Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (584)

plakát

Teď a tady (2012) 

Šablonovitá story která se ani na moment neodchýlí od předem očekávaného (a důsledně avizovaného) vývoje, kterou ale táhne zajímavé obsazení a výborná kamera. Hudba je sice fajn, ale občas se dost nehodí k obsahu a některé scény by byly silnější bez ní. Konec je jen takovým potvrzením, že Ol Parker si proti proudu (nebo předloze?) jít nedovolí a pro všechny ve kterých zbývá nějaký ten kousek naděje se i v závěru jistě něco najde. A Jeremy Irvine byl místy o dost věrohodnější a přesvědčivější, když mu chyběl kůň.

plakát

Ten, kdo stojí v koutě (2012) 

Film retardovanější než jeho hlavní postava nezachrání ani výborný Ezra Miller. Van Santův Neklid je mnohem lepším a silnějším filmem a tématicky spřízněný komiks Pod dekou taktéž. 40%

plakát

Terapie láskou (2012) 

Psychotická romantická komedie v pseudo-indie rázu s neuvěřitelně předvídatelným dějem, kterou táhne především její zábavnost a herecké obsazení v čele s Jennifer Lawrence. Hollywood zkrátka požírá i malé romantické dramedy, ale pokud to bude dělat i nadále takovým způsobem, tak to ještě chvíli nebude vadit. 80 %

plakát

Total Recall (2012) 

Až na dvě scény (vyjednavač a akce na výtazích) naprosto bezpohlavní průměrný a nic a nikoho neurážející film, který ignoruje kouzlo knížek P.K. Dicka. Pokud ani jednou v průběhu adaptace jeho knížky nemáte pocit paranoie a nevědomosti, respektive pokud je vám to po celou dobu jedno a tvůrcům evidentně taky tak to ani jinak dopadnout nemohlo. Hodnocení DC verze.

plakát

Where the Trail Ends (2012) 

O něco slabší než Art of Flight, ale stále jasný důkaz toho, ře Red Bull je v tomhle typu "dokumentů" jasná špička. S předními bikery sice projezdíte svět sem a tam, ale o konkrétních zemích se toho kromě usměvavých místních a krásné (sjízdné) přírody zrovna moc nedozvíte. Ale o to tu ani nešlo. Jako demonstrace umění všech přítomných před i za kamerou je to ale stále paráda. Bez HD rozlišení zbytečné sledovat.

plakát

Zasažen bleskem (2012) 

Chris Colfer se vzmáhá seriálové škatulce co mu síly stačí, ale vzhledem k jeho osobitému excentrickému projevu se mu to ne vždy daří. Jinak hodně pohodová teenage dramedy, jejíž hlavní problém je přílišná žánrová roztříštěnost, kde komedie ani drama pořádně nevyzní ani v jednom případě. Jako minisérie, kde by bylo dost času na obojí, by to rozhodně bylo o třídu lepší, takhle ostatní postavy trpí na úkor té hlavní a řada jinak slušně napsaných a natočených scén emočně silněji nevyzní (lékárna, závěrečný záznamník) tak, jak by mohla s větším prostorem na prohlubení charakterů a jejich vztahů. Slušné, ale horší a méně divnější než podobně laděné Daydream nation. Nutno ale uznat, že Colfer je opravdu zajímavý případ talentovaného scenáristy a herce, který se, i přes velmi výrazný herecký styl "potrhlého gaye" který se s ním od Glee vleče, nikdy nepohybuje na hranici trapnosti a (sebe)parodie. Tedy zatím. 70 %

plakát

Zpátky ve hře (2012) 

Mám rád sportovní dramata, mám rád všechen ten patos a klišé, mám rád oddechové romantické filmy, mám rád všechen ten patos a klišé. Mám rád Clintův "pop-nihilismus" cynického důchodce, jeho patos i klišé které s přehledem utáhne. Není to dokonalé, ale na nic si to nehraje, je to předvídatelné, ale mozek vás z toho bolet nebude, je to šablonovité ale za srdce to chytne a je to tak dokonale obsazené, že si to zaslouží i tu nezaslouženou pátou hvězdu. Not so guilty pleasure. A sportovní filmy beru jako ty správné pohádky pro dospělé a poslední dávku naděje, že jsem úplně nepropadnul cynismu. Všechno v nich končí tak jak má, k mé naprosté spokojenosti.

plakát

Bláznivá, zatracená láska (2011) 

V rámci mantinelů hvězdně obsazených hollywoodských romantických komedií je to absolutní vrchol. Škoda, že v rámci mantinelů.

plakát

Černá hodina (2011) 

Parádní zábavné béčko, které nedostatek financí maskuje celkem zajímavým nápadem. Hodnocení ale svědčí o tom, že většina od toho čekala něco jiného, nejspíš pokračování Hodin.

plakát

Drive (2011) 

Refnova fascinace (béčkovými) žánrovými schématy v dokonalé formě. Na jednu stranu obdivuju Refnovo pojímání pulpových příběhů sofistikovanou artformou, na druhou stranu při nedostatku míry se to může lehce vymknout kontrole. Drive je parádní a vyvážená pecka, která zkrátka funguje po všech (okoukaných) stránkách, Only God Forgives nikoliv.