Lady_Gaga

Tak já tedy hromadné zklamání nesdílím, protože krátká balada o lásce dvou sopek mě uchvátila. O to víc, že jsem nic takového před animákem V hlavě nečekala. Bylo to roztomilé, nečekané a já vnímala jako něžné pohlazení od tvůrců Pixar a nevím, proč bych nutně od nich měla očekávat humornou scénku. Byla jsem nadšená a příběh mě bavil. Bylo to neobvyklé a tak krásně romantické...

Pro mě je to velké zklamání, protože jsem se na show dost těšila. Překvapuje mě, jak je to celé unylé a trapné. To jsem tedy nečekala, protože ranní show Leoše a Patrika mám ráda. Je cítit, že se snaží, ale snaží se zřejmě až moc. Proto to sklouzává do trapnosti. Viděla jsem zatím pár dílů a musím říct, že nějaký pátek si show jen tak nepustím, ale zkusím to za čas. Pokud ji ještě budou dávat. (S Jimmy Fallonem se to vážně vůbec srovnávat nedá). Každopádně Leošovi fandím, myslím, že on je člověk, který dokáže poučit i z negativních komentářů a udělá maximum, aby to napravil.

Konečně! Konečně někdo dokázal natočit část mých snů. Ohromeně jsem na film koukala a říkala si, že takhle přesně to mám ve svých snech. Nepopsatelný zážitek. Zvláště proto dávám pět hvězd.

Na film jsem se hodně těšila. Bohužel jsem zřejmě měla velká očekávání. Neviděla jsem ve filmu nic, co bych nevěděla a to jsem nikdy zprávy či drby o panu Saudkovi nevyhledávala. Musím říct, že jak mám herce Rodena ráda, tak jsem měla problém mu jeho postavu fotografa uvěřit (což rozhodně nebyla jeho chyba, hrál to skvěle. Jen (jak už tady někdo psal) - stále jsem viděla herce Rodena, kterak se snaží zahrát fotografa Saudka). Film ve mně zanechal hořkokyselou pachuť, nebylo tam skoro nic, co by mě nadchlo, či zanechalo stopu. Tedy kromě mladé herečky Málkové, které jsem tu "mrchu" celkem věřila.

Už je to spoustu let, kdy jsem seriál viděla. Od té doby už nikdy nebyl čas /krom toho obvykle na filmy ani seriály podruhé nekoukám/ a tenkrát jsem u seriálu i brečela smíchy. Vždy jsem si říkala, že bylo jen dobře, že roli Peggy nakonec nedostala Roseanne, protože sice by byla se svou postavou typickou americkou mamkou, ale bez Katey Sagal by to určitě nebylo ono (fascinovalo mě jak krásně vypadala bez té zrzavé paruky). Zbožňovala jsem hlavně Kelly alias Melounka a skvěle byla zahraná i vzájemná nevraživost mezi Alem a sousedkou Marcy (která se vtipně provdala za Darcyho aby se mohla jmenovat naprosto uhozeně Marcy Darcy). Amanda Bearse musela mít neuvěřitelný smysl pro humor, když posléze díly i režírovala a narážky Ala na její vizáž se nezměnily, naopak spíš ještě přitvrdily. Některé hlášky si pamatuji dodnes, pro mě můj první sitcomový seriál, který jsem kdysi tak milovala (až na ty přimíchané smíchy). Proto 5 hvězd.

