mirasul

Po všech stránkách dokonalý film. Vysokoprocentní destilát kapitalismu. Člověk bez citů a duchovního přesahu je poháněn pouze chamtivostí a nenávisti, a každý záblesk sentimentu je pro něj v důsledku jen komplikací, odbočením z cesty. Co je to vlastně za člověka, má nějaký původ, zakořenění? Co z něj udělalo sebestřednou bestii? Naprosto výjimečné herectví Daniela Day-Lewise strčí do kapsy všechny hvězdy červených koberců. Originální Jonnyho muzika, která se znepokojivě line celým filmem bez ohledu na konvence. Těžko srovnatelné vizuální potěšení s dlouhotrvajícím existenciálním dozvukem. Díky, pánové!

Výborně! Uvěřitelný pohled na jednu komunitu z mnoha stran. Proč se nedokážeme Romům přiblížit, proč je stále nedokážeme přijmout? Po shlédnutí Václavova filmu si to možná někdo uvědomí. Zaplaťpánbůh, že se někdo pokusil o zachycení zevnitř.

Minimalistický a (proto) naprosto strhující obraz sebejisté a zaslepené výchovy. Fascinují mě perfektně propracované scény, a jejich geniální provázanost s jednotlivými zastaveními. Zároveň jsou scény nesmírně překvapivé. Bylo by chybou odbýt poselství pohoršováním se nad sektářstvím. 1) Bez ohledu na víru či nevíru, podobný přístup rodičů ke svým dětem je dnes až k neuvěření častý. >Nemáte právo mluvit mi do výchovy; Já vím nejlépe, co je pro moje díte nejlepší<. 2) Lidé kteří do dětí hustí katechismus a učí je nazpaměť odříkávat floskule ve skutečnosti nečekají, že by to ty děti mohly také samy prožívat. Jsou to pro ně často taková hloupoučká zviřátka. 3) Postižený autismem je nejspíš otec, jinak tomu nerozumím.

Role žen, mužů a dětí ve světě řízeném muži. Pomáháme problémovým dětem, aby z nich něco bylo. Úchvatná krajina, a zároveň uzavřený svět, kde se z mužů stávají úchylní zvrhlíci a z žen pasivní nešťastnice. Mimo toto schéma vyčnívají lidé, kteří přišli odjinud - společenství zhrzených žen (pod vedením skvěle ironické Holly Hunter), které se stává útočištěm pro místní hledající východisko ze svých životních krizí; syn místního macha Johnno, navrátivší se z thajského vězení; a konečně ústřední postava Robin, která je od začátku do konce konfrontována s místními veřejnými tajemstvími, s rodinnou i osobní minulostí, s genderovými bariérami. Seriál je mnohem více než detektivní zápletkou (neboť většinu neznámých si intuitivně dosadíme již během prvních dvou, třech dílů) hodnotný hlubokým vykreslením charakterů jednotlivých postav, a to prostřednictvím jejich dilemat, rozhodování, přerodů, jak to ostatně bývá i v životě. A tak ve mně zůstává ne nějaké šokující odhalení, ale ryzí otázky. A to bych od seriálu nečekal.

Bylo by velmi dobré, kdyby se s tímhle filmem dokázaly nějak popasovat naše evangelikální církve, které nekriticky kopírují americký styl , bohužel i v přístupu k dětem. Na tohle je třeba si opravdu vyhradit čas a připravit se na nejhorší. Mně bylo doslova na blití, když jsem tenhle skvělý dokument viděl před pár lety, a dneska to je o to horší, že kolem sebe pozoruju, že řadě lidí je takový manipulativní přístup k dětem blízký. Je to extrémní, strašný, ale skutečný (i když se nechce věřit). "We're gonna talk tonight about how the devil uses tactics to destroy our lives" Tos tedy vystihla, crazy bitch! Všechno je předem naplánované, všechno je pod kontrolou, na boha tu není místo.

Fascinující a přitom civilní výpověď o fungování některých náboženských společenství, kterým se pro svoji duchovní oddělenost od světa říká sekty. Podle mě ideální film pro každého, kdo chce vědět, co to jsou sekty a především co dokážou udělat s rodinou. Ale také pro každého člena jakékoli církve, neboť nastavuje vyvolává spoustu důležitých otázek: Jak je důležitá svobodná vůle? Má církev právo rozbíjet rodinu?

Mohu říci, že ,mnoho z tohoto filmu ve mě stále zůstává a záběry si přehrávám v paměti do detailů, více než u jiných filmů. Jde o velmi napínavé dílo, skvěle zobrazující život ve Varšavském ghettu, lépe než v jiných filmech. Na můj vkus přechází někdy až do kýčovitosti, což je však vyrovnáno komorností příběhu.

Ten příběh vlastně není tak originální, ačkoliv mě rozsekal na hadry. Mnohem více oceňuji jeho působení jakožto črty, která je svými významy ikonická a funguje jako podobenství, ne jen jako Podívejme-Se-Jak-Je-To-V-Tom-Rusku-Furt-Stejně-Hrozný. Uznávám, první co člověka napadne je, že je rád, že v tom nemusí žít. To je sice fakt, ale nedělejme si iluze, že Rusové jsou tolik jiní než my. V tom lidství a ubohosti jsme si rovni. Jasně, že mě napadají paralely s vyvlastňováním poloostrovů a hlubokou zbožností se svatým Vladimirem v hlavní roli. Je to však mnohem obecnější. Velkých charakterů je tam hodně, a v každém se můžeme trošku poznat, v některém víc, v některém míň. A hledáme-li ďábla, je jím starostův duchovní guru. To je totiž ta největší tragedie, když se začíná kurvit i církev, pak totiž člověk (a nejen ten ruský) zůstává opravdu sám, jen s věrnou vodečkou. A přesto existuje pravda - jiná, než o které mluvil biskup - která je věčná a kterou člověku nikdo nesebere. A je lepší ji nijak nenazývat,. Při sledování jsem vzpomínal na Unaveni sluncem. Leviatan je z mého pohledu mnohem pravdivější, a to i bez "historického odstupu," toho se žel v českém filmu už asi nedočkáme, ledaže... A kromě toho, při vší té tragice je to ovšem nesmírně vtipný film. 100% jen to fikne!

Ne, zase to ve mně nic nezanechalo. Film je tak americký, že to snad víc nejde. Tváří se, že má přesah, ale ve skutečnosti jej postrádá, protože mu chybí pokora. Je schopen vše vysvětlit, nevyvolává otázky. Kdepak, s odysseou opravdu nelze srovnávat.

Pro mě nejlepší hippie film, pohrdající pokrytectvím a předsudky. Poprvé mě mírně zaskočil, postupně však ke mě začal promlouvat víc a víc. Strýček Viktor je borec!