Robbi

Skutečný Eddie Edwards (Taron Egerton) se na Olympiádu nepřipravoval ve středisku Garmisch-Partenkirchen, nýbrž v Lake Placid pod vedením trenérů Chucka Berghorna a Johna Viscoma. Ani jeden z nich nebyl zkrachovalý skokan na lyžích.

Powerse (ve filmu Austin Stowell) k doznání nebylo nutno lámat donucovacími prostředky, ke špionážní činnosti se přiznal dobrovolně druhý den po svém zajištění sovětskými orgány.

Ve filmu v Abelově (hraje ho Mark Rylance) případu chybí klíčové postavy procesu: kontroverzní špión-přeběhlík Reino Häyhänen a seržant americké armády Roy A. Rhodes. Oba měli na odsouzení Abela podstatný podíl. Häyhänen zahynul za podivných okolností krátce po aféře U-2 při automobilové nehodě.

Školení pilota Powerse (Austin Stowell) ohledně destrukce letounu U-2 je pro film upravené. Systém ve skutečnosti neměl žádný zpožďovač, takže kdyby pilot při problémech uvedl zařízení v činnost, letoun by okamžitě explodoval. Potvrdily to sovětské zdroje po prozkoumání trosek letounu.

Právník James Britt Donovan (ve filmu Tom Hanks) nebyl pouhým komerčním právníkem, který se dlouhou dobu před procesem věnoval jen pojišťovacím případům. Ve skutečnosti byl majorem zpravodajské služby USA.

Martina (Karla Chadimová) v závěru filmu běží k mlýnu bosa, aby varovala mladého Jana (Vít Olmer). Když však později vycházejí z podzemní chodby, má na nohou černé boty.

Ve čtvrtém díle "Stopa stříbrných draků" celnice Tomašovičová (Viera Strnisková) otevře ve vlakovém kupé aktovku, v níž jsou kartóny cigaret. První vytáhne značku Lord, poté Marlboro. Při výslechu podezřelého v kanceláři však na stolku leží tři kartóny Marlboro, ovšem mají docela jiný obal a tři Peter Stuyvesant (čtvrtý má celnice v ruce). Lordky někam záhadně zmizely.

Další filmovou lokalitou je budova bývalého podniku zahraničního obchodu Chemapol v Kodaňské ulici (Praha). Do ní je umístěno sídlo filmového podniku Exim, ve kterém pracuje ing. Jindřich Průcha (A. Brtoun).

Snímek byl, navzdory tomu, že se jedná o příběh Američanů z doby války Severu proti Jihu, natočen pouze ve španělské a francouzské verzi. Pro země, kam byl prodán, byl pochopitelně nadabován.

Ačkoliv jak Alex (Sam Claflin), tak Rosie (Lily Collins) pocházejí z Dublinu, Rosie stále Alexe nabádá (aspoň podle titulků), aby se choval jako Angličan. Což by asi Ir neakceptoval.

Ringo Starr těsně po natáčení skončil v nemocnici s akutním zánětem mandlí. Na nezbytnou dobu ho nahradil bubeník Jimmy Nicol, Ringo se po zotavení připojil k The Beatles během jejich pobytu v Austrálii.

Režisér Richard Lester využíval pro davové scény početných skupin fanoušků, kteří dostali za účast symbolický honorář. Důležitější pro ně bylo (jak Lester podotkl), že se dostali do blízkosti svých idolů. Režisér jim dal jedinou instrukci: "Snažte se je chytit." Efekt to mělo takový, že se členové The Beatles hordy fanoušků skutečně báli a při odjezdu vlaku dokonce vynervovaný George Harrison pohrozil Lesterovi pěstí.

Matys (Jaroslav Marvan) dostává a ve svém bytě čte úřední obsílku datovanou dnem 13. září s tím, že mu pracovní poměr v roli strojvůdce končí 30. září. Krátce nato říká u své lokomotivy "Lízy" učedníkům: "Dnes máme desátého..."

