Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Oblíbené filmy (10)

2001: Vesmírná odysea (1968)

Po letech jsem se rozhodl přepsat komentář, protože ho nikdo nikdy nemohl číst (násobně 10 řádek +), 08/2019: U málokterého filmu lze použít přirovnání 'Jeden z nejlepších filmů všech dob'. Odyseu takto označím s ledovým klidem. Génie Clarka s Kubrickem zde spojila touha po preciznosti, ohromná představivost a jejich profesionalita. Oni dali vzniknout vědeckofantastickému mistrovskému dílu. Zhmotnění mnoha vizí či technologických nápadů je scénu po scéně až strašidelně přesné a uvěřitelné. Buď byli skutečně geniální, nebo měli zatracenou kliku. Já sázím na to první. Nedovedu si představit jiný snímek, který dokonale (dle našich dosavadních znalostí) popsal cestování vesmírem, zároveň ho posunul dál a k tomu dokázal mistrně filosofovat nad domnělou jedinečností a evolucí lidstva, jeho významem v kontextu nepoznaného. Do té doby (a troufám si napsat, že ani od té doby) se nikomu nepovedlo tak mistrně přepsat kinematografii (minimálně v rámci technických a dobrodružných žánrů) a uvést na svět nadčasové dílo, jehož síla sahá daleko přes prostor filmového pásu nebo stránek knih.

Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980)

Naprosto neskutečně nadupaný scénář ve skvělém filmu. Kershner má co režírovat a díky onomu scénáři prokresluje v perfektní atmosféře svět SW. Legendární záležitost, která si nezaslouží snad nic jiného než pět hvězdiček. Spolu s novou E III je Impérium prototypem vesmírné dobrodružné fantasy (středně temné a zábavné). Za dvě hodiny se stane hromada věcí a celek nepůsobí ani trochu přeplácaně. K tomu se přidávají kouzelné efekty, oscarový zvuk a nadoscarová hudba! Smekám a konečně naplno docěňuji váhu mého už dříve tolik oblíbeného snímku.

Vetřelec (1979)

Při každé projekci obdivuji mistrovské provedení tohoto díla. Dokonalý film. Neuvěřitelně zpracované skoro neviditelné zlo, nezapomenutelné scény, skvělé herecké výkony. Nedivím se divákům, kteří při vniknutí Vetřelce do kin na sklonku sedmdesátých let utíkali hrůzou z kina. Přemýšlíte někdy nad tím, že to těm hercům opravdu věříte? Zde je to dle mého úsudku bez diskuzí. Cítíte s postavami každičký zvuk, otřes. Výtvarné stránka a technická stránka filmu jsou další bezchybné atributy. Opravdu je to z roku 1979? A finální scéna, kde se Sigourny objeví v extrémně malých kalhotkách a bez jediného pípnutí či šustnutí vlézá do skafandru... je nesmazatelně vryta do mé paměti. Celé to mohu vidět znovu a znovu. Nejlepší ze série, jak to tak bývá a nejlepší film Ridleyho Scotta! Jeden z mých nejvíce oblíbených snímků. Může se vám zdát, že pěji nesmírné oslavné ódy, ale Vetřelec je jeden z mála snímků, který si to skutečně zaslouží._ Druhá a třetí a další projekce - jeden z neljepších filmů všech dob. Naprosto bez debat a s čistou hlavou.

Casino Royale (2006)

