kinderman

Závěrečný díl filmové série je brutálně osekanou adapatací posledních dvou set stránek románu Nezkrotná Angelika. Nic, co se týká Peyraca, čtenář v knize nenajde, ale do příběhu se tím vnáší potřebná dávka akce (úvodní námořní bitva, útěk z vězení, dohoda se sultánem), počet Angeličiných nemanželských souložníků film redukuje na nulu (v knize jí Osman Ferradži během cesty k sultánovi na chvíli podstrčí místního krasavce, při útěku z harému se několikrát zoufale oddá Colinu Paturelovi) a zatčení francouzskými úřady je nahrazeno šťastným koncem v náruči milovaného Joffreyho. Mimochodem, Mykénské království v českém dabingu je nesmysl, jedná se o Maroko se sultánovým sídelním městem Miqueneze. To však ve filmu bohužel nepůsobí velkolepě, ale spíš jako hromada vepřovicových cihel uprostřed ničeho.

Snímek Nezkrotná Angelika vyzobává motivy z cca 130 stran pětisetstránkového stejnojmenného románu. Vévodu de Vivonne v knize titulní hrdinka samozřejmě svede, zatímco ve filmu stačí trocha vydírání, aby se dostala na palubu královské galéry. Nato padne do rukou piráta d'Escrainville, který ji nejprve znásilní, pak předhodí vězňům v podpalubí a nakonec divokým kandijským kočkám. Že je Rascator Peyracova středomořská identita, kniha pouze naznačuje, ve filmu Joffrey vystupuje zcela otevřeně a vlastní nejen miniharém, ale také ponorku. Vše od dražby otroků v Kandii je čistá fantazie scenáristů, čím víc se vzdalují předloze, tím méně hvězdiček. Ne proto, že bych nechápal, že film je něco jiného než kniha, ale protože filmaři zabrousili hluboko do hájemství pro mě neakceptovatelných absurdit, a to včetně odkazu na ikonickou scénu z prvního dílu.

5.000 rublů za Stanislawa Brzóského! Po Kosovi a Pilsudském letos třetí zhlédnutý film, v němž to naši severní sousedé nandávají Rusům, což je téma, které se nikdy neomrzí. Zarámování příběhu polského povstání z roku 1863 do téměř o šedesát let pozdější obrany Varšavy proti bolševikům (1920) prostřednictvím postavy veterána Anteka (D. Olbrychski) vzbudí ty správné emoce, nejsympatičtější postava je navrátilec z Ameriky Wilczynski, který to umí s koltem i se šavlí, a pátá hvězdička za menší, ale důležitou (zápornou) roli mého oblíbence C. Pazury.