Ačkoli Göbbels film zakázal v Německu, na jím okupovaných územích se promítal. Premiéru měl v roce 1943 v Paříži a později jej viděli i obyvatelé Prahy.

Režisér Herbert Selpin během natáčení kritizoval Hitlerovu politiku a "kvality" německé armády. Ironií osudu je, že ho udal jeho bývalý přítel a scenárista filmu Walter Zerlett-Olfenius. Selpin byl pouhý den po zatčení nalezen oběšený ve své cele - ovšem jeho smrt dodnes není uspokojivě objasněna.

Protože se scenárista a herec Darek Vostřel dostal postupem času "na index", byla z filmu vystřižena píseň proradných rádců honosících se jmény X a Y "Kujme pikle". V této verzi byl film prodán i do NDR a vysílán v televizi. Pikantní však bylo, že po českých venkovských kinech a po pionýrských táborech putovala plná verze, tedy i s "problematickou" písní.

Příčina havárie Niki Laudy na Nürburgringu je stále předmětem dohadů. Někdo hovoří o nevhodných pneumatikách (vozy startovaly na pláštích do deště a Lauda po prvním kole jako většina soupeřů přezul na 'slicks', tedy bezprofilové pneumatiky), podle jiné teorie Niki zavadil o vysoký obrubník v zatáčce Bergwerk, což jeho Ferrari vychýlilo mimo trať do náspu za jejím okrajem. Odtud byl vůz vržen zpět na trať před přijíždějícího Haralda Ertla. Jeho Hesketh se dokázal zázračně protáhnout prostorem mezi Nikiho vozem a svodidly, ovšem totéž se nepovedlo Američanu Brettu Lungerovi (Surtees). Náraz odhodil hořící Ferrari a Laudovi strhl z hlavy přilbu. Poté ještě přišla další rána v podání Guy Edwardse (Hesketh). Z roztržené palivové nádrže šlehaly plameny a nad vozem se jakoby spojovaly. Největší zásluhu na záchraně Nikiho mají Ertl, Arturo Merzario a Guy Edwards - první jmenovaný proklestil hasicím přístrojem uličku, do níž Ital a Brit vpadli a podařilo se jim Nikiho, sedícího v prostředí neuvěřitelných 900 °C, vytáhnout na trávník u svodidel.

Okruh Nürburgring byl rozdělen na Severní smyčku (Nordschleife) a Jižní smyčku (Südschleife). Délka Severní smyčky, na níž se jezdily závod F1, kolísala kvůli úpravám trati a zatáček, nejdelší varianta měla 22.810 metrů. Existovala ještě alternativní verze Zeilschleife (též Betonschleife) určená výhradně pro rychlostní závody. Po havárii Niki Laudy v roce 1976 byla Grand Prix NSR přesunuta na motodrom Hockenheimring. Na počátku 80. let byl na místě Jižní smyčky vybudován moderní, podstatně kratší a rozhodně bezpečnější okruh, ovšem německá Grand Prix se tu příliš neohřála. Nějaký čas se tu konaly i závody pod hlavičkou Grand Prix Evropy, ale častější využití měl později rovněž upravený Hockenheimring. Na staré Nordschleife se dodnes jezdí - dokonce za poplatek si může zájemce projet ono "Zelené peklo" v závodním voze.

Je nanejvýš sporné, že by Lauda po svém příchodu k Ferrari označil vůz jako tank. Podle dobových svědectví se vyjádřil, že srovnání Ferrari a ostatních týmů je jako postavit vedle sebe NASA a běžný letecký průmysl.

Ve filmu vůbec nejsou zmíněny podstatné události. Například diskvalifikace Hunta po Grand Prix Anglie, kde použil neoprávněně náhradní vůz, nebo zrušení tréninkových časů v Grand Prix Itálie, kde bylo ve vozech McLaren a Penske označeno jako nepředpisové oktanové číslo jejich paliva.