Recenze (809)
Zázraky z nebe (2016)
Mohl to být příjemně sladkobolný příběh, kterému bych to přehnané množství sentimentu klidně i odpustila. To by se z toho ovšem nesměla vyklubat nechutná náboženská agitka.
Mistr popravčí (2015) (seriál)
První tři díly byly celkem slabé, což bohužel seriál připravilo o řadu diváků. Pak už to šlo ale kvalitou jen nahoru a poslední epizody byly naprosto parádní. 1. série - 80%
Vysněná meta (2016) (seriál)
Pro sportovní seriály a filmy mám prostě slabost a Pitch i přes všechna možná žánrová klišé dokázal zaujmout a postupně mi přirostl k srdci víc, než jsem čekala. Škoda, že se další řady nedočkáme. 1. série - 80%
Orel Eddie (2016)
Tenhle typ sportovních filmů vyloženě zbožňuju a když se k tomu přidá britský nadhled a skvělé herecké výkony Tarona Egertona a Hugha Jackmana, vyjde z toho neskutečně příjemná záležitost, kterou si určitě ještě někdy zopakuju.
Logan: Wolverine (2017)
To bylo tak strašně depresivní, že se mi o tom ani nechce nic psát. Každopádně příjemné překvapení, i když nevím, zda zrovna slovo "příjemné" se k téhle syrové komiksovce hodí. Opakovaně si ji určitě pouštět chtít nebudu.
Arzenál - 50 % (2016) (epizoda)
Intelektuálové vs. plebs, odvěký to boj. "Odborníci" by chtěli kontrolovat, co si má kdo myslet, "běžný divák" chce vyjádřit svůj názor a má na to plné právo. Inu, žijeme v době svobody informací (naštěstí) a pro zapšklé snoby už tu není místo. Můžou maximálně točit dokumenty o tom, že to není fér. Se s tím smiřte.
Proti vlastní krvi (2016)
Britská nezávislá tvorba má pro mě nepopsatelné kouzlo především díky syrovosti, s níž tvůrci nahlížejí do světa (nejen) kriminálníků. Trespass Against Us není výjimkou. Když navíc vedle sebe (nebo proti sobě?) postavíte tak skvělé herce, jakými jsou Michael Fassbender a Brendan Gleeson, výsledkem je podívaná, která vám zaleze pořádně pod kůži.
The 74th Golden Globe Awards (2017) (pořad)
Jimmy Fallon mi holt k srdci nikdy nepřirostl, takže tohle udílení řadím k těm nudnějším. Na druhou stranu mi ke štěstí bohatě stačilo, že The Crown získalo cenu za nejlepší dramatický seriál a s ním i Claire Foy.
OA (2016) (seriál)
Parádní a správně podivná záležitost. Na jeden zátah jsem to nakonec nedala, přece jen je to místy natolik ujeté, že to člověk potřebuje nechat uležet, ale to vůbec není na škodu. Seriál sází hlavně na pečlivě budovanou atmosféru a téma, se kterým si tvůrci opravdu vyhráli. Do značné míry artová záležitost, kterou samozřejmě ne každý konzument stráví. Pro ty, kteří mají rádi neotřelá díla, je to ale vyložená lahůdka, a to i po herecké stránce. Vedle spolutvůrkyně Brit Marling, jež je v hlavní roli zkrátka úžasná, stojí za zmínku i Jason Isaacs, který se opět vrací k záporáckým rolím. 1. série - 100%
Párování (2000) (seriál)
Ač sitcomy nejsou zrovna má krevní skupina, tenhle britský počin mě s výjimkou trochu slabší poslední série neskutečně bavil. Na tom má ale zásluhu především britský humor a fakt, že pro tvůrce není v podstatě nic tabu. A v neposlední řadě je tu můj oblíbenec Ben Miles v roli svůdníka Patricka, který je jednoduše neodolatelný. 90%