Než jsem šel do kina, hodně jsem se bál. Daniela Craiga, opět Cambella, jehož Zlaté oko mě možná tolik nenadchlo jako ostatní, k tomu jsem viděl jeden necelý trailer, který byl založen zjevně z většiny na Bonda skákajícího z jeřábu na jeřáb. A velice mnou hlodalo, zda z prvního dílu famózní Flemingovi knižní série jde udělat tupý, legendu potírající počin jako třeba poslední Brosnanovka Dnes Neumírej. Obavy byly zbytečné. První třetinu jsem opravdu přemýšlel nad tím, jestli je to pravda. Byl jsem zmaten. Cloumalo mnou, zda to není legrace, nebo se Bond dokázal tak famózně zrodit a okřísit zkomírající sérii. Skrz úvodní brutální bitku na záchodech a Bondovi první dvě zabití mě film protáhl k dalšímu velmi milému faktu. Po Madonině pekelně nevydařeném skřeku v podobě úvodní písně z minulého dílu série přišla konečně silná bigbeatovka. Honička na Madagaskaru je skvěle natočená a propracovaná, avšak na ostatní, povětšinou dost syrové akční scény je lehce přehnaná, ale při druhém shlédnutí jsem zjistil, že to není tak hrozné a všechny vychytávky v honičce, kdy černoch vesele hopsá a Bond se snaží více přemýšlet, jelikož evidentně na protivníka ztrácí po fyzické stránce, jsou kouzelné. Mohl bych dále jet podle časové linie filmu, ale to by značně prodloužilo tyhle řádky. Prostě skvělý zážitek, napodruhé možná ještě lepší. Krásná Bond girl a k tomu ještě skvěle propracovaná postava a výtečně zahraná. Občas se film dostává do hlubších sfér, což u Bonda nebylo moc zvykem, zvláště poslední dobou. Ale to je vše díky tomu, že se jedná o první Flemingovu knihu, která to vše odstartovala. Za skvělý film vděčíme zjevně skvělé kniží předloze. Ale nebýt přešikovného Martina Cambella, jež vše zručně a bez křeče převedl na plátno a s pomocí všech ostatních tvůrců do současnosti, byl by film poloviční. Napodruhé jsem si taky všiml, jak v poslední třetině film sice dle některých ztrácí tempo, ale dle mého názoru dostává výbornou Conneryovskou atmosféru. Benátky, jak v pozdravech z Ruska...nebylo třeba žádných moderních vychytávek, jako v posledních letech. Syrový, místy surový s geniální mučící scénou, opravdový a sympatický, na nic si nehrající, takový je nový James Bond. A když dostane na držku, tak je to na něm pak fakt vidět.:)_cca 3.-5. zhlédnutí. Jeden z mých tří nejoblíbenějších Bondů a hlavně jeden z mých nejoblíbenějších filmů.:) Perfektní herci, skvělý scénář, hudba, střih, dynamická (ale old-schoolová!!) režie. 100%.

Sunshine (2007)

Po druhé projekci jsem musel změnit svůj stávající komentář, protože to, co jsem divácky zažil, je těžko popsatelné. Pokusím se. Danny Boyle před námi vystavěl úchvatnou seriózní sci-fi s lehkým nádechem hororu (nádech dohromady asi ve dvacetim minutách) a zakládal na pekelně osvětleném scénáři. Dokázal udržet temnou science fiction atmosféru po celou délku snímku a dokázal též to, že pravdivě vyhlížející science ficiton film jde natočit, aniž by používal známky patosu, přehnaného hrdintsví a pokusu do toho implantovat nějaký hezký romantický příběh a velkou efektní vesmírnou přestřelku či dokonce bitvu. Je to čirá, čistá, syrová záležitost, jež zcela jistě zasvěceného diváka napne až k prasknutí. Atmosféra a již zmíněné napětí je mistrně vygradováno až k dechberoucímu závěru finálního odpálení bomby a zažehnutí Slunce. Tato sekvence je stěží popsatelná a při posledních deseti minutách jsem jen tupě civěl ohromen na plátno (podruhé na monitor) a jen jsem se kochal. To mě přvádí k audiovizuální stránce. Je dokonalá, vzhlíží naprosto uvěřitelně a pokud stál celý film opravdu těch směšných 25 milionů liber či co, zajímalo by mě, jak to dokázali - nádherné triky. O hudbě a zvukové stopě je zbytečné mluvit, co takhle soška? Musím trochu oponovat názorům, že postavy jsou trestuhodně nevyužity. Já se pokusím odpovědět starou pravdou: někdy méně je více. Charaktery se vykreslí v průběhu krásně, dojde i na zvrat v tomto elementu filmu, jež se velice povedl (kdo viděl, ví). Určitě vám bude Mace zpočátku nesympatický a na konci ho budete milovat, stejně jako Capa nenadchne tím, že znemožní odeslat zbytku posádky další zprávy jejich blízkým a nakonci?:) Hrdina. A to pro mě, co se týče charakterů, znamená naprostou spokojenost. Jestliže bychom byli obohaceni o sféru většího seznámení s postavami, snímek by dostal lehce odlišnou atmosféru a mohl by i ztratit tempo. A je to. Tempo. Jedna dechberoucí scéna střídá druhou, mají potenciál stát se kultovními, legendárními (jako celý Sunshine). Jeden sežehlenec však může na oko vadit, jenže já napodruhé naprosto hltal jeho repliky a už jsem se též velice dobře orientoval v méně přehledných scénach. Přínos náboženského podtextu je tváří v tvář Slunci naprosto namístě. Menší poznámka k náročnosti a stravitelnosti: Bohužel pro někoho, kdo je zvyklý na Star Wars, či Armageddony a nedocházejí mu úplně věci jako: proč se ten Capa nemuže zvednout z podlahy (když má na sobě solární skafandr, který by vážil minimálně tak 150 kilo) či si není úplně jistý významem tlaku v přírodě, přetlaky, podtlaky atd... takových situací je ve filmu spoustu (nebo prostě nemá rád sci-fi:) ), to nemá asi význam. Pro tohoto diváka nechť Sunshine zůstane jenom názvem. Mám s tím vlastní zkušenost z kina, kdy jeden člověk za mnou opravdu místy nevěděl, která bije. Možná spousta vás to nepostřehlo, ale pro člověka, který aspoň trochu tuší něco o fyzice, dílo obsahuje spousty vychytávek (jen tak okrajem - využití gravitace Merkuru pro akceleraci - takhle se létalo na měsíc v dobách největí slávy vesmírného programu a takhle zachránili Apollo 13, nasatvení Slunečních štítů, ukázka Sluneční gravitace v závěru)... Bohužel je tu i pár slabších momentů, co se týče fyzikálních zákonů (ono takové výbuchy ve vzduchoprázdnu jsou diskutabilní, jak by vypadaly a šíření zvuku je kapitola sama pro sebe - jenže bez tak kvalitní zvukové stopy by šlo hodnocení dolů). Avšak v dnešní produkci je Sunshine diamantem v neobráběné směsici hnusných šutrů. Jedná se asi o nejvíce korektní film v tomhle aspektu po Odysee (a Ikarii:) ). A všechno přebije ten zvláštně dokonalý pocit po projekci. For seven years I spoke with God. He told me to take us all to Heaven. Fascinující zážitek. 100% TOP5_ Škoda, že to není aspoň o půl hodiny delší :).

