forsberg

Slušelo by se napsat, jak si cením Krvavého diamantu, protože poukazuje na genocidu ubohých obyvatel Sierra Leone námi bělochy, dychtícími po diamantech, ale popravdě - byla jsem ztracená už v momentě, kdy jsem uviděla Djimona Hounsou a uslyšela ten neskutečný soundtrack.

Nečekala bych, jak živě dokáže film zprostředkovat čichový vjem. Příšerný smrad rybího trhu, pach potu smíchaný s parfémy v parukách a korzetech nebo vůně levandulových polí v Provance z plátna úplně sálají. Ale že z pachu smrti lze stvořit lásku...o tom mne nikdo nepřesvědčí.

Osmnáct let se na světě nenarodilo dítě. Lidstvo pomalu vymírá. V Británii ožila Orwelova vize roku 1984. A nějakým podivným řízením osudu, je život naděje lidstva svěřen do rukou chlápka, který nemá žádné velké ambice, zato má smůlu na boty. Neuvěřitelná jízda, právem nominovaná na Oscara za kameru, vám vyrazí dech a sotva ho popadnete, donutí vás sykat a trousit výkřiky typu: Sakra zdrhej a Jéééžiši, to není možnýýý. Fantastický výkon Clivea Owena nemá cenu komentovat, to už tu udělal kdekdo, tak snad jen ještě připomenu nádhernou hudbu...ó dokonalosti, tvé jméno je King Crimson...

Umění plakat je pěkný film o nepěkných věcech. Dobré drama o špatném člověku. Drsný příběh o křehké dětské duši. Vtipkuje o příběhu který je k pláči. A ještě dlouho nejde vyndat z hlavy i když bych moc ráda.

Slušně natočený příběh, ale jako by vypadl z oka edici Harlequin, přesně podle modelu "děvče v nesnázích potká nejdřív špatného muže a ve finále dobrého muže". A stejně jako jsou Harlequiny na jedno přečtení, je Zrádná mysl na jedno podívání.

Chápu Jacksonovu touhu splnit si svůj dávný sen, ale spíš se mu povedlo zhmotnit ad absurdum Pratchettův výraz "mnozí efektové". Ve chvíli, kdy proběhl závod soutěskou pro savce bez orientačního smyslu, načež byl jeden z hrdinů sežrán (fakt to tak vypadalo) obřími pyji, začala jsem mít všech těch triků dost. Příběhy o krásce a zvířeti jsou krásné, protože jsou docela prostinké a všechen ten balast okolo je možná efektní, ale docela zbytečný.

Ale jo, Zorro2 JE dobrodružný, má to švih a občas je legrace...ale Zorro a manželská krize? Co bude příště? Zorro konvertuje k judaismu? Zorro v přechodu? Bojím se, bojím.

Na začátku mne napadlo, že mezi Kathleen Turner a Michaelem Douglasem to na mexické slavnosti jiskřilo víc. V polovině mi došlo, že Arnold a Jamie tančí tango daleko vášnivěji. A těsně před koncem jsem nudou usnula, za což se vám Angelino a Brade, vy dva krásní lidé velice omlouvám.

Myšlenky zločince na rozdíl od Chicago Hope tolik neutrpěly odchodem Mandyho Patinkina a protože z práce chodím tuze pozdě, bývá u nás často slyšet - A sakra, viktimologii už jsem prošvihla co? Jo, ale modus operandi ještě stihneš.

Psal se tuším rok 2007, když mi můj bratr, tehdejší baskytarista Echtu!, volal z Trutnova a říkal - Tohle si musíš poslechnout. A já v tom mobilu uslyšela deset tisíc mániček zpívat sborem Jóóžin z báážin, močálem se plíží... Na tenhle památný moment vzpomíná i Karel Malík v Českém Woodstocku, zajímavém dokumentu, který bohužel dost utrpěl úpornou snahou tvůrců, vedenou zřejmě úvahou - Nasekáme to na malý kousky né voe, ať to má ňákej uměleckej voe dopad.