Popluh

Fyzicky silně nepříjemný film s až Kafkovskou atmosférou, u kterého je téměř jisté, že už se na něj víc nepodívám.

Parádní akční film který víc než na rozpočet spoléhá na chytrý, zábavný a vynalézavý scénář, výborné obsazení a originální pojetí akčních scén.

Chytrý a citlivý film, který diváka zkušeně navádí k přemýšlení nad věcmi, nad kterými možná za čas začneme vážně přemýšlet i mimo plátna kin. Méně je někdy více a všechny ty myšlenky a emoce ukryté pod povrchem a zdánlivě chladnými vizuály v závěru dopadnou se zdrcující tíhou i přes fakt, že postavy netrpí touhou (a velkým neduhem většiny filmů) verbalizovat svoje pocity.

Krásný film, který se možná občas podobně jako Alvinova sekačka zadře, ale díky laskavosti a síle srdce se zase rozjede dál. Klasicky výborná hudba Angela Badalamentiho v neklasickém režijním pojetí Davida Lynche.

Po Modrém sametu další krásná filmová pohádka od Davida Lynche se všemi jeho klasickými atributy. A Nicolas Cage si již zde nacvičoval svůj herecký rejstřík pro Ghost Ridera.

K čemu je mít De Nira, Murphyho a Weaver v jednom filmu, když v něm nemají co hrát, navíc ve story vycucané z prstu béčkového scenáristy bez kapky atmosféry s příšerným a násilně roubovaným rádoby šokujícím koncem.

Šablonovitá story která se ani na moment neodchýlí od předem očekávaného (a důsledně avizovaného) vývoje, kterou ale táhne zajímavé obsazení a výborná kamera. Hudba je sice fajn, ale občas se dost nehodí k obsahu a některé scény by byly silnější bez ní. Konec je jen takovým potvrzením, že Ol Parker si proti proudu (nebo předloze?) jít nedovolí a pro všechny ve kterých zbývá nějaký ten kousek naděje se i v závěru jistě něco najde. A Jeremy Irvine byl místy o dost věrohodnější a přesvědčivější, když mu chyběl kůň.

Ridley se vrací na místo činu a i když se to tak na první pohled nezdá, vrací se po starých stopách. V prvním Vetřelci přišla hrozba z neznáma a film jinak kromě husté a dost klaustrofobické atmosféry v podstatě nic jiného nenabídl. Nyní přichází Prometheus aby zacelil mytologickou mezeru, z neznáma (prozatím) ale nyní přišlo něco jiného. Všechny ingredience jsou namíchány ve správném poměru, bohužel ale film co se týče postav funguje nejvíc mezi Rip... Shaw a Davidem (plus potěší klasická postava kapitána), ostatní jsou jaksi do počtu a celé to zafinancování mise včetně úlohy postavy Charlize Theron vyzní úplně do ztracena. Atmosféru to ale má a vyloženě staromilské sci-fi pojetí doslova potěší, žádné kamerové veletoče rozhodně nečekejte. Ve výsledku je to pak přesně tak chytré jak to "na motivy" knížek od Danikena být může a stejně tak béčkové a nemyslím si, že by kdy Vetřelec měl větší ambice. Snad jen v očích některých místních fanoušků. Čistá žánrovka.

Chris Colfer se vzmáhá seriálové škatulce co mu síly stačí, ale vzhledem k jeho osobitému excentrickému projevu se mu to ne vždy daří. Jinak hodně pohodová teenage dramedy, jejíž hlavní problém je přílišná žánrová roztříštěnost, kde komedie ani drama pořádně nevyzní ani v jednom případě. Jako minisérie, kde by bylo dost času na obojí, by to rozhodně bylo o třídu lepší, takhle ostatní postavy trpí na úkor té hlavní a řada jinak slušně napsaných a natočených scén emočně silněji nevyzní (lékárna, závěrečný záznamník) tak, jak by mohla s větším prostorem na prohlubení charakterů a jejich vztahů. Slušné, ale horší a méně divnější než podobně laděné Daydream nation. Nutno ale uznat, že Colfer je opravdu zajímavý případ talentovaného scenáristy a herce, který se, i přes velmi výrazný herecký styl "potrhlého gaye" který se s ním od Glee vleče, nikdy nepohybuje na hranici trapnosti a (sebe)parodie. Tedy zatím. 70 %

Na Cronenberga (a hlavně na Burroughse) celkem konzervativní adaptace Nahého oběda a zároveň jeho jakési filmové making of. Fanoušky předlohy a Burroughse určitě potěší, ale kromě typické Cronenbergovi úchylné stylizace ničím nepřekvapí. Knížka, která do literatury ve větší míře přinesla metodu střihu (v neopakovatelné kombinaci s autorovým šílenstvím), se na platná kin prostříhala v bohužel až příliš tradiční filmové formě.