Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (35)

plakát

Strážci - Watchmen (2009) 

Filmů o superhrdinech už vzniklo obrovské množství, ale dalo by se říct, že téměř všechny jsou úplně stejné, a o tom samém. Liší se jen hlavní protagonisté a jeho schopnosti, ale všechno ostatní je identické. Proto jsou filmy jako Kickass a Watchmen tak úžasné, protože se nedrží zajetých kolejí a nepsaných pravidel o tom, jak by měl takový film o superhrdinech "správně" vypadat. Strážci jsou brutálnější, temnější, sexuálnější a velkou část děje tvoří i politika. To vše vytváří mnohem reálnější a důvěryhodnější svět, než na jaký jsme u filmů tohoto typu zvyklí.

plakát

Šílený Max: Zběsilá cesta (2015) 

Kritika v tomto komentáři slouží POUZE k vysvětlení, proč jsem filmu daroval "pouze" 4 hvězdy a ne 5. Nechci aby moje připomínky budily dojem, že jde o špatný film. To opravdu nejde. Počiny jako Mad Max se v kinech objevují málokdy. Zajímavé na něm je, že jde o velice autorský snímek, který je zároveň nemálo komerční, což vysvětluje, proč bylo Millerovi poskytnuto šílených 200 mega na realizaci tohoto projektu. Ale teď k nedostatkům. Rozhodně jsem nečekal, že u filmu s minimálním dějem se budu muset tak moc soustředit na to, co se děje na plátně, jako právě v Maxově případě. Jak už jsem zmínil, tak to nebylo způsobeno komplikovaným příběhem, ale obrovským množstvím akčních scén. V každé takové scéně probíhalo mnoho úkonů na více místech najednou (i když je dělilo většinou jen pár metrů) a režisér se správně rozhodl tuto časovou shodu dějů provázat rychlými střihy. Ono sice není tak těžké sledovat takovouto scénu, ale pokud takto vypadá celý film, tak už je to obtížnější. Mnohokrát se mi v druhé půli filmu stalo, že jsem se ztratil v prostoru a nevěděl, co se to na plátně zase děje. Ironicky se druhý nedostatek týká právě akčních scén v druhé půli stopáže. První půle obsahovala neuvěřitelně originální nápady a realizaci akčních záběrů. Akční scény druhé puloviny si sice udržely tempo té první, ale bohužel už nenabídly nic nového, což je právě u filmu, který se pyšní svou šíleností a originálností docela škoda.

plakát

Slídil (2014) 

Jake Gyllenhaal si poslední dobou vybírá čím dál zajímavější a originálnější projekty, ale každý je vždy o něco divnější, než ten předchozí. Po zhlédnutí jeho žhavé novinky, pro mě televizní zprávy už nikdy nebudou, jako dříve. Uvědomuji si, že žádný film není absolutně reálný, ale každý je založen alespoň na zrnku pravdy. A toto zrnko mi zůstane v mysli ještě hodně dlouho. Obyčejní diváci televizních zpráv si normálně nepředstaví, že mnohdy ta zvěrstva z místa činu jsou mnohem horší za kamerou než před ní. Co to musí být za lidi, že než aby pomohli zraněným lidem, tak je radši natočí na kameru ? Slídil toto ještě posunuje a další level - čím krvavější jsou záběry, tím jsou žádanější. Dále se Dan Gilroy snaží podstrčit divákům myšlenku, že není správné věřit všem aktuálním novinkám prezentovaným v televizi, či na internetu. Že vždy za každou reportáží stojí člověk a že každou si tak mohl kdokoliv upravit podle obrazu svého. Na druhou stranu poukazuje na užitečnost internetu. Každý na něm dokáže najít úplně jakoukoliv informaci, pokud chce. Právě tam se nachází odpověď na téměř každou otázku. Ví o tom všichni, ale jen málo lidí toho skutečně využívá.

plakát

Volejte Saulovi (2015) (seriál) 

Tam, kde Saul Goodman vyniká jako sekundární postava seriálu Breaking Bad, je jako protagonista seriálu Better Call Saul naprostou katastrofou. S hlavním hrdinou by se divák měl ztotožnit a prožívat s ním společně jeho cestu. Toto sžití s protagonistou v případě právníka, jehož jediným zájmem jsou peníze, naprosto nefunguje. Bob Odenkirk prostě není stvořený pro hlavní role. Tvůrci se sice snažili do seriálu vsadit zajímavé a odlišné postavy, ale ani u jedné by mě nějak neranilo, kdyby ho zničehonic jakýmkoliv způsobem opustila. Jednoduše postavy nejsou silná stránka seriálu, nebo se tvůrci vůbec nesnažili, aby divákům na jejich osudech vůbec záleželo. I když je příběh vyplněn zajímavými scénami, kterým rozhodně nechybí nápady, ve výsledku se celý děj za 10 dílů skoro nikam neposune. Pointa celé první série se týká bratra hlavní postavy, což sice je velký dějový zvrat, ale rozhodně ne tak moc, aby vystačil na prvních 10 hodin seriálu.

plakát

Rychle a zběsile 7 (2015) 

