Nathalie

Zoofilní pacifismus třetího rozměru.

"BOYS ARE BACK. Italský hřebec Stallone si za osmdesát milionů postavil osmdesátkový Jurský park, v němž se mu prohání přeživší dinosauři akčního žánru a několik moderních genetických mutací typu Statham. Jako zábavní park odkazů, hlášek, all-star team chemie a oldschoolové nostalgie funguje na jedničku. Vrcholem je jednoznačně konverzační scéna v kostele, kde na sebe nezapomenutelně narazí Arnie, Sly a Bruce. Ano, Expendables jsou "over the top", akční scény jsou občas natočeny ve style rychle, zběsile a zmateně, ale díky přiznané hravosti a utahování si z legendárních rolí, žánrových pravidel, nabytých let a kilogramů působí Expendables jako parta starých pardálů, kteří si zase chtějí hrát na vojáky. Výsledek působí jako vtipný crossover mezi Dannyho parťáky a Komandem. A je to funus akčního žánru s účastí zesnulých a se vší parádou, protože zatímco sólovku už by nikdo z nich neutáhl, jako tým jsou stále ještě Nepostradatelní."

Whatever works. Except, it doesn´t. To, co mu svědčilo v minulosti (New York, neurózy, alterego), ho nyní paradoxně pohřbívá. Onen nihilistický hédonismus je fuč. Sbal si kufry, Woody, a vyraž na další filmové toulky Evropou.

Béčková Gossip Girl mezi kladinou a bradly. Ale jako vzpomínka na gymnastické dětství poslouží. :) (pilot)

Nejzajímavější kaskadérský kousek Petra Jákla. Umělecky průměrný, technicky uspokojivý, herecky rozkolísaný....ale ten povedený dopad na komerční tatami !

The MAN of GOLD in the world of yesterday. Knight and Day je návštěva z minulého století- s jiskrou dávno zapomenutých dialogů, s herci, kteří své thymolinové tesáky zubili už na začátku devadesátek, se staromódní atmosférou stylových zabijáků a nadpozemských agentů, se slovními přestřelkami, nevinným škádlením a sváděním. Stroj času čeká: řídí Tom Cruise, mimozemšťan, který mládne před očima.

Sherlock Holmes IS alive! Nejlepší pilot všech dob, nejlepší aktualizace klasiky, nejlepší seriálový vizuál, nejlepší retro-postmoderna. :) (pilot)

Klasický apatowský recept: sex krát vulgarity plus tradiční hodnoty lásky a přátelství. Přidaná hodnota: pár chlupatých zdí a jeden chlupatý rocker. Jako parodie na rock, vztahy a showbusiness překvapivě spot-on.

(The conscious mind may be compared to a fountain playing in the sun and falling back into the great subterranean pool of subconscious from which it rises. S.F. ) Narativní mrakodrapová architektura Inception je natolik dechberoucí a samotná filozofická premisa vnuknutí tak božsky fascinující, že jsem si v prvním poblouznění připadala jako svědek stvoření nových světů, jako myšlenkový tulák v labyrintu Nolanovy mysli. Jenže v okamžiku, kdy vstoupíme dovnitř oněch složitě větvených struktur, úrovní a dimenzí a setřeseme ze sebe onen snový pel, přichází lehounké zklamání z poněkud přímočarého a jednorozměrného vnitřku a cesta do hlubin duše se najednou stane mechanickým transferem bez postranních uliček, slepých ramen a skrytých symbolů. Ariadne tentokrát ani nepotřebovala klubko, aby se z onoho zrcadlového bludiště projekcí dostala, protože to vlastně žádné bludiště není. Nejslabším článkem je postava DiCapria (jako jediný z bezchybného ansáblu se nedokázal rozpustit ve své postavě, užívá stejných hereckých mimiker jako v Letci nebo Shutter Island, jeho hraniční postavy mezi normalitou a šílenstvím působí předvídatelně) Jeho podvědomí, ve kterém podvědomě čekáme freudovský oceán démonů a pudů, je na rozdíl od vší kolosální a spletité architektury nad ním konstruováno až bolestně jednoduše a banálně a nebýt Zimmera, ztratil by se i onen naléhavý imperativ osudovosti. Racionálně vzrušující, emočně impotentní. Genialita Nolana spočívá v tom, že i přes výhrady k druhé části, kdy doslova žene svoje postavy ve třech/čtyřech levelech po úzké, lineární dráze jako zvěř na porážku, mě Inception omámil. Zasel myšlenku. Jen trochu jinou, než chtěl. P.S. Viděno dvakrát ve dvou dnech. Napodruhé je Inception v mnohém působivější a dráždivější. Jen vztah Doma a Mal je stále zoufale plochý, kýčovitě melodramatický, v duchu sebedojímavého homo sentimentalis nebo třeba Fontány. Nolan je geniální architekt, ale v interiérech se má ještě co učit. 90%

"Jako oběti preferuji blondýnky. Stejně jako na čerstvě padlém sněhu se na nich dobře vyjímají krvavé otisky. "Alfred Hitchcock.Tenhle film se srdnatě pokouší bojovat proti stereotypu blondýnky=oběť/d, nicméně zhruba tak v polovině .... úvodních titulků mu dojde dech. Romantiku zavraždili tím, že to ti dva vzali hopem, jakoby zapomněli, že vzrušení publika vyrůstá z oné nejistoty sblížení a očekávání. A protože tenhle film postrádá černý humor, napětí, cynický nadhled či alespoň zajímavou vražednou choreografii v předměstí nočních můr, skóruje jedině Magnum s mrožím knírem v úloze otce. Je to ale jediné castingové eso, protože Ashton Kutcher v roli agenta-zabijáka působí jako štěně bígla na soutěži pitbulů. Ňuf.