Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenze (482)

plakát

Wonder Woman (2017) 

"Mě se to líbilo....." Je to moje oblíbená věta z filmu The Reckoning. Která pak ještě pokračuje:..."teda, ta volavka se mi líbila. Takže - Gal Gadot je skvělá volavka a já jsem se báječně bavila. Jasně, že lítá v plavečkovém brnění po bojištích a zákopech první světové a odráží střely a granáty a jiné trhaviny, levou zadní, respektive oběma předníma, potaženýma luxusními pancéřovými náramky. Tohle prostě hrdinky v komixech dělají. Chris Pine je, jak ostatně sám říká, opravdu nadprůměrný (žádný homokokot, jak tady tvrdí zlý jazyk) a tak se na to mrkněte, protože minimálně první půlka je fakt megazábavná: dětství, dospívání, máma královna Amazonek, věčně modré nebe, bojová cvičení s namakanou tetou, seznamovačka, odchod z domova za dobrodružstvím....No, ta druhá půlka je taková víc zákopová a ponuřejší a je tam víc mlhy a dýmu a plynu a ohně a zla....a vprostřed toho všeho září...totiž chci říci řádí...Gal.

plakát

Šílení kanibalové (2016) 

Takže, jestli vážně chcete vidět pěkný maso, trošku si zafilozofovat a popřemýšlet, zda by byla taková dystopie možná (podle mě zcela určitě ano) podívejte se. A jestliže vydržíte až do konce, dočkáte se slibované romantiky s lehkou špetkou Stokholmského syndromu. Každopádně - tento romanticky laděný snímek o lidožroutech, květinových feťácích, jednom nemluvném, ale vševědoucím bezdomákovi, sexy drsňačce s mozkem a těch ostatních, by zasloužil zvýšit laťku hodnocení.

plakát

Město (2010) 

Odhoď zbraň! NASRAT! Neboli pohádka o hodných lupičích a zlých policajtech.

plakát

Errementari (2017) 

Hororová pohádka. Přestože se zdá být dost netradiční, nacházím v ní velice tradiční pohádkové prvky a navíc docela dost vtipu, zejména v poslední třetině a - pozor, bojler - moc se mi líbil odlehčený konec. Taky jsem si přidala do boxu pár nápadů, jak na čerty - to s cizrnou jsem fakt nevěděla, je to super!!!. Každopádně musím říct, že takovou pohádku jsem nikdy neviděla. Děsivno, strašidelno a hororovo se tu snoubí s naprosto logickou přímočarostí a neohrožeností malé holčičky. Zaujme vás a obdivujete jí od samého počátku, co jste ji spatřili. Venkovani jsou ukázkově pověrčiví, jednoduší, přesto ne tak krutí, jak byste u hlupáků čekali - hloupí totiž nejsou, jen je na chvilku ovládne démon. Jako ostatně občas každého z nás.

plakát

Upgrade (2018) 

Zvláštní. Úplně nejdřív mě zaujal kontrast mezi futuristickým a "normálním, součaným...naším?" světem. A pak je tu ještě jeden svět, ten "za tím kamenem". Jak to vidím, cítím v kostech: takováhle pohoda není jen tak a ještě k tomu na začátku filmu. To se vždycky něco posere. A taky že jo! Báječně se to posralo a pak už to dál byl jen Upgrade nejvyšší. Ámen :).

plakát

Vpich (2011) 

Ve skutečnosti, myslím jako v opravdovém světě, to ale takováhle paráda nebyla. Mě by teda můj tatér vyfakoval, kdybych mu při tetování poskakovala pod jehlou na jedné noze a telefonovala si. A protože je to podle skutečnosti, kterou si můžete vyguglit, klidně napíšu, že mě ty patetické doslovy neberou, protože kolega si vysoudil akorát tak na záchranu zadku a dal do toho fakt určitě celou svou duši. A fakt ty tři hvězdy myslím bohatě stačí.

plakát

Čarodějovy hodiny (2018) 

Nic tu nefunguje. Toho malého kluka, s obličejem jak roztékající se tvarůžek neměli vůbec pustit ani na casting. A on se tak snaží a všichni ho mají plné zuby, prkno jedno! Žádná chemie, žádná vřelost, nic, nada...prázdno. Já se tak těšila na kouzelnou pohádku a dostala jsem pořád stejně stejného, tak nějak zase šablonovitě přehrávajícího Džeka Bleka, příšerně trapné dýně, Kejt Blanšet - no to mi jí snad vyměnili, nebo co! Ale co s takovým vlezlým spratkem v patách! A radši snad bez triků, než tohle! A křeslo...křeslo? Horší jste neviděli! Haf, haf...Zloun a zlounka jsou taky trapní, mami a abych pořád nemrmlala - moc se mi líbil ten obrovskej lev z keře. A na toho se podívejte. Avšak - varuju Vás!

plakát

Jurský svět: Zánik říše (2018) 

Tak nevím, jak popsat ten chaos, co se mi po shlédnutí tohoto maglajzu zrodil v hlavě. Vůbec to není napínavé a dobrodružné. Je to masakr. Digitální masakr. A taky mi vrtá hlavou ta Blue. Fakt myslíte, že by mohla být tak fikaná a vázaná na svého původního pána, že mu pomáhá ze srabu, skoro jako vlastnímu bratrovi? Takže je to předchůdce psa! Žádná jiná možnost není. Podívejte se a uvidíte. Normálně pes. Modrej . Digitální.

plakát

Kouzelník Žito (2018) (TV film) 

Chjo, zase jedna pohádka, kterou házim do koše. Žito se snažil seč mohl napodobit dikci, ševelivost a "jankovitou roztomilost" Neckáře, když hrál v Šíleně smutné princezně. Žitova nemužná, oči vyvalující a krk jako kohout natahující postava byla totálně nemožná. Žádné charisma, nic. Princezna byla docela milá, akorát trošku rozpolcená, místy se zdá, jakoby nevěděla, ve které rovině se usadit. Pavel Kříž je vážně směšnej, kdykoliv hraje zlouna a ještě ten kostým... Pan král byl tak pitomej, že to snad ani neni možný, myslím, že Petr Kostka s tím měl mega práce, aby to dal. Noa babička, s tím, že Žito je přece na poli má tu hvězdu ode mě. Asi se na to radši ani nekoukejte.

plakát

22. míle (2018) 

Hm...hm....zajímavé, zjímavé..... Chtěla jsem dát odpad, ale jak by k tomu přišel opravdu opravdový odpad? Nemůžu to tak jednoduše prostě hodit do koše. Je to masakrální podívaná, to jistě. Sled událostí, způsob kamerování, střih, mega rychlé akce, zápasy na ostří čehokoliv a zběsilý způsob nadupaného Jamese Silvy - to prostě najednou mé jednoduché mozkové závitky fuck nedávají. A do toho matky, co se nemohou věnovat svým dcerám a místo mufinů pečou něco zcela jiného. Podívejte se a neodvažujte se u toho štrykovat.