hrumsrt

Seriály od Marvelu jsou kromě Lokiho pořád spíš nic moc a rozdíl kvalit je pořád oproti celovečerním filmům (pokud zrovna nejste Antman 3) pořád značný.. Secret Invasion je projetk, na který jsem se těšil především proto, že ze současné fáze MCU jsem zklamán a necítím potřebu se v tom více vrtat, proto návrat k dějové lince okolo Scrullů na níž má o pár let později navázat a vyvrcholit další celovečerák Avengers.. Obecně Tajná invaze může být tak dobrá, kolik herců a cameí se podaří do projektu dostat, akorát tentokrát by to díky Scrullům mohlo mít nějakou hloubku... No a co teda tenhle seriál? Podle mě to v klidu mohl být dvouhodinový film, který by držel spíše s Agents of SHIELD a nezkoušel vybíhat s čtyřhodinovou stopáží, která se někdy v polovině začne vléct, až už je nakonec nudná... Líbil se mi úvod, který s takovým nostalgickým úvodem vrací postavy, na které se poslední fáze vykašlali a hlavouni MCU nepochopili, kde je srdce jejich značky.. Je to v přízemních postavách, v těch co nevrhají blesky, ale mají třeba železné brnění anebo prostě jen střílí s pistolky.. Secret Invasion tohle na začátku slibuje, vrací se po dlouhé době Nick Fury a Maria Hill, jejíž návrat mě skoro až dětsky dojal. Ale když se začne rozvíjet příběh o mimozemské invazi (už zase), jakoby nikdo nevěděl co má dělat. Paranoie z toho, že nevíte zda osoba před vámi, není náhodou Skrull je něco o čem všichni sní, ale rozhodně z toho nemám tenhle pocit.. K tomu zkrátka ta hlavní linka není moc poutavá a přijde mi, že ani nemá takový potenciál se takhle představit jako nosný pro celovečerní film, ale budiž, nicméně rozhodně ne na šest epizod.. Díky schopnostem Skrullů je někdy příběh nepřehledný a díky tomu, že dominují dialogové přestřelky nad skutečnou akcí není to zkrátka tak atraktivní.. Samotné efekty "přeměn" Skrullů jsou sice fajn, ale to už jsme věděli před seriálem, jenže tohle chtělo více známých postav více nápadů a vlastně všeho... Nick Fury byl sice hodně fajn, ale mezi partou zeleňáků toho je na něj moc a několikrát to táhne kompletně jen svým osobním kouzlem. A i když ho doplňují docela solidní herecká jména, tak ho vlastně nikdo nestíhá (ne ani Mendelsohn).. Taková šance na něco trošku psychologičtějšího, ale zase promarněno... A to finále? Děkujeme, tohle jsme si nezasloužili.. Nechápu kam to po první epizodě zahučelo, ale měl jsem z toho o hodně lepší první dojem, ale v závěru jsem zklamán jako nikdy u MCU.. 60%

Už jsem asi starej, ale vzpomínám si, když tenhle film měl v televizi premiéru a dodnes vidím, že ho  s pravidelností reprízují.. Ale až po tolika letech jsem si na něj našel náladu... Jednu spolupráci Lawrence s Grantem jsem už viděl, a to novějšího Učitele z nouze, kterého pořád suverénně řadím k tomu nejslabšímu co má Hugh Grant na svém kariérním kontě, ale jak tak koukám pro Lawrence jde jen o rutinní výkon... Hudbu složil, slova napsal je hudební film, co pro je něco co rád vyhledávám. Jenže tohle je jako řadové jídlo dělané podle receptu, které musí chutnat jako všechny ostatní a všechny rozdíly jsou nežádoucí.. Takže i když to má pořád solidního Hugh Granta, který i v takhle průměrném bijáku pořád drží to svoje herecké kouzlo z něhož třeba 25 let nevystoupil a mě právě tohle sedí... I v roli hudební ex-hvězdy, jejíž kariéra je pryč a on i publikum se zaseklo v době minulé. Ne, Hugh není moc dobrý zpěvák, jenže mě se tenhle toporný výkon svým způsobem líbil a i když ve filmu zpívá všehovšudy dvě písně, tak právě ta od skupiny PoP mě ani na podesáté nevadí.. Onou druhou půlku milostné dvojice tu je Drew Barrymore, která kromě hezké tvářičky nějak nenabídne nic a se zpěvem je na tom možná i lépe, ale má tuctový hlásek.. Táhne se to jak týden před výplatou, Granta po většinu stopáže nenechají tolik herecky exhibovat, ale kdykoli se o něco hlavní duo dohromady pokouší je to minimálně příjemná podívaná. No a jak už to u hudebních filmů bývá, je tu finální pěvecké vystoupení a to je zase vynikající, navíc s očekávaně sladkým závěrem.. Překvapivě po letech je i ten televizní nádech skoro pryč. A tehdy na svatého Valentýna to musel být trhák! P.S. Název skupiny PoP je asi tak dlouho vymýšlený, jak kdyby se jmenovali "Rock" nebo nevím "Blues".. 60%