To máte tak… Když kolem vás všichni nadšeně vyprávějí o nějakém seriálu a neustále z rukávu sypou vám neznámé hlášky, tak máte dvě možnosti: buď si okamžitě pustíte alespoň první díl a začnete hláškovat s nimi, nebo si schválně nepustíte ani kousek a budete celý seriál několik měsíců úspěšně ignorovat (stejně jako já). Až do doby, kdy vás schvátí bacil a vy zůstanete v posteli a pustíte si z nudy televizi, kde zrovna běží nějaký 6tý díl minimálně třetí série. A protože nikde jinde nic nedávají, tak ho milostivě nepřepnete. A uděláte dobře, protože se za chvíli přistihnete, že se vážně skvěle bavíte. Za týden shlédnete celé tři série a i když pak chodíte domů z práce pozdě večer, tak neusnete, dokud neuvidíte alespoň jeden díl. Místo Večerníčku. Sice se na seriálu stanete totálně závislými, ale naštěstí scénáristé věděli, že když v posledních dvou sériích zmírní, tak už se na ten konec vlastně budete těšit (stejně jste už jakou dobu napnutí kdo je, kurnik, ta matka, jak vypadá, kde se poznali a jak to vlastně celé dopadne), protože to bude to nejlepší, co se může stát, aby vám v paměti zbyly pěkné vzpomínky na vaše imaginární přátele, se kterými jste strávil kupu času a dost se s nimi nasmáli. (Nebojte, ty poslední série nebyly tak strašné, jen prostě nebyly tak skvělé, jako ty první a bylo to takové utahanější). Původně jsem chtěla dát hvězdy čtyři, ale skvěle jsem se bavila, těch 5 si to zaslouží :-)

Pro mě to byl odpočinkový film, který mě bavil a od kterého jsem ani nic moc nečekala. Váhala jsem tedy mezi 3 a 4 hvězdami, ale nakonec jsem se přiklonila ke čtyřem. Velmi mě bavilo prostředí, retro oblečení, auta - všechno to bylo fajn. Stejně tak mě bavil “vztah” tří hlavních postav. Svým způsobem měl film své kouzlo, díky kterému snadno odpustím i to, že děj byl takový jednodušší, neopracovaný.

Už po první utahané půlhodině jsem začala více sledovat hodinky, než nudný a ničím nezajímavý děj filmu. V podstatě by si stačilo přečíst o čem film je a zbytečně se netrmácet do kina (jakýkoliv rychlý film přehraný ve vlastní hlavě s vlastními hrdiny by mi býval byl stačil). Litovala jsem, že jsem raději nešla na večeři. Děj není nijak překvapivý, herecké výkony jsou celkem nezajímavé a kdybych měla mladíčkovi rachitické postavy věřit, že je skrytý stroj na zabíjení, musel by se alespoň v tom okamžiku kdy drtí ostatní tvářit jako tvrďák. Jako hrdina jsem si nakonec připadala já, protože jsem kino neopustila ani po 30ti minutách, ani po 50ti minutách, ale vydržela jsem až do závěrečných titulků (jelikož jsem naivně očekávala, že to třeba dostane grády). Kdybych to měla shrnout: připadalo mi, jako by film natočil nějaký student, který si není moc jistý tím, jak to vlastně má ve finále vypadat.

Na začátek musím napsat, že nejsem skalní fanynkou ani Toma Cruise, natož akčních filmů. Ani ve snu by mě nenapadlo, že tomuto snímku nakonec dám 5 hvězdiček (možná díky tomu, že předem nesleduji upoutávky a o to víc jsem byla překvapená). Jakmile se na plátně objevily první záběry filmu, byla jsem naprosto vtáhnuta do děje. Nejen, že jsem se od začátku skvěle bavila, ale nebyla nouze ani o napětí. Vzhledem k posledním zkušenostem z kina musím velice ocenit i to, že scény na sebe navazovaly tak skvěle, že jsem se téměř nestihla nudit, ani hledat nesmysly (i když sem tam by se nějaký našel, ale to asi v každém filmu) a z kina jsem odcházela spokojená. Jak by ne, stihla jsem navštívit operu ve Vídni i její zákulisí, pak jsem se přesunula na skok do Maroka, skoro jsem nedýchala při potápění se pod vodou a ještě jsem zažila skvělou jízdu na motorkách. Vážně - jako bych tam všude byla s nimi :-)