupů - již zmňované flashbacky a také přeludy, dlouho jsem též neviděl dosazené pozadí do automobilové scény), ale nyní prostě Shutter Island splnil momentální potřebu neuspávajícího, napínavého zážitku a oproti jiným v poslední době viděným filmům celkem snadno obstál.