Tishe

Bratrstvo neohrožených, další věc na kterou bych se sama nekoukla a teď by mě v životě nenapadlo toho litovat. Tip na seriál mi dal kamarád, když jsem se na to nechtěla kouknout, tak mi to stáhl a otravoval tak dlouho, dokud jsem se nezačala díl po dílu prokousávat. První díl mi nic moc neříkal a nebyla jsem si schopná ani zapamatovat jména postav ale po čtvrtém díle, přišla jak mávnutím kouzelným proutkem změna. Začala jsem to prožívat a strašně se mi to líbilo, a umět docenit děj je to největší štěstí jaké diváka může potkat, a to ještě když se jedná o něco jako tohle. V životě mi nevadilo, že nějaký film končí, víc než desátý díl Bratrstva neohrožených a první věc která mě napadla, když se objevily titulky: Chci to vidět znovu.