Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (584)

plakát

Muži, kteří nenávidí ženy (2011) 

Vzhledem k rozloze a stylu knihy až překvapivě kompletní adaptace perfektní knížky, kde jsou veškeré filmové odchylky a zkratky pochopitelné a v některých místech i skvěle fungující. I tak se ale neznalec původní předlohy občas musí ztrácet ve spleti motivů, informací a postav. Právě práce s informacemi je asi tím nejlepším, co Fincherův film nabízí. Rafinovaně si vypomáhá informacemi z televizních zpráv, které ve spolupráci s obrazem dokáží rozvádět hned několik odlišných motivů najednou. Závěr s kajmanskými účty, kde se posledních cca 150 stran podařilo plnohodnotně vtěsnat do 15 minut, je pak jen přehlídkou toho, jak má filmová adaptace podobné knihy vypadat, pokud už se k ní přeci jen někdo odhodlá. Po režijní i herecké stránce je to pak odpovídající kvalitám všech zúčastněných. Fincher skvěle zvládá zobrazení vyšetřování, po emoční stránce film ale svou chladností pokulhává. Tvůrci dali přednost informacím před emocemi, což je v porovnání s předlohou asi moudrá volba, film tak ale až na pár momentů postrádá atmosféru a k žádné postavě si navíc nevybudujete takový vztah, aby vás určitá specifická příkoří vykonaná na ní (a na jejích vybraných otvorech) nějak zvlášť zasáhla. Dohnat by se to dalo po odpudivé formální stránce, ale i tam Fincher v těch nejvypjatějších a nejbrutálnějších scénách sází spíš na "hollywoodskou" stylizaci s množstvím střihů než na skandinávský naturalismus. Film je to zkrátka tak dobrý, jak slibuje jméno režiséra a herecké obsazení, a zároveň tak plnohodnotný jak by na 158 minutách mohl být. I tak se ale tak trochu nemůžu ubránit pocitu, že je i tak trochu zbytečný.

plakát

Nic nás nerozdělí (2012) 

Film, který nad vodou drží herecké výkony, neuvěřitelně jistá režie a nálepka skutečného příběhu. Totální útok na divákovi city, který ale umí být i civilní a co se týče všech vodních scén i bezchybně natočený a strhující. Bayona míří hodně vysoko a nezbývá než mu to přát a doufat, že si svoji režijní úroveň minimálně zachová.

plakát

Pomáhat a chránit (2011) 

Bizarní irská komedie plná nezapomenutelných hlášek i hereckých výkonů, jejíž jedinou chybou je, že si absurdní humor nedrží od začátku do konce a párkrát na cestě k neuvěřitelnému finále ztratí dech.

plakát

Warrior (2011) 

Archetypální, předvídatelné, plné přepáleného patosu a hlavně jasný důkaz toho, co všechno sportovní film unese. Gavin O´Connor si diváka zkušeně vede po celou dobu filmu až ke konci, který sice tušíte přibližně od páté minuty, ale stejně vás položí na záda a zkroutí srdeční sval. Tom Hardy je zvíře.

plakát

Gangster Squad – Lovci mafie (2013) 

K čemu je bezchybné obsazení plné charismatických a přesných hereckých výkonů, bohaté dobové kulisy a kostýmy, když film prostě nefunguje a atmosféru navazuje právě jen skrz rozpočtovou velkorysost výpravy. Těmhle filmům prostě digitální kamera nesluší a slušet nebude (čest výjimkám a Fleischer prostě není Michael Mann) což se projeví hlavně v diletantsky vypadajících nočních scénách. Automobilová honička i přes kamerové rozlety a řadu celků postrádá přehlednost a hlavně jí chybí drajv, stejně jako celému filmu. Na Penna, Brolina a Goslinga se sice dobře dívá (stejně jako na Emmu Stone), ale film zkrátka v celku nefunguje, zvlášt když je tak archetypální že je divák vždy dva kroky napřed. Promarněná šance, zkušenější režisér by si to nejspíš pohlídal o něco lépe, nebo by alespoň dokázal zvolit jednotný formální styl a ne zůstat rozkročen mezi dobovou a moderní stylizací.

plakát

Divoši (2012) 

Vizuální žrádlo, které na čas vyplní mezeru po odchodu Tonyho Scott, a hlavně chytrý a i přes svou délku neustále zábavný film v hollywoodském stylu. Kdyby se dával pozlacený plešoun i za casting, tenhle film by byl rozhodně jedním z favoritů. Oliver Stone to v ruce a oku stále má, unrated verze je navíc příjemně nekompromisní.

plakát

Jack Reacher: Poslední výstřel (2012) 

Napůl detektivka ze staré školy vyhýbající se moderním "CSI postupům", napůl superhero story, ale hlavně 100 % zábava která od začátku do konce běží bez nejmenšího záseku. Ideální oddechová (ale nikoliv hloupá) kriminálka s perfektním Cruisem, který na plátně i přes svůj mimózní (nebo spíš mimozemský?) soukromí život umí stále být cool. Další díl se stejným tvůrčím týmem nutností - i kdyby to mělo být s týmem Ethana Hunta. 80 %

plakát

Vražda (2007) (seriál) 

První díl naznačuje možnosti velkého počtu motivů, prolínání několika rovin a velké možnosti variability na poli vztahů mezi postavami. A velkorysý rozsah seriálu naznačuje, že na vše tentokrát bude dost času. Případné srovnání s Twin Peaksem sice na místě není, to ale samozřejmě nevylučuje, že se z toho nemůže vyvinout výborný seriál.

plakát

K smrti odsouzený uprchl (1956) 

Vykoupení z věznice Shawshank na artový způsob zbavené veškerých amerických velkofilmových trademarků (důraz na patos a velikost příběhu), u kterého je největší demonstrací jeho funkčnosti fakt, že i přes spoilerující název filmu udrží v napětí téměř po celou dobu. V tom to případě netvoří napětí "jestli", ale spíše "jak".

plakát

Barbar (2009) 

Odin na počátku konce nebo na konci začátku? Ustoupila doba temna světlu kříže nebo jsme se jen naučili vidět ve tmě? A jaké bohy jsme stvořili silnější? Ty, ve které věříme nebo ty, kterých se bojíme?