AgnesDee

Tento kinematografický skvost jsme shlédli v autobusu, na cestě domů z dovolené, po několikahodinovém výletě a těšící se domů. Ovšem ani fyzické vyčerpání nezabránilo tomu, abych si myslela, že tento film byla jedna z nejhorších věcí, jaké jsem mohla spatřit. A to jsem ani nevěděla, že to existuje. Marek Vašut v jednom rozhovoru řekl, že je řemeslník, že je mu jedno, co natáčí, hlavně že mu to přinese peníze. A má pravdu. Vždyť je to jen práce a to nejjednodušší, co může divák opovrhující těmito "skvosty" udělat, je se na to prostě nepodívat. To ale neznamená, že to nemůžu zkritizovat. Děj je tak kurevsky předvídatelný a hloupě strukturovaný, že i Román pro ženy je lepším filmem. Tak špatně natočený a podprůměrně zahraný český film jsem dlouho neviděla. A to jich máme na kontě hodně.

Velmi krásný film, s velmi krásnými lidmi a velmi zajímavou zápletkou. Jsou zde momenty, u kterých bych ještě od tvůrců chtěla nějaké vysvětlení, nebo motivace některých postav (hlavně Franka), ale výsledek jako takový je velmi uspokojující. Harry Styles se profiluje jako dobrý herec, i když ještě potřebuje zapracovat na mimice, která mu v některých vypjatých scénách chyběla a šlo na něm vidět, že hraje. Florence Pugh je jako obvykle naprosto úžasná a svým výkonem a přesvědčivostí vytahuje laťku filmu o level výš. Některá témata jsou zajímavě nastíněna, ovšem ne úplně dotažena do konce, čemuž přispívá i fakt, že neznáme Frankovu motivaci. Až na pár nedotažených nápadů se ale film může profilovat jako zvládnutá femme sci-fi.

Po zhlédnutí nového Netflix seriálu je to skvělé doplnění o případu s odborníky a lidmi, kteří s Dahmerem pracovali. Některé repetitivní záběry byly ke konci už trochu otravné, ale ve výsledku to nijak neubíralo na kvalitě. Velmi dobře strukturovaný, i když jsem si myslela, že se o některých obětech dozvím trochu víc - například o Errolu Linseym, jehož sestra měla velmi emotivní projev u soudu. Zhlédla jsem tento dokument během dvou dnů a měla jsem z něj dost špatné sny. Už tyhle věci asi nebudu moct sledovat před spaním.

Naprosto úžasný vhled do života a činů jednoho z nejbrutálnějších sériových vrahů minulého století. Otázky jako motivace či příčiny nám mohou být do konce dnů neznámé, avšak tento seriál vkládá do mysli diváka dobré teorie podložené logickými otázkami. Zároveň je to naprosto nádherně řemeslně i umělecky zpracované, což dopomáhá do seriálu vkládat otázky pomoci metody "show, don´t tell", která se už tak často v mainstreamu nevidí (a zvláště na Netflixu se poslední dobou musí složitě hledat). Dovedu si představit, že kdybych byla ještě na škole, už bych si tento seriál vzala na analýzu do semináře. Všechna témata, jako rasismus, genetický předpoklad, Bůh a odpuštění nebo láska a ztráta jsou zpracovány velmi mistrovským, jemným a zároveň brutálním způsobem. Seriál se nebojí diváka šokovat, znechutit, ale i poučit a vzdělat. Byť některá témata jsou ze začátku zpracována tak, že máte pocit, že se jedná o další Netflixovskou (nebo americkou) agitaci, postupně pochopíte, že to dává smysl a není to jen hluchý výkřik do tmy. Věřím, se v budoucnu bude o tomto seriálu mluvit s podobnou energií, jako třeba o Mindhunterovi.

Při kocovině a totální nevyspalosti je to perfektní výběr.

Slyšela jsem, že spousta žen po zveřejnění tohoto dokumentu se rozplývala na Twitteru nad krásou Teda Bundyho. Dámy - to že je chlap hezkej, nic neznamená. A rozhodně ho to neochraňuje před trestem smrti. Představa, že bych obdivovala a obhajovala člověka, který dělá věci jako Bundy, mě děsí stejně, jako bych byla jeho obětí. Tento dokument krásně ukazuje, jak narušený a zároveň inteligentní ten člověk byl. Jak nechtěně změnil způsob uvažování policie nad případy podobného typu, respektive nad vrahy jeho typu. Velmi povedené dílko, podobně jako jiné true crime dokumenty z produkce Netflixu.

