Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Krimi
  • Drama
  • Animovaný
  • Pohádka

Recenze (743)

plakát

Tátova volha (2018) 

60% — Poctivá oddechovka, nic víc, ale ani nic míň. Cibulková i Holubová byly ve svých miniaturách dokonalé, Maciuchová měla trošku smůlu na postavu. Několikrát jsem se zasmál a ani jednou jsem se nestyděl. Takže, jak píšu na začátku, poctivá práce.

plakát

Bába z ledu (2017) 

60% — Komorní český film o sobeckosti a osobní odvaze člověka žít si svůj život tak, jak chci já, a ne tak, jak si to přeje okolí. Na druhou stranu si nemůžu pomoct, ale určitý chlad z ledové vody se přes obrazovku přenesl i na mě, film působí určitou odtažitostí od postav. Jedinou výraznější emoci jsem pocítil v začátcích filmu, kdy jsem měl sto chutí dát pár facek oběma hrdinčiným synům a především jedné snaše. Pak už mi to bylo všechno tak nějak jedno — však ono to nějak dopadne. Ve vší úctě, neumím si představit, že by tento film na Oscarech udělal díru do světa.

plakát

Zlaté kapradí (1963) 

50% — Až příliš baladické, až příliš ponuré. Navíc při nočních scénách toho moc vidět není a musíme si spíš domýšlet. Pro děti to určitě není a pro dospělého jen za předpokladu naladění na stejnou strunu.

plakát

Noc oranžových ohňů (1974) 

30% — Na filmu mě zaujalo především to, že hlavní hrdina porazil člověka a asi za 14 dnů byl soud a hned šel sedět. Ne jako dneska až třeba po roce nebo ještě delším čase. Jinak ta linka s tím, jak zůstal uvědomělým komunistou i v kriminále a po vyloučení ze strany a jak si dokázal naklonit i některé spoluvězně, byla dost umělá. A závěr byl už úplně z říše sci-fi.

plakát

Tři chlapi na cestách (1973) 

20% — Normalizační přehlídka úspěchů socialistického zemědělství maskovaná jako poznávací zájezd Ouplavických občanů včetně dvou členů rodiny Potůčkových. Oldřich Lipský se sice ve své tvorbě nevyvaroval slabších kusů, ale bylo jich málo a tento je snad nejhorší, neboť téměř bez humoru, těch pár drobných vtípků to už nemůže zachránit. Navíc OL tak trochu vykrádal sám sebe, konkrétně film Šest medvědů s Cibulkou, ve scéně, kdy LL jako děda Potůček je převlečený za ženskou.

plakát

Rodinka (2010) 

20% - Hloupé tlachání bez humoru. Taková normální rodinka Fan Vavřincové byla ukázkou toho, že i sitkom se dá udělat vtipně a inteligentně. Toto pokračování je ukázkou toho, že bez invence nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, ani když máš k dispozici všechny žijící pamětníky. Špatné. Dušan Klein natočil asi pět filmů, které za něco stály (první tři díly Básníků + Dobří holubi se vracejí a Vážení přátelé, ano), a jeden zajímavý seriál (Hříchy pro pátera Knoxe). Zbytek jeho tvorby nestojí za moc.

plakát

Hmyz (2018) 

60% — I po shlédnutí režisérova posledního počinu zůstává v platnosti, že celovečerním filmem Jana Švankmajera, se kterým nejvíce souzním, jsou Spiklenci slasti (u krátkých filmů toho souznění najdu více).

plakát

Učitelka (2016) 

60% — Jan Hřebejk se po několika nemastných, neslaných počinech zase zvednul a přišel s filmem, na který se dá dívat. Ačkoliv je tam hodně postav, jedná se o dílo spíše komorní, protože mezi ty klíčové jich patří jenom pár. Právě ta komorní atmosféra byla možná trochu na závadu, myslím, že je škoda, že jsme neviděli, z jakých pohnutek se ředitelka školy a její zástupkyně rozhodly využít nespokojenosti rodičů k tomu, „aby se jí konečně zbavily“. Dá se to sice vytušit z jiných informací, ale přesto by si tohle gesto, ke kterému obě dvě přistoupily s vědomím, že je to může zničit, zasloužilo více prostoru. Stejně tak možná i vhled do života těch ostatních, kteří se nakonec rozhodli petici podepsat, ale byli jakousi anonymní masou. Závěrečná ukázka „chameleoní“ povahy paní učitelky, která však nic nezměnila na svých životních postupech, nebyla překvapivá.

plakát

Vzteklina (2018) (seriál) 

70% — Seriál se mi líbil a bavil mě až do konce. Samozřejmě, že se vyskytly občas nějaké logické dírky, ale tomu se neubránily ani detektivky vzývaných seveřanů. Jak už to tak bývá, první polovina byla o něco zajímavější, protože to se rozjížděly různé motivy a z hlediska atmosféry byly napínavě natočeny. Jakmile se pak ve druhé polovině a hlavně v samotném závěru měly jednotlivé nitky splétat ve finální rozuzlení, už to bylo trochu křečovité, a to právě kvůli tomu, že to vše muselo směřovat do požadovaného konce. To, že jsem pachatele odhalil asi ve čtvrtém dílu, není nijak na závadu, vždyť je to šaráda s divákem. Celkově seriál hodnotím jako povedený, líbil se mi.

plakát

V pasti - Série 1 (2016) (série) 

60% — POZOR, SPOILER! Ačkoliv mě seriál po celou dobu bavil a byl jsem zvědavý na to, jak to celé dopadne, závěrečný WOW! efekt se nekonal. Pořád jsem čekal, jak se jednotlivé motivy nakonec prolnou, místo toho se ukázalo, že se jednalo o tři samostatné, jenom slabě propojené případy: pojišťovací podvod, při kterém omylem zemřel člověk, dávné znásilnění a zabití v sebeobraně a nakonec pašování lidí. To by snad ani tolik nevadilo, horší byl fakt, že některé naznačené motivy nebyly vůbec dotaženy do konce a vysvětleny. Proč například syn toho bláznivého staříka chtěl utopit torzo těla, kterým to celé vlastně začalo, a proč pak po svém chycení nemluvil a nakonec vyskočil z helikoptéry? Pro koho bylo prováděno pašování těch dvou afrických dívek a jaké s nimi měli dotyční úmysly? Kapitán při výslechu tajemně prohlašoval: „Nevíte, proti komu stojíte,“ také jsem v průběhu seriálu zaslechl větu, že se v jejich městečku otevřela Pandořina skříňka, ale ve výsledku se žádná velká tragédie nekonala. Organizátoři byli vcelku bez větších problémů pochytáni a tím to celé skončilo. Takže aspoň za to, že mě to po celou dobu bavilo, dávám tři hvězdičky.