Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (476)

plakát

MINDHUNTER: Lovci myšlenek (2017) (seriál) 

U tohoto seriálu mám prozatím smíšené pocity. Co se obsazení týče, tak nemohli vybrat lépe, obzvlášť u hlavních postav. Groff jako umělý panák, který se snaží pochopit lidstvo a McCallany jako vysloužilý detektiv, který se snaží pochopit modernější přístup vyšetřování, jsou skvělá dvojka. Co se příběhu týče, výborné téma, sériový vrazi a vše okolo jsou jedny z mých dlouholetých fascinací, takže tohle je naprosto super. Fincher je z toho rozhodně cítit, už jen samotným stylem vyprávění a vedením scén (určitě to připomíná jeho Zodiaca). Jenže... místy je to tak nezáživné a utahané, že má člověk co dělat, aby to nevypnul. A pak jsou tu pasáže, kdy to naopak přiková k obrazovce a hrozně to baví. Počkáme si tedy na druhou řadu a uvidíme, jak se to povede dál.

plakát

The Cloverfield Paradox (2018) 

K tomuhle se opravdu těžko hledají slova. Určitě bych do popisu žánru přidala ještě komedie, jelikož není možné, že to mělo být myšleno vážně. Postavy absolutně nesympatické už od prvních minut, kdy se film ani nesnaží o nějaké sblížení s jejich charakterem, motivem, prostě nic, nezájem. Děj, kdy člověk celou dobu bloumal nad tím, jak vlastně má vesmír poct s tím, aby se obnovila energie na zemi, jelikož se nikdo ani neobtěžuje něco z toho vysvětlit. Soundtrack jak ze Star Wars, kdy se člověk musel opravdu místy zasmát a nakonec ten velkolepý závěr, kdy má divák asi udělat " wááááááu, ahááá ". Opravdu super, nemůžu se dočkat pokračovaní.

plakát

Lesní rituál (2017) 

Určitě naprosté překvapení nad tím, jak skvěle je to celé zpracované, jediné co chybí k dokonalosti, je lepší závěrečná třetina. Ale vezmu to popořadě. V první řadě skvělé obsazení a skvělé postavy. I když se u postav nevyhneme hororovému klišé v podání " očividně by jsme měli vzít nohy na ramena a zdrhnout, ale mávneme nad tím rukou a jdeme dál ", to holt prostě tak je. Takže některá rozhodnutí postav a jejich chování, člověk prostě musí brát s rezervou. Jinak se mi líbí, jak lidsky se všichni chovají a na nic si nehrají. Dále příběh, kdy když se zmíní o Švédských lesech, je tak nějak jasné, vzhledem k bohaté severské historii a mytologii, o co se zhruba bude jednat. Ovšem nic vás nepřipraví na to, jakým směrem se to celé ubere a jakou rychlost to celé nabere během několika minut. Protože atmosféra je tady zaručeně bohatá, všechno to skvěle šlape, nenudí to ani minutu, ničeho není moc ani málo a zároveň si to drží dobrou úroveň tajemna. Takhle to skvěle jde víc jak hoďku, ovšem pak se to přehoupne do závěrečných třiceti minut, kdy to jaksi opustí celou tu skvělou atmosféru a zvrtne se to v dost předvídatelný závěr. Nevadilo mi objasnění toho něčeho, co se jim dělo. Sice je někdy v hororu skutečně lepší, nechat zlo skryté a divákovi nic moc neprozradit ani v závěru. Ale tady mi prozrazení vůbec nevadilo, ovšem čekala bych to celé lepé zpracované a zakončené. Jinak bych to určitě zařadila, k velice vydařenému hororu, který je příjemnou změnou oproti neustálým duchařinám a démonovinám.

plakát

Dobrý časy (2017) 

Pro mě naprostá dokonalost, kterou shrnu do nekolika bodů a upozorňuji, že budu spoilerovat, jinak se to nedá. 1) Děj - vlastně tady není nic příběhově závratného ani zapeklitého. Hned po loupeži se stanoví jasný cíl pro hlavní postavu a tím to hasne. A od té chvíle se jedná pouze o náhodnou scénu za scénou, čímž divák nemá tušení co se stane dál anebo jak to celé dopadne a to dodává na naprostém napětí a zvědavosti. 2) Postavy - Už dlouho jsem neviděla film, kde by postavy v člověku vyvolávaly emoce hned od první scény. Connie, ačkoliv je to šmejd, který jen zneužívá na koho se podívá a myslí si, že je lepší než jeho okolí, si i tak člověka získává svou láskou pro svého bratra Nicka. Takže i když by jste mu normálně nepřáli nic dobrého, tak tady mu prostě musíte držet palce. Hlavně protože nechcete, aby se něco Nickovi stalo, protože vzhledem k jeho stavu je jasné, že je spíše loutkou, než společníkem. Dále Rey, který se ve filmu zjeví naprosto nečekaně. Jedná se o další trosku typu Connieho, pro kterou nemáte moc soucitu. Ovšem dodává příběhu opět naprosto nový směr. 3) Herci - Zde se odehrávají dva nejlepší herecké výkony za posledních pár let. Robert Pattinson mě již v jednom z jeho předešlých projektů dost překvapil, ale tady naprosto zářil. Od jeho vzhledu, dokonalého přízvuku, po tu naprosto úžasnou závěrečnou scénu. Je vidět, že jeho Twillight dny jsou dávno v zapomnění, jeho vkus mě dost baví a těším se co nabídne dál. Benny Safdie, když jsem tento film viděla poprvé, tak jsem byla na 300 % přesvědčená, že obsadili postíženého člověka pro roli Nicka. Tím víc jsem zůstala v naprostém šoku, když jsem zjistila, že to je jeden z režisérů. Ten jeho věčně zmatený pohled a určitá bolest nad tím, že pořádně ničemu nerozumí. Něco neskutečného. 4) Závěr - Pohled na Connieho, který si konečně uvědomí, že je zoufalec, který akorát zničil životy a pohled na Nicka, který se stejně ocitne v prostředí, které na mě osobně působilo příšerně, je opravdu zdrcující. Jako celek tento film opravdu zanechá silný dojem, doteď ve mě vyvolává emoce. A ten soundtrack byla dokonalost samo o sobě. Hodnocení tady mě dost překvapuje, ale tak možná to bude zase ten typ filmu, kdy ho buď nesnášíte anebo milujete. Já rozhodně patřím do té druhé kategorie. :)

