-bad-mad-wolf-

Samotný osudový závod je paradoxně natočen dost fádně (byť se podle všeho věrně drží skutečnosti) a Hádkův Hanč je fádní úplně stejně. Hra na struny nostalgie, atmosféry, emocí a politické situace ale funguje výborně. Což je pro mě příjemné překvapení, protože jsem čekal, že to dopadne buď obráceně, nebo vůbec nijak. Kaiser OK.

Mamina s prořízlou hubou může nadělat problémy kdekomu. Zvlášť v Japonsku. Kučisake-onna je tam profláklou městskou legendou, která má kořeny ve stovky let starých mýtech. Tahle filmová podoba docela hezky bubákuje svojí nenápadností, kdy nechává postavy na denním světle vystrašeně klábosit o znetvořené únoskyni a pak... odněkud vyskočí znetvořená únoskyně a odtáhne dítě. Ani nevím jak, ale funguje to. Je fakt, že chvílemi film působí jako amatérské dílo několika nadšenců, ale není to vyloženě na škodu - v kombinaci s nenásilně vytvářenou creepy atmosférou a zlem, jehož původ je i není vysvětlen, to na solidní urban legend jednohubku stačí.

Chlapi prdí, choděj na jedno a hrajou fotbal. Holky chtěj koupit kytku a občas pomoct s nádobím. Jednička se mohla opřít alespoň o solidní komediální talent Anny Polívkové, tohle je fakt už jen stereotypizující, nevtipná a skrznaskrz vymaštěná estráda bez špetky mozku i srdce, zato s koulema až na zem. A jak už historie dobře ví, sebevědomí hlupáci bez špetky citu byli vždycky strašní kreténi. P.S. Tvůrci mají moc hezkou představu o tom, jak "získat místo" na recepci vydavatelství prestižního magazínu.

Zajímavá premisa, která vyústí v něco absolutně nezajímavého.

"Osvětlený hrad Kóči mě moc nenadchnul a myslel jsem si, že jde o pouhé plýtvání elektřinou. Kdybych tu byl s Rikako, vypadal by nádherně." Romance hodného kluka od vedle s poněkud záhadnou/nesnesitelnou krasotinkou je vlastně jen úplně obyčejným/realistickým výtažkem ze života dospívajících. Bere v potaz běžné, ale skutečné problémy dotyčných a naštěstí se nesnaží vyprávět další ufňukanou moralitku pro dementy. Skoro se mi chce říct, že jde o zbytečný film, který není zbytečné vidět. 7/10

Atraktivně obsazená a obstojně atmosférická adaptace Suzukiovské duchařiny, která dojíždí na to, že je strašlivě nijaká. Prvky hororu jsou eliminovány na minimum - hodně dlouho to dokonce vypadá, že sledujeme čistokrevné sociální drama, v němž stopové množství hororového elementu jen podtrhuje žalostnou a paranoidní situaci hlavní postavy. Až v posledních minutách tvůrci zmáčkli turbo a pokusili se roztřískat sociální depku hororovým terorem, ale po předchozím dění to působí dost na sílu. A vlastně i trochu zbytečně. Z hororu tak není nic a drama zůstane v půli cesty. Škoda. Přitom z hlediska vykreslení prostředí je to fakt moc pěkná práce.

Všecky Očisty jsem neviděl, ale tahle je docela sympatická. Hlavně proto, že DeMonaco ze svého původního konceptu, který si nechal napsat cvičenou opicí (nebo ho napsal sám, zatímco mu primát s činelama zuřivě třískal v hlavě), konečně vydojil trochu potenciálu. Motiv agresivní revoluce se za dané konstelace přímo nabízel a přestože jeho provedení není o moc inteligentnější než samotný námět, poskytuje alespoň nějaký vývoj. Sedlo i začlenění mexicko-americké přistěhovalecké problematiky. Každopádně je smutné, že jádro myšlenky, nesoucí vydatný potenciál pro brutální kritiku zhýralé společnosti, přineslo pět lobotomických thrillerů místo jednoho řádně propečeného antikonzumního stejku.

Už úvodní projev o borůvkách, vraním oku a vládnoucích myslivcích je totálně napřesdržku. Když se pak pokračuje třeskutě "lidovým", nesnesitelně uřvaným a neomylně trapným humorem, je během chvíle jasné, že tenhle revír někdo vystřílel už před příchodem diváka.

Plán jak debil. Chaoticky nasnímaná, idiotsky sestříhaná, lacině otrikovaná úniková hra, která nedává smysl v žádném existujícím ohledu. Logiku znásilňuje jak celý film, tak i postavy v rámci vlastních pravidel. Supervěznice je ve finále snadno nahackovatelná - přestože za ní stojí člověk, který hlavní hrdiny a jejich schopnosti dobře zná. Pro padouchy je nerozlousknutelným problémem, že nedokáží zjistit, který ze tří hackerů je mastermind, ačkoliv je to trápit nemusí (protože mají v rukách všechny tři). Hlavní hrdina - jeden z mistrů útěkářů - si až kdesi v pozdním průběhu uvědomí, že "musí jednat nepředvídatelně". Teda Ludvo, ty seš hlava! Všichni zúčastnění se celou dobu rozhodují a střetávají na základě situací, jejichž existence je buď kompletně nahodilá, nesmyslná nebo alespoň epicky stupidní. Do toho je ve hře populární technologické udělátko, které má umět ovládat všechno na světě (rovná se jaderné zbraně, kde už jsme to jen viděli?), což je v magickém kontrastu s tím, jak příšerně vypadá triková, potažmo vizuální stránka filmu. Ze všeho nejvíc připomíná laciné sci-fi seriály z devadesátých let, kde se atmoška vytvářela tím, že byla scéna nasvícená zeleně nebo modře a diváka měly ohromovat srandovní barevné blesky. Epizoda takového seriálu byla povětšinou krátká a zábavná. Tady je zábavným maximálně zjištění, do jak příšerného důchodu Rocky s Rambem došli.

Nikomu nestranící dokument o boji militantní sekty (bo Texas, haha) a neméně militantních úřadů. Dostatečně výmluvný je moment, v němž tanky najíždí do dřevěných budov a zamořují je slzným plynem, zatímco z tlampačů zní "nestřílejte, toto není útok." "Koresh uměl zneužívat moc a dělal to. FBI uměla zneužívat moc a dělala to."