Richard Curtis je asi nejlepší britský scénárista, akorát že je z Nového Zélandu, ale jeho filmy jsou skoro až definicí moderních britských romantických komedií.. Ve svojí kariéře představil světu hned několik veleúspěšných filmů, které jsou i s odstupem času absolutním vrcholem žánru, stačí zmínit Lásku nebeskou či Lásky čas a okamžitě vím, že tomuhle šikulovy bych svěřil vlastní autobiografii a on by to dokázal odvyprávět přesně s takovou péči a emocemi, jak ji vnímám sám... Notting Hill je takový ošklivější a okoukanější sourozenec Lásky nebeské, která tuhle londýnskou čtvrť navždy proslavila.. Možná nejde v podobě setkání slavné osobnosti s všedním človíčkem o originální námět, ale právě v tomhle provedení bych si ho chtěl vybavit jako první.. Hugh Grant je zkrátka jinde i když zrovna pracuje pro Koně a psa a Julia Roberts zvládá sehrát co má, i když by asi bylo zajímavé, kolik vlastně v téhle postavě díky profesnímu pojítku předala přímo ze sebe samé. I když bych si radši vystačil s méně postavami a přátelé hlavního hrdiny kromě svérázného spolubydlícího jsou tu možná až zbytečně často, a naopak bych jim jako páru dodal více společných chvilek, tak díky tomuhle po celou dobu příběhu nebyl čas snad ani na jedno žánrové klišé.. A když už v závěru musí přijít trošku vyostřenější tempo, kdy tvůrci občas pokukují za prvky typické pro romantické komedie, pořád je to v takové podobě, že to diváka neotravuje.. Notting Hill je po většinu fajn a když ještě nechá jednotlivé herce v jistých momentech samostatně vyniknout jde o působivý film. A to i přesto, že v svojí romantizaci sklouzává až k pohádkovému provedení, někdy nedrží tempo, tak nemám s filmem větší problém a jdu se začíst do Horse&Hound.. 75%

Tak nevím jestli Soderbergh hned na poprvé netrefil jackpot a všechno ostatní jsou jen pokusy o to se přiblížit kvalitám a úspěchu jeho režisérské a scénáristické prvotiny... Ano, je tu trilogie Dannyho parťáků, která je, především díky prvnímu dílu, povedenou filmovou sérií, ke které se kvůli náladové nenáročnosti lze snadno pořád dokola vracet, jenže i přesto mám pocit, že tahle Soderberghova celovečerní premiéra je zkrátka něco více.. Už jsem od něj viděl i několik dalších kousků, ale tam spíš už mám pocit, že zapadl do pozice rutinéra a nemá mě čím překvapit.. Sex, lži a video je zkrátka jiná úroveň.. Jeden manželský pár John a Ann se brali mladí a až časem zjišťují jak může být monogamní soužití v páru složité, obzvlášť když je okolní svět plný jiných pokušení.. Každý jeden z nich není postavou, které by jste fandili, ale vlastně ani jedna není úplně záporná postava. Lidé chybují a láska je složitá.. Jde o zatraceně vzrušující zážitek, který vrcholí samotnou videokazetou, která je zkrátka boží..  Všichni by jen zahýbali, aby se ale nakonec báli, že o svoje primární vztahy přijdou. Malý film, jehož sledování si pamatujete.. 85%

Bráchové Paul a Chris Weitzovi umí a především když jsou do tvorby namočení oba dohromady, výsledek mě pravděpodobně potěší.. I když jejich prvotinu - první díl American Pie - nic nepřekoná, navždy budou tihle týpci z New Yorku podepsání pod nejlepší teen filmovou sérii, co vznikla. Jak na věc je jejich celkově třetí kousek a taky poslední na němž ještě pracují jako tvůrci dohromady, potom už si každý šel svou vlastní profesní cestou, která ale prozatím ani pro jednoho pořád není rovna jejich společným projektům..  Tady jde o trošku rodinnější komedii, která je pro Hugh Granta mostem mezi jeho dvěma nejikoničtějšími filmovými rolemi.. A dodávám, že Hugh Grant je tady naprosto boží! Tyhle životem ušlapaný chlápky, který na první pohled nemají na stěžování žádné právo a jejich pohodlné životy by jim každý jen záviděl, Hugh zkrátka umí nejlépe a tady tomu není výjimkou.. Když jde o chemii plynoucí z generačního střetu má příběh parádní spád, ale v momentě kdy se naopak pokouší o serióznější témata a střídá mezi depresí a humorem je to malinko ubíjející.. Není to sice nějak hravé ale Hugh to tady parádně táhne a jeho sarkastický humor, sukničkářské vystupování je takřka neokoukatelné.. Dobrá podívaná, která sice té romantiky v sobě skrývá trošku méně, ale to si právě dostatečně kompenzuje v dramatičtější notě.. A to finální hudební číslo? To byla fantastická tečka na závěr! 