jirikzaboj

Jako nedělní oddychovka je to dost v pohodě. Je to generická treasure adventure popkornovka, která se snaží nebýt cliché, ale ve výsledku tím vlastně absolutně je. Ve víru trust nobody a zlato nad sůl se nese celý film a i jeho suché dialogy. Lokace jsou vtipem pro tento žánr, protože doslova ty cesty logiky k pokladu jsou skoro až amatérsky odvedené a pokud bychom chtěli aplikovat alespoň trochu reality do filmu, kde si lidi z letadel lítají, jak chtějí a vypadá to jako jeden velký cgi bordel, tak musím vlastně konstatovat, že nad tím tvůrci moc nepřemýšleli.  Ve výsledku je to uchopené alespoň slušně režisérsky a jde vidět, že si Fleischer herce opravdu kočíroval., protože nepřehrávají a snaží se alespoň oni uchopit své role podle adaptace. ( I když Sully byl první polovinu filmu jeden velký krok vedle, za což Wahlberg nemůže, ale scénář) .. Vadí mi trochu obsazení Hollanda, protože hraje..no Hollanda a Parkera zároveň. Ale třeba si časem zvyknu, jelikož nás určitě čeká a nemine pokračování, na které se podívám ze zvědavosti v posunu charakterů.

Vlastně to dopadlo líp, než jsem očekával. Tvůrcům a showrunnerům od začátku tohle břímě nezávidím. Adaptovat další seriál z tohoto světa byla opravdu velká výzva, kterou bylo třeba zkrotit tak, aby se to podařilo na plné čáře přesvědčit diváky o kvalitách, které GOT svět ještě může nabídnout v seriálové formě. Rozhodnutí jet téměř podle knihy bylo chytré, správné, ačkoliv ne tak odvážné. Přesto to vypadá opravdu dobře a kdo četl knihy, tak ví, že si opravdu dali v HBO na tomto projektu záležet a po několika neúspěšných pokusech o různé příběhy z GOT vypustili Rod Draka do světa. Baví mě ta skromnost dramatického pojetí, ta rodinná nepohoda, napětí, ta nevyváženost názorů a intriková stránka všech zúčastněných. Taky mě dost překvapila technická stránka, ať už jde o masky, kostýmy, lokace. Ale především hravá kamera a jako vždy geniální audio v podobě Djawadiho. Herci špička, skvěle vybráno. Ale tahle série patřila především Paddymu Considine, který zahrál Viseryse lépe a zapamatovatelněji, než někteří actors z GOT série za celou dobu. Ano, srovnávání na místě jistě v nějakém poměru je. Ale Rod Draka je komornější a 1. série byla především o tom, aby si připravila píseček na budoucí tance s draky. Jen bych vypíchnul občasnou táhlost, zbytečnost některých scén a neopodstatnění některých rozhodnutí, či činů . Skromně se těším na další sérku. Nashledanou v roce 2024.

Táhlejší epizoda, nejspíš účelově a speciálně patřící Rhaenyre. Na druhou stranu se mi líbí, jak tvůrci přemýšlí přímo s námi a jsou na nás napojeni tím, že nám ukážou každou myšlenku, krok a rozhodnutí. Chasing scene s draky byla skvělá a totálně mě odpoutala od toho, že se vůbec divam na GOT svět. Závěrečné pohledy na konci k nezaplacení. Song ice and Fire begun

Nejvíc mě na tomhle dílu překvapilo jeho technické zpracování. Opravdu si tvůrci specificky v téhle epizodě pohráli naplno s hudbou, táhlými záběry a vizuálně opravdu zajímavou kameru, která podtrhuje danou situaci a to sice napětí v sedmi království po smrti Viseryse, kdy nikdo pořádně neví, jak to vlastně dopadne, někteří hrají za stejnou stranu, někteří za jinou, ale každá postava má úplně jiný cíl, motiv, či přesvědčení. Takhle se nám nádherně tvoří místečko pro pořádné konflikty v budoucích epizodách a to eskalování postav, kdy jedna je zajímavější, než druhá. To je prostě píseň ledu a ohně, fakt to miluju. Zatím se to dost drží předlohy, ale přesto seriál některé prvky povyšuje a dokonce má občas i větší přesah, než kniha. Závěrečné jmenování bylo jen jeden velký skvost, Aegon je skvělej a Rhaenys nejvíc badass. Zpráva byla předána, tanec s draky může pomalu začit!