Připoutejte se, prosím! (1980)

Nejlepší parodie všech dob. Kadence parodujících scén je namixovaná s origniálními gagy a upaluje v naprosto ukrutném tempu. Moje dětská duše při každém zhlédnutí plesá a stejně se tomu směju dodnes jak trubka v naprostých záchvatech. První, nejstarší, nejlepší. Nejzábavnější učebnice, skutečný koncert. A to jsem chtěl dneska přestat brát prášky.

Star Trek VIII: První kontakt (1996)

Je to snad jediný star trek celovečerní film, u kterého jsem se opravdu jako malý trekkie fanda bál. První projekce se odehrála tak v mých dvanácti letech a následně jsem prožil několik krušných nocí.:) Excelentní triky, excelentní herecké výkony, výborná režie i scénář, výprava, prostě všechno. A má nejoblíbenějsší trekie posádka, v čele s Patrickem Stewartem a lá Jean-Luc Piccardem. Tahle kombinace nemůže zklamat. Opravdu radost pohledět. Viděl jsem ho alespoň pětkrát a stále mě to baví. ...My jsme borgové, odpor je marný.:)_ Nečekejte žádnou extra pointu. NENÍ potřeba. První kontakt je nejlepší Star Trek film, nepředčí ho ani nové Abramsovo zmrtvýchvstání. Dokonalí herci v totálně nářezovém sci-fi filmu, hodně hutném Star Treku. Konec není nepodobný Cameronovým Vetřelcům, ale čert to vem. Scénář je plný spousty vychytávek. Nejoblíbenější ST (PIcard!!!) a rozhodně moje TOP20. Vyšší rozpočet Star Treku prostě sluší - lepší triky.. a Jerryho hudební téma nové generace mě vždy sejme a mám při něm husí kůži._Paráda. Seberflexe lidstva a kritika současné pohledu na svět excelentně proplouvá celým filmem. Tenhle film je prostě neskutečnej nářez.

