Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Akční

Recenze (401)

plakát

Quo Vadis (2001) 

Doufám, že napříště bude tento snímek povinně ve všech filmařských učebnicích jako exemplární příklad jak se NEMÁ dělat adaptace, potažmo jakýkoliv historický velkofilm. Původně jsem chtěl napsat obsáhlý jedovatý komentář - cosi o senilních režisérech a pornohercích v tunikách - ale nemá to smysl, je to jako kopat do mrtvoly. Vystačím si proto s konstatováním, že jde po všech stránkách o špatný film bez jakéhokoliv nápadu, což je o to smutnější, že knižní předloha je vynikající. V krajině přelíbezné zavraždili Henrykův příběh!

plakát

The Doors (1991) 

Velmi netradičně pojatá biografická jízda v psychedelickém hávu, ne nepodobná Stoneovým Takovým normálním zabijákům. Tady nejde o fakta, jde o zachycení atmosféry doby a mystéria hudby fenomenálních The Doors. A to se povedlo dokonale. Ride the snake!

plakát

Stezky slávy (1957) 

V podstatě banální historka o nespravedlivém trestu za nesplnění nesplnitelné vojenské operace se mění v Kubrickových rukách v mistrovské dílo, a to za použití minimalistických filmařských technik, vynikajícího scénáře a brilantních herců v čele s Kirkem Douglasem ztvárňujícím idealistického právníka, t.č. v hodnosti plukovníka francouzské armády. Vůbec nevadí, že celý příběh je čirou fikcí, protože v reálu všechny války sestávají stejně jenom a pouze z podobně absurdních příběhů - a to dodává tomuto filmu nadčasovost. Bohužel, chtěl bych dodat.

plakát

Mlha války (2003) 

Opravdu pozoruhodný a výborně natočený dokument o životě Roberta Strange McNamary. Režisér tohoto filmu, Errol Morris, dokazuje, že bezpochyby patří k nejlepším dokumentaristům současnosti. Výběr Phillipa "Quatsi" Glasse pro zkomponování hudby byl geniálním tahem a kameraman odvedl velmi solidní práci. Co se samotné postavy McNamary týče, lze jednoznačně říci, že jeho postřehy jsou zajímavé a věcné, a jeho schopnost sebereflexe dokazuje, že není takovým fanatikem, jak by se mohlo z dobových dokumentů (tj. z období vietnamské války, kdy byl ministrem obrany) zdát. Vlastně je to velmi moudrý muž. Škoda jen, že to je současně válečný zločinec, který dodnes tvrdí, že k Vietnamu nebyla alternativa - "byli jsme ve studené válce," říká a je ochoten připustit tak leda pár dílčích chyb v ofenzívě. Inu, svět už je bohužel zařízen tak, že jedni strůjci genocid končí na lavici obžalovaných v Haagu a jiní si poklidně užívají stáří na Manhattnu. - Ale ať už je váš světonázor jakýkoliv, tento dokument stojí za vidění.

plakát

Edi (2002) 

Civilní, minimalistický snímek s nepříliš komplikovaným příběhem a dost příšernou hudbou. Herecké výkony jsou celkem slušné. Rozhodně to není špatný film, ale podobných počinů jsem viděl na různých festivalech desítky - proč je zrovna tento ověnčen několika cenami (což je také jediný důvod proč jsem se na něj díval) upřímně řečeno nechápu.

plakát

Příběhy obyčejného šílenství (2005) 

Neobyčejně šílený, ale krásný film o lidské samotě. Zajímavé je, jak mi teď došlo, že přesně tato věta by se dala aplikovat na jakýkoliv Zelenkův film - a já si nemůžu pomoct, mám zkrátka tuhle zelenkovštinu rád. Možná proto, že ačkoliv to budou humanisté vehementně popírat, hluboko uvnitř jsme přece jen každý ostrov sám pro sebe. (A jestli je Hugh Grant Ibiza, tak já jsem Grónsko. :o)

plakát

Láska a smrt (1975) 

Láska a smrt pochází z plodného Allenova období, let sedmdesátých (což je samozřejmě chyták, protože všechna Allenova obdoví jsou plodná), kdy vznikly takové skvosty jako Annie Hall nebo Zahraj to znovu, Same, ale i filmy slabší - třeba Spáč. Láska a smrt je někde mezi. Avšak i relativně průměrný Allenův film je v rámci ostatní produkce silně nadprůměrný. Krom toho neznám jinou, tak trefnou parodii (nejen) na ruské romány, se všemi těmi šílenými strýci, bratry, rohatými ruskými Židy (v Evropě jsou pruhovaní), neopětovanou láskou, mystickými vizemi, a hlavně - žitem. Všude jenom žito! Ale nenechte se mýlit, není to jen film veselý. Klade i některé hlubší filozofické otázky jako: Pokud byl Ježíš truhlář, kolik si asi účtoval za skříně?

plakát

Úsvit mrtvých (1978) 

Oproti novější verzi je zde propracovanější psychologie postav - což už je samo o sobě pro zombie horror dost netypické. Kupodivu to ale není na škodu - začnete s těmi lidmi cítit a fandit jim. Film má správný nadhled a scénář je promyšlený, v rámci možností realistický (až na ty zombíky, pochopitelně :o), takže jednání postav je překvapivě logické (což také není u podobných snímků standardem). Dle mě skutečně povedené dílko.

plakát

Úsvit mrtvých (2004) 

Velmi povedený remake filmu z roku 1978 - se kterým má však vlastně společný jen námět (skupinka lidí se skrývá před zombíky v hypermarketu), jinak je prakticky vše od základu jinak. Oproti staršímu bratrovi je tento snímek o poznání svižnější - zombíci běhají jako o život a téměř neustále se do něčeho nebo někoho střílí. I zde je ovšem řada vyloženě příjemných humorných scén (konkrétně např. hraní šachů na střeše). Abych to shrnul: skutečně nadprůměrný horror, který si zaslouží pozornost každého příznivce žánru.