Rychle a zběsile začal jen jako nevinný film pro milovníky aut a rychlých motorů, ale postupem času se rozrostl v heptalogii určené především pro fanoušky kapitalismu. Důvod proč mě série filmů plná rychlosti neoslovila, je právě kvůli mému abnormálnímu vztahu k automobilům. I pohled na turecké záchody mě vzruší víc, než ten na sebedražší káru. Pro mě byl největším lákadlem jedinečný James Wan, i když mi bylo jasné, že u takového blockbusteru nebude mít úplně volné pole působnosti. A taky to tak dopadlo. Výsledkem je velice průměrný akční film s příběhem, který nedává smysl.

plakát

Zmizení (2013) 

Naprosto nečekaně kvalitní dílo od (pro mě) dosud neznámého autora o celovečerním hledání červené píšťalky. Svým příběhem a zpracováním připomíná slavná Fincherovská díla, ale pořád se to ještě nedá srovnat. Dramaturgie trochu pokulhává - příběh graduje už za polovinou a od té doby se intenzita zvratů nezmenšuje, ale ani nezvětšuje. I když u sledování mi tento fakt vůbec nevadil, to co mi vadí je, že film vyvolává otázky (ohledně příběhu), na které divákovi nedává odpověď. Musel jsem si domyslet spojitosti mezi určitými událostmi i postavami. Ale ta hlavní příběhová linie dává smysl a pokud nad vedlejšími událostmi nehodláte přemýšlet do hloubky, nikdy žádné nejasnosti neobjevíte.

plakát

Padesát odstínů šedi (2015) 

Je smutné, že film jako tento, vyprázdní peněženky tolika lidem i přesto, že dotyční vědí, co od něj čekat. Totiž tedy vůbec nic. Je všeobecně známé, že 50 odstínů šedi je velmi špatný film. I když on není špatný, je velmi dobře natočený. Ale zároveň je velmi nudný a kromě scén, kdy do toho ti hlavní dva romantici buší hlava nehlava, se na plátně v podstatě vůbec nic neděje. Příběh je na film až moc jednoduchý, ale přesně kopíruje knihu (tuto informaci mám od své přítelkyně - sám jsem si knihu netroufl přečíst). Problém není v obyčejnosti příběhu, existuje spousta snímků s ještě skromnějším scénářem, ale režisérka Taylor-Johnsonová nenabídla vůbec nic pro divákovo oko, čím by ho uchvátila, nebo alespoň zabavila. Nic jako dramaturgie ve snímku není - příběh vůbec negraduje a nepřipravuje tak grandiózní finále. Film prostě z ničeho nic skončí. [3/10]

plakát

Absolvent (1967) 

Absolvent je asi jediný romantický film, u kterého jsem se nenudil. Ba naopak, úplně mě do sebe vtáhnul a já hlavnímu hrdinovi fandil, jak malej kluk. Mike Nichols se rozhodl natočit slaďák o té nejlepší možné postavě, ztvárněné tím nejlepším možným hercem. Snímek je nestárnoucí právě kvůli protagonistovi, kterému chybí sebevědomí a to je velice běžný problém pro každého z nás. Všichni jsme se někdy ocitli v situaci, kdy bychom si přáli mít víc sebevědomí a právě proto se každý dokáže s Benem ztotožnit. A i když příběh končí jako každá jiná sladká komedie, tentokrát jsem to tomu klukovi od srdce přál. [9/10]

plakát

Whiplash (2014) 

Režisérská genialita vyniká právě tehdy, když scénář stojí za starou belu. Whiplash je prakticky o ničem a Damien Chazelle je génius.

plakát

Fargo (2014) (seriál) 

Těžko bych hledal seriál s lepším rozjezdem, než má Fargo. Prvních 7 dílů je bombasticky zpracováno a já je slupnul během několika málo dnů. Proto pro mě bylo nemilým překvapením, když poslední 3 epizody nedosáhly ani z poloviny těch kvalit, s kterými příběh Farga začínal. Scénárista postupně vyčerpal všechnu originalitu a na konec mu zbylo jen absolutní klišé, které by ani nejlepší režisér nedokázal zpracovat nějak věrohodně. Příběh nedává smysl a postavy jednají nereálně. A takový potenciál to mělo ! Fargo mohlo být jedním z nejlepších, ale nedostatky závěrečných epizod ho stáhly na přeplněný hřbitov vyhořelých seriálů. Teď, když jsem se pořádně vyplakal, se můžu přesunout k boží postavě Billyho Thorntona. Jeho charakter je nezapomenutelný a v každé epizodě úplně září. Každá jeho hláška je fantastická, ale nejvíc mě ohromil ve scéně, kde vůbec nepromluví, kdy za ním přijde rádoby tvrďák a začne ho kritizovat. Bob ho nechává na sebe křičet a po chvíli se přemístí o pár metrů dál na toaletu, ani nezavře dveře a usedá a beze slov dá chlapíkovi z očí do očí vědět, co si o jeho poučkách myslí. A abych to nějak uzavřel. Prvních 7 epizod je to vynikající seriál a rozhodně patří mezi nejlepší z nejlepších, ale pokud si nechcete o něm zkazit dojem, nepouštějte si zbývající 3. [ 1. série - 8/10 ]