Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Jako film je to opravdu slabé, ale určitá hodnota se mu upřít nedá. Z filmu nejde dost dobře říct, co bylo na předloze tak úžasného, že za ni dostal autor Nobelovku. Nicméně je to pořád celkem dobré pokoukání, trochu jiný pohled na starý Řím, než nám ukazuje Hollywood, který je mi bližší. Navíc umožní divákovi i hlubší zamyšlení, pokud je divák ochoten. Rozhodně minimálně výkon Boguslawa Lindy je (jako vždy) jistě dost dobrým důvodem ke shlédnutí tohohle filmu. ()
Na jednej strane Poliakom fandím, že sa pustili do takéhoto projektu, ale na druhej strane výsledok sa im naozaj nepodaril a vynaložené veľké finančné prostriedky (18 miliónov $) neboli zúročené dobre. QUO VADIS chýba veľkoleposť, to že vo filme nie je takmer žiadna akcia, by mi až tak nevadilo, ale to, že film je nenápaditý, nepôsobivý a nudný mi už vadilo veľmi. Jedinú výnimku, ktorá by vyvracala moje predchádzajúce slová, predstavujú scény vyvražďovania kresťanov, ale na vyše dva a pol hodinový film je to žalostne málo. ()
Nějak nemohu pochopit hodnocení tohoto polského velkofilmu tady na CSFD. Pokud mohu říct subjektivně za sebe, film se mi moc líbil a dlouho jsem uvažovala i o 4*, ale nakonec jsem se přiklonila k těm 3*, protože mi přišel možná trochu zbytečně dlouhý. Ale jinak jsem mu nemohla nic vytknout. Zaujal mě, nenudila jsem se a měl v sobě i cosi hlubšího. Quo vadis, domine ?... ()
Ale ano, tento film byl více podoben Sienkiewiczovu románu než ten z roku 1951. Je ale otázkou, zda to bylo k lepšímu. Vzhledem ke dvěma a čtvrt hodině, kterou měl film k dispozici, tak se domnívám, že ne. Lepší byl snad jen Petronius. Vše ostatní bylo horší... Ligia byla sice krásná a něžná ale nic víc. Eunice ani Poppaea nedosahovaly ani knižní předlohy ani výkonu (a krásy) představitelek z roku 1951... Vinitius byl sice mladší (a tím i více odpovídající předloze) ale rozhodně ne lepší (a ani krásnější ;-)) než Robert Taylor. A krásnější než moje představa o Marcu Vinitiovi? No, to už vůbec ne. Pěkněji, ale dost pochybuji, že i věrněji, byla natočena část o křesťanství. A tak mě zaujal především závěr, který nás vlastně dovedl až do dnešních dob. ()
Doufám, že napříště bude tento snímek povinně ve všech filmařských učebnicích jako exemplární příklad jak se NEMÁ dělat adaptace, potažmo jakýkoliv historický velkofilm. Původně jsem chtěl napsat obsáhlý jedovatý komentář - cosi o senilních režisérech a pornohercích v tunikách - ale nemá to smysl, je to jako kopat do mrtvoly. Vystačím si proto s konstatováním, že jde po všech stránkách o špatný film bez jakéhokoliv nápadu, což je o to smutnější, že knižní předloha je vynikající. V krajině přelíbezné zavraždili Henrykův příběh! ()
Galerie (17)
Photo © Home Box Office (HBO)
Reklama