Interstellar (2014)

Monstrózní pocta hardcore scifárnám a vůbec celému žánru od jeho vzniku napříč minulým stoletím a začátkem současného, s hordou citací a párem brutálních, originálních scén. Nosné myšlenky jsou silné, zřetelné, ale to mě vůbec nevadí. Nolan to dokázal a znovu mě se svým hvězdným (bratr, Zimmer, Caine..) tvůrčím týmem totálně rozsekal. Půjdu na to do kina znovu - napoprvé IMAX._Napodruhé už normální kinosál v multiplexu a nic mi z dojmu neubylo. Ba naopak. Vytanulo na povrch, jak scénář Interstellaru je neuvěřitelně vypiplaný. Ani jedna scéna zde totiž není navíc, nebo zbytečně dlouhá a všechny repliky, dialogy atd. jsou báječně napsané. Užíval jsem si každou minutu projekce (celkově mi film utekl ještě rychleji), a přes veškerou prvotně vyhlížející doslovnost se jedná o opravdu nevšední (naporsto vše, co může toto slovo obsahovat) zážitek. Interstellar se stává lidskou dcerou Odysey, která má jako ona ambici vyprávět mohutný příběh s multižánrovým přesahem napříč stoletími, galaxiemi a dimenzemi._Napotřetí monitor v mém pokoji a možná nejlepší zážitek. Rozmáchlý věděckofantastický (kde první půlka slova má skutečně opodstatněný význam), filmový opus, který dokonale spojuje intimitu a osudovost. Každá scéna má své místo. Intenzita, osud a krása. Jdu si dát Interstellar na porfilu minimálně do TOP 20.

Hanebný pancharti (2009)

Tarantino dovedl svůj vlastní žánr, který už skoro dvě desetiletí buduje, k dokonalosti. V Inglourious Basterds zkouší, kam až může zajít a v tom je jeho největší síla. Dělá si, co chce, předvádí karikaturu prostředí i průběhu světové války, tak aby nejvíc pobavil - sebe i diváka. Dost špatně se mi hledají slabší momenty (možná začátky třetí čtvrté kapitoly), ale ty silné se nabízí velice snadno. Dokonale westernově vyšponovaná první kapitola, která naprosto geniálně Leoneovsky dospěje k závratnému finále, celá druhá kapitola (nejvíce Tarantinovská - sebeukájecí), opět neskutečně vygradovaná scéna končící přestřelkou a vyjadnáváním ve sklepní krčmě, poslední sekvence v lese. Ale krom toho že Tarantino umí scény, co jednoduše mají koule (jinak se to napsat nedá), napsal též v podstatě perfektní komedii. Basterds jsou napínaví, ulítlí, občas naturalističtí, gradovaní, osobití, nehorázně zvrhlí ale hlavně ultra ZÁBAVNÍ!! Brad Pitt je borec. Všichni herci se povedli - Schweiger(pro něj by se hodilo o pár minut navíc), Waltz, Laurent + diskutabilní Eli Roth, jenže u Pitta .. to jsem si užíval každičkou jeho grimasu, jeho každičký žblept na plátně. Už hodně dlouho mě takhle nepobavil 150ti minutový snímek.__Podruhé snad ještě lepší než poprvé. Věděl jsem kdy, co, kde a jak si užívat. Perfektní první kapitola, ultramasakroidní scéna v hospodském sklepení, slastný hudební doprovod, vypečený scénář. Tarantino má rozhodně svůj kumšt, styl, pojetí, výraz. V tomhle směru bych rád vyjádřil názor, že dvou až tří hvězdičková (rozuměj průměrná) hodnocení jsou z mého pohledu pokrytecká (buď se mi tohle fakt líbí, nebo je to pro mě hovadina), ale nechci nikomu vyvracet jeho pevný názor. Tarantino jednoduše nechává herce na své pečlivě vybudované základně vykonávat to nejlepší, co umí. Herci pancharty povyšují na lepší úroveň, film excelentně táhnou (ne že by tak výraznou pomoc potřeboval), Waltz je fenomenální... Jenže jedno jméno vykukuje nad druhé. Kdo viděl důležité snímky z hlediska Pittova výrazových prostředků (Klub Rváčů, Ben Button, Parťáci), ví, že tenhle borec umí. Spousty lidí se nechává slyšet, že Brada Pitta zbožňují hlavně ženy. Z tohoto hlediska jsem jednoznačně příslušníkem ženského pokolení. Žeru ho. Každou jeho grimasu. Prosím, co nejdříve další novou 'Tarantinovku', nebo potřetí Basterdy!

S čerty nejsou žerty (1984)

Tohle je opravdu klasika. Zlidovělé hlášky. Výtečně výkony, scénář, kulisy, dokonalá hudba, režie. Karel Heřmánek je nejlepší Lucifer, kterého jsem kdy viděl a tohle je nejlepší česká pohádka všech dob (asi i světová;) ). Místy to opravdu ani ta pohádka není, spíše docela hustá satira. Kéž by se pan Hynek Bočan dostal ještě k podobnému materiálu a nemusel by pořád točit ty príma seriály...

Reklama

Reklama