Už u debutu se konala velká podívaná ve smyslu vyšperkovaných dialogů, satiry, černého humoru a krveprolití. Navíc je to možná ten nejtučnější počin, co se Tarantina týče a přesto tak skromný, nízko rozpočtový. Kdo jiný by to zvládl ukočírovat lépe, než sám Quentin? O to víc mě překvapuje, že už od začátku používá svůj specifický podpis, pokaždé mu projde a ještě to má k tomu stále grády. Nejlepší dialog: tips u snídaně, nejlepší scéna : Michael Madsen a Stuck in The middle with you. Všichni herci skvělí, ale Keitel a Roth excelentní. Buscemi profesionál!:-D

O něco lepší a zajímavější, než pilot. Jen mě fakt štve ta zkratkovitá cesta scénáře. Viz . “Vyhodili mě. Hledám si práci. Chcete práci, beru práci. Musíte vzít tenhle případ, nechci ho brát. Zeptám se doma. Jasně ber tu práci, ok beru jí.” Já chápu, že mají na epizodu sotva 27 minut. Ale na to měli myslet sami, když se do toho pouštěli. Ono by to možná i dobrý bylo, protože herci špatní vůbec nejsou. Konkrétně Maslany se fakt s rolí vžívá, dokud teda nepřijde na scénu She-Hulk, která nadále pokračuje v nevkusném CGI.

Velmi autentická 70. léta špinavého New Yorku, přesto v úžasných světlech a barvách. Dnes už kultovní film působí mírně krokem zpět, ale je třeba myslet na to, že ve své době byl jeden z těch revolučních, které později definovaly tento žánr a spoustu padouchů je inspirováno právě Travisem. Za mě je to jedna z nejzajímavějších rolí DeNira dodnes, ale víc jsem unešen právě z Foster, která už tady prokázala svůj talent.

Nejlepší epizoda so far. Spoustu překvapení, politikaření a závěrečných ustanovení, které sjednocují ohromné emoce. A když už jsme u těch emocí, tak Paddy Considine v roli Viseryse je fakt bůh a tato epizoda patří převážně jemu. Rodinná večeře byla jeden velký nával střídavých emocí a silného napětí, které jsem už dlouho nezažil. Na chvíli Viserys mohl vidět, to co chtěl. O to smutnější je, když někteří víme, kam to celé směřuje. Finální slzička za Aemmu mě dostala až k pláči, jak silná byla.

Dívám se na to po letech a nejspíše v nostalgickém duchu ducha Caspera a jeho strýčků. Nevím, co přesně mě na tomhle filmu okouzluje nejvíc. Jestli je to ryze jednoduchý film, který má srdíčko na správném místě, zároveň dokáže odlehčit situaci svým nadčasový humorem a nebo svou dramatickou duší, která mě vždy dokáže v různých pasážích filmu rozplakat. Mám díky tohoto filmu odjakživa crush na Ricci a tenhle film zpustil moji oblibu v parodické duchařině a rodinných haloweenech. Na okraj musím ještě říct, že tento film má opravdu výjimečný soundtrack a řadím ho k jednomu z nejlepších od Hornera. “Can I keep you?”

Kdyby se láska nebeská promítla do sexuálního prostředí, tak to vypadá nejspíš takhle. Mírně dramatické, přesto romantické a komediální. Propletené příběhy jsou fresh nuancí na variace uchýlek a líbí se mi uchopení každého jednoho a jeho završení, i když někomu zcela jistě satisfakce může chybět. Nejlepší myšlenka je, když si sami uvědomíte, že vůbec nějakou úchylku máte a jste ochotní ji aplikovat. Ono potom je to o dost horší s partnerem. Ale vězte, je lepší o tom fakt mluvit. A nemá cenu zabíjet psy, dávat herecké kurzy a za žádnou cenu se za ní stydět. Takoví jste. Smiřte se s tím a smiřte s tím i partnera, dokud je čas a nelítají airbagy. Pokud vás miluje, pochopí to.