kinderman

Trojka příjemně překvapila, ale po tomhle volám: "Né, pětku, né!" Scenáristicky se to točí na místě, když byl jeden minule postřelený, druhý teď dostane infarkt, do toho panická ataka a jakési mysteriózní vize, navíc, jakmile je "přerodinkováno", znamená to pro jakoukoli akční sérii cestu do pekel. Ale co je nejhorší, režiséři se při inscenaci akce snažili být tak übercool, až to působilo otravně.

První hodinu mě to dost štvalo a chtěl jsem, aby Hirajama našel ráno na záchodcích zohavenou mrtvolu, aby piškvorky na dálku byla nějaká důmyslná špionážní šifra nebo aby se rozjel náznak romance mezi hlavním hrdinou a provozovatelkou bistra. Pak jsem si uvědomil, že do příběhu japonského uklízeče tokijských toalet Wenders přesně otiskl můj současný životní stav, že otázka: "Ty opravdu uklízíš na záchodcích?" je ozvěnou otázky: "Ty opravdu učíš na základní škole?", a doufal jsem, že Hirajama na konci nespáchá sebevraždu. K těm zmínkám o Jarmuschově Patersenovi bych přidal ještě Smoke, kde se H. Keitel také snaží každý den zachytit na fotografii neopakovatelnost okamžiku.

Yul Brynner sice házel drsné pohledy, ale jakmile se objevila Barbara Bouchetová se svým striptýzovým výstupem v klubu (a to není všechno!), úplně ho smázla, alespoň co se mé pozornosti týká. Scenáristicky nepříliš originální, ale syrový a zručně zrežírovaný thriller se spoustou akce.