plakát

Jeepers Creepers 3 (2017) 

Tak tohle bylo opravdu smutné. Člověk na to čeká sto let a oni se vytasí s tímhle?! Ne že bych očekávala bůh ví co, přece jenom Jeepers nikdy nebylo nějak závratně inteligentní, ovšem když už nic jiného, tak to mělo alespoň fajn atmosféru. První díl obvzlášť. Ale tohle celou dobu vypadalo jak práce filmového studenta. Působilo to nehorázně amatérsky, herci naprostá katastrofa a setkání se záporákem bylo pokaždé neúmyslně směšné. That's a big no no.

plakát

John Wick (2014) 

Ano, ano, je to naprosté klišé se vším všudy.. ale zatraceně ten Keanu se pro tyhle role narodil! :D Akční scény jsou skvěle natočené, choreografie nádherně šlape, není to přeplácené ani chudé. Keanu opravdu působí, že ví co dělá, není to jen drsňák s úšklebkem, který dělá pif paf a celá místnost padne. Jediné co bych asi vytkla, tak je obsazení Alfieho Allena jako jednoho ze záporáků. Ten jeho falešný ruský přízvuk mě trošku tahal za uši, tohle rozhodně nejsou postavy pro něj. Jinak ačkoliv tohle není zrovna typ filmu, který si normálně užívám, tak tady jsem se kupodivu docela dobře bavila + ten naprosto super soundtrack neměl skutečně chybu.

plakát

The Blackcoat's Daughter (2015) 

Tohle je přesně opět ten typ filmu, u kterého je tak těžké popsat, proč se člověku vlastně líbí. Občas prostě někdo vyleze s něčím, co má tak zvláštní atmosféru, příběh, postavy, pojetí, že to prostě vtáhne, už jen pro svojí ojedinělou originalitu. Děj je tady velice zvláštně poskládaný, zpočátku to nemá hlavu a patu, postavy se chovají divně a člověk nějakou dobu bloumá o co vlastně jde. Ovšem po určité době vše začíná dávat smysl, příběh začne zapadat a divné chování postav začne dávat čim dál tím větší smysl. I když to má pomalé tempo a nic moc se tam na první pohled neděje, ta atmosféra je prostě bezvadná, společně s hereckými výkony a soundtrackem. Tohle pro mě tedy bylo v současných smutných dobách hororového žánru, další milé překvapení.

plakát

Resident Evil: Poslední kapitola (2016) 

Tak jsme se dočkali zakončení celé filmové RE ságy a musím jen říct, díky bohu za ty dary. Ne že by to občas nebylo zábavné, někdy jsou tyhle typy filmů taky fajn, prostě vypnout mozek a jen se bavit. Ovšem co člověk říká pořád, největší chybou, kterou Anderson tohle celé započal bylo, že to vůbec kdy pojmenoval Resident Evil. To je něco, přes co se člověk jen tak dostat nemůže. Protože koukat na to, jak jedna z nejkultovnějších herních hororovek je przněna k nepoznání a jen se zneužívá její jméno a občas nějaká ta postava, tak to se opravdu těžko rozdýchává. To prostě pro mě bude vždycky trnem v oku. Jediné, co Andersenovi uznám je to, že i když si to celé patlal po svém, bez ohledu na herní příběh, tak si to také zakončil po svém. Dostává se nám tedy celkem ne tak stupidní vysvětlení stvoření T- virusu, ale také objasnění, co je Alice vlastně zač, což musím přiznat docela mile překvapilo. Jinak to celé byl opět děsný CGI bordel, s 15628 nudnými bitkami, prostě klasika. Takže bůh s tebou filmový RE, oplakávat tě nebudu. P.S. To CGI tady bylo něco příšerného, jakože opravdu nejsem rejpal v tomto ohledu a moc to neřeším, tak tady mě to tedy opravdu šokovalo. To snad i první RE byl lépe udělaný, než co předvedli tady. Tfuj..

plakát

Thor: Ragnarok (2017) 

Tak kam se předchozí díly hrabou. Tohle bylo od začátku až do konce nabouchané nádherným vizuálem z kterého až zrak často přecházel, super bojovkami a ještě víc super hláškami a komediálními vsuvkami, které to vše příjemně odlehčovali. Nic z toho se nebere až příliš vážně, až mi to stylem (ehm ehm Led Zeppelin) připomínalo Guardians of the Galaxy. A to se přesně k Thorovi hodí, naladit ho na více komediální vlnu a všechnu tu jeho pýchu a hrdost jednou za čas lehce poškádlit. Takže za sebe můžu říct, že mi to opravdu sedlo a snad bude Marvel dál a dál příjemně překvapovat.

plakát

Marcela (2006) 

Bohužel od Manželských etud se zde mnoho nových věcí nedozvíme. Jinak se jedná o další skvělý a silný dokument.