selviskhed

Snaživá, ale trochu nudná herečka Portmanová hraje snaživou, ale trochu nudnou baletku Ninu. Problémový perfekcionista Aronofsky točí film tématizující problémy spojené s perfekcionismem. ___ Premisa scénáře si doslova říká o konvenční dramatický zpracování. Příběh mohl klidně vypadat takhle: Pilná baletka Nina úzkostně dbá na svou životosprávu, hodně civičí a nic dalšího ji vůbec nezajímá. Myslí si (vnější potřeba), že chce být holka, kterou mají všichni rádi, získat dvojroli v Labutím jezeru a skvěle ji zatančit. Ve skutečnosti chce (vnitřní potřeba) zjistit, kdo doopravdy je a přestat odmítat emocionální stránku své osobnosti. Velmi dbá na pokyny autoritativních postav (matka, režisér) a tak se její vnější a vnitřní potřeba dostávají do konfliktu, když ji režisér vytýká nedostatek vášně při tančení černé labutě. Kritiku přijímá, přes různý závažný dramatický peripetie blá blá blá postupem času opouští svoje rigidní představy o světě (důležitá je životospráva a trénink, nic jinýho nemá smysl), je čím dál spontánnější, má plnější pocit ze života, získa si přítelkyni a hodného chlapce. Mnohem lépe rozumí sama sobě a je šťastná. Na premiéře je skvělá a její mátka ji nakonec řekne: "Jsem na tebe pyšná, zlatíčko. Byla jsi dokonalá". ___ Přesně tenhle příběh ale Aronofsky nenatočil. ___ Černá labuť není drama, ale tragédie, ve které chce Nina udělat dobrou věc, ale nevědomky udělá něco, co ji dostane do vleku nešťastných událostí, nad kterýma bohužel nemá žádnou kontrolu. ___ Z většiny příběhů, který se nám líbí, lze nakonec vyabstrahovat poselství, který má podobu "když uděláte tuhle dobrou věc, stanou se vám tyhle dobrý věci", nebo naopak "když uděláte tuhle špatnou věc, stanou se vám tyhle špatný věci". Příběhy, které se nám líbí nesou vždy poselství, se kterým jsme souhlasili už předtím, než jsme se s příběhem seznámili. Černá labuť se zajímavým způsobem obrací proti perfekcionismu. Domnívám se ale, že pro některé lidi příběh možná nefunguje proto, že neříká to, co si o perfekcionismu běžně myslíme. Říká: "jestliže budete úzkostně usilovat o dokonalý výkon (a navíc budete z kvality svého výkonu odvozovat hodnotu sebe sama jako člověka v očích sebe, své matky, režiséra představení a celého světa), pak se dostanete pod takový tlak, který nemůžete zvládnout a zachovat si zdraví". To je užitečné poselství, protože perfekcionisté sotvakdy chápou prefekcionismus jako škodlivý a nebezpečný charakterový rys, nýbrž jako pozitivní vlastnost. ___ Kromě toho např. také: mít silnou vůli a schopnost přes nesnáze překonávat překážky je jedna z nejlepších vlastností, jíž si hrdinové příběhů získávají naše sympatie. Všichni chceme mít silnou vůli a rádi si představujeme, že silná vůle by vyřešila všechny naše obtíže. Černá labuť takovou konvenční představu sabotuje. Ninu dostává její siná vůle do stále větších potíží ___ P.S. Kdykoliv když se na plátně objeví krev cítím v nose a v puse tu železitou vůni a chuť. Jak tohle Aronofsky dělá?

Comedy is truth and pain.

"Všimněte si, že Jane nám nikdy nelíčí, co se děje po svatbě. Co když se Alžběta a Darcy začnou nenávidět?" Tak to se nám autorky zavázaly k zajímavému Jane Austen Book Clubu 2.

Většina animovaných filmů je napsána pro chlapce a pracuje s hrdinou mužského pohlaví, který je skrz příběh hnán úsilím o uspokojení typicky mužských potřeb (nejčastěji získání vysokého sociálního statutu). Film Monstra a vetřelci je zajímavý právě proto, že jde o čistokrevný animák pro dívky. To se neprojevuje jen v ideologii filmu, ale i ve stylu humoru. Zdá se mi například, že typická humorná situace ve filmu pro ženy spočívá v tom, že se hrdinka snaží vypadat na úrovni, ale stane se něco, co ji poníží a to nejlépe před zrakem lidí (mužů), na kterých jí opravdu záleží. Film v podstatě ideologicky demaskuje dívčí sny o lásce jako projev nízkého sebehodnocení ("nikdo mne nemiluje a proto nemám žádnou hodnotu, když mě ale bude někdo milovat, budu mít absolutní hodnotu") a vyzívá dívky k tomu, aby svou vlastní hodnotu hledaly mimo oblast romantické lásky - v oblasti přátelství a v rozvíjení vlastních schopností. To je v zásadě mnohem přijatelnější a zdravější ponaučení, než ponaučení většiny filmů, které dívčí představy neproblematizují, ale naopak jim vycházejí vstříc.

Oproti dvojce je to celé jakési nedomrlé. Tučňáci ani opice nejsou tak vtipní a moc to nefunguje. Patos přátelství nikdy nevygeneruje tolik emocí jako patos rodiny.