Tenhle díl se neměl jmenovat Houby, ale Příručka manipulátora - jak se stát za pár dní diktátorem pro své okolí. Postava Matonohy nechutně manipuluje svýho kámoše, aby neopravoval auto jeho potencionální příští oběti. Polívka manipuluje submisivní ucho, aby dělalo nezákonnou činnost. Zrzka manipuluje debilem, protože člověk, co tě dřív podváděl, je stoprocentně dobrá partie pro budoucí soužití. No a nejstarší člen posádky manipuluje všechny dohromady, aby se vysrali na svoje životy a zůstali na Pálavě. Sice jen týden, ale vsadím se, že z toho bude i několik měsíců. Myslím, že my tyto dva díly stačily.

Banda rádoby kámošů různých věkových skupin (nebo tak alespoň vypadají) přijedou na Pálavu uctít památku svého zesnulého kamaráda. To je celkem zajímavé. Strašně se opijí ztratí strom, který na jeho památku vypěstovali a chtějí ho zasadit. To zní jako klasická komedie ve stylu "něco se stalo, ale my si to nepamatujeme, tak budeme hledat vodítka a přitom nalezneme nejen strom, ale i ztracené vzpomínky", což je dost známý námět, ale od Primy nemůžeme očekávat nic moc originálního. To by ale i tak jednoduchou premisu museli neposrat. Postavy se k sobě chovají, jakoby vyšly školu před dvaceti lety, přitom jim je všem kolem třiceti (alespoň tak působí). Furt mluví o jejich zesnulém kamošovi, ale jak si my diváci máme k takové postavě vybudovat nějaký vztah, když vůbec nevíme, co to bylo za člověka. Všichni cajzli, co hrají moraváky, zní neskutečně falešně, že i ve Vinařích zvládli moravský přízvuk a nářečí mnohem líp - a hlavně s větším respektem. A to nejlepší na konec - postavy se jen tak na random rozhodnou, že pobudou nějaký čas na Pálavě. Proč? Co tam budou všichni dělat? Jak se uživí? To jsou na tak vysokých postech ve svých zaměstnáních, že si můžou dovolit jen tak zůstat mimo? A co jejich rodiny? Ale to nikoho nezajímá, protože na Moravě se žije jako ve středověku a měšťáci si potřebují tento styl života oživit. Proč nemůže seriál nebo film z  jihomoravského prostředí natočit konečně nějaký moravák s moravskými herci, ať to nepůsobí tak strojeně a falešně? Pak se cajzli nemůžou divit, že si my na Moravě z nich děláme prdel, když se na nás divají takhle.

Ze dvou nových primáckých premiér je tato ta lepší, koukatelnější a sympatičtější. Herci podávají skvělé a uvěřitelné výkony, Polívka nepůsobí tak strojeně a i námět a jeho zpracování je mnohem lepší. I když mám radši víno, tak v tomhle případě dávám pivu jasnou přednost.

Zatímco první tři filmy jsem po prvním shlédnutí vnímala jako trapný teenage dramata o dvou lidech, co spolu neumí komunikovat (ale celkem jsem se u jejich sledování bavila), tak u sledování tohoto filmu jsem měla pocit deprese. V první třetině filmu za to mohla hlavně náhlá smrt jedné z postav, ale v tom zbytku za to mohla naprostá absence jakéhokoli děje, tragický herecký výkony hlavně ze strany hlavního protagonisty, a taky pocit, že sleduju manipulativního kokota, kterej se snaží donutit holku do vztahu, i když ona sama nechce. Doslova sledujeme "vývoj" Hardinova charakteru jen kvůli tomu, aby si mohl zase zašukat, ne proto, že si opravdu uvědomuje, že jeho problémy ubližují všem kolem něj. No a konec to zabil úplně. Knížku jsem četla sice už nějaký ten rok zpátky, ale i tak si pamatuju, že v ní nebylo moc materiálu na to, aby mohla být rozdělena do dvou filmů.