Film jsem dostal za úkol v rámci výcviku v ženské duši. A tak se teda sám sebe ptám, proč to tak je, proč každý scénář, který napíše žena končí tak, že hlavní hrdinka odmítne nějakého muže, kterého kdysi milovala. Neobvyklý způsob snímání je jako experiment zajímavý, ale brzo člověka začne spíše obtěžovat, protože často přemýší nad tím, jak je to uděláno a jak daleko od sebe se herci fyzicky vyskytují a tak. Stručně řečeno, jde o dost neelegantní a krkolomný způsob jak dostat diváky doprostřed rozhovoru a jak demonstrovat nemožnost autentické komunikace a autentického proživání mezi SPOILER.

S Charliem Kaufmannem si nerozumíme a toto setkání bylo obzvláště rozpačité. Slíbil, že mi bude vyprávět o scénáristice a o evoluční biologii. O dvou věcech, které mě docela baví. "Adaptace" je totiž jak to, co dělá scénarista když z knížky dělá scénář, tak také to, co dělá živočišný druh v čase. A o obou věcech skutečně mluvil, ale já jsem mu opět vůbec nerozumněl. Přesněji řečeno, vůbec jsem nepochopil jaký druh radosti a potěšení mi měl film bez struktury o nesypatickém a neschopném člověku poskytnout.

Pětihvězdičková komedie smíchaná s pětihvězdičkovým akčním filmem - to podle zákonů aritmetiky dává rovných deset hvězd. ___ Když jsem na film šel, chtěl jsem si především potvrdit jednu svou základní intuici. A ano, skutečně se potvrdilo, že vynálezci možná nejzajímavějších filmové atrakce (bullet timeu) Michelu Gondrymu sluší velkorozpočtové filmy a reklamy mnohem více než tisíc lepenkových a izolepových Nauk o snech a Prosíme přetočte dohromady. ___ Scénář je výborný, silný jak v příběhu a vývoji postav, tak v sitcomovské palbě point v dialozích. Styl humoru mi hodně vyhovoval, často se balancuje na hraně dobrého vkusu. Přesně tak, jak to máme všichni od odvysílání pilotního dílu South Parku rádi. Na Setha Rogena jako spoluautora scénářů si dám raději pozor. Jo, a mezi ústřední dvojicí postav navíc funguje skvělá parťácká chemie. Seznam asi dvaceti tří věci, které se ve filmu objevily a které chci hned bezpodmínečně mít jsem při zkracování vymazal:)

Nechutné znásilnění velkého příběhu do pusy. Za prvé, film nemá s komplexním, poctivě vystavěným a především moudrým eposem společný víc než jména postav. Tristan a Izolda je příběhem, ve kterém severozápadní Evropa objevila jednu naprosto novou ideu - ideu romantické lásky. Ideu, která nakonec z prožívání lidí téměř úplně vytlačila ideu zbožnosti. Tristan má být první moderní člověk - člověk který nehledá zkušenost sjednocení v náboženství, nýbrž ve vztahu k ženě. ___ Co mi vadí zejména je to, že postavy jsou úplně zeschématičtělé. Tristan se ve filmu do Izoldy zamiluje hned jak ji uvidí. Epos ale vypráví o Tristanovi, který Izoldu nejdříve využije, když potřebuje, aby ho jako čarodějka vyléčila a pak ji navíc coby ctižádostivý sobec veze jako pouhou trofej králi Markovi, který navíc o žádnou ženu nestojí. Do Izoldy se zamiluje až když náhodou (doslova) vypije nápoj lásky, který nebyl připraven pro něho, ale pro krále Marka. ___ Izolda se v eposu zamiluje do Tristana, který ji zneužil jako čarodějku a utekl, poškodil ekonomické a mocenské zájmy její matky a její rodiny, zabil jejího strýce Morholta (dobrého strýce, žádnýho odpornýho nastavajícího manžela, proboha!) a pak ji podvedl tím, když si jí získal ne pro sebe (jak si myslela), ale pro krále Marka a to jen proto, že měl v plánu uplatnit svou ctižádost a předvést své kvality před jeho dvorem. ___ Nejen že film úplně zastírá ambivalentnost postav, ale zastírá také ambivalenci samotné romatické lásky. Kde epos představuje sobecký charakter romantické lásky, tam film mlčí a opomíjí tak všechny témata, který by mohly být pro moderního diváka objevný proto, že by ho seznámily se starší, původnější a zdravější pohledem, který si dnes nepřipouštíme. Film nemá pochopení pro fakt, že když někoho milujeme v romantickém smyslu, tak v tomto člověku vždy milujeme pouze své představy o něm a tedy že milujeme sami sebe. Vůbec nechápe, že vztah k předmětu romantické lásky je vztah k jakémusi přeludu a ne vztah k člověku z masa a kostí. Že si romanticky zamilovaný člověk, který je odmítnut přeje (zdánlivě nepochopitelně) utrpení předmětu jeho lásky a ne jeho štěstí. Že romantická láska vždy stojí v opozici ke všem velkým morálním hodnotám a ničí je ve jménu nejasné fantazie. To všechno jsou nejzajímavější témata eposu, ale film se věnuje pouze naprosto banálnímu příběhu o nenaplněné lásce, který jsme viděli tisíckrát. Naprosto zbytečné zpracování.

Klip: http://www.youtube.com/watch?v=L7_jYl8A73g ________ Film: http://www.youtube.com/watch?v=O7W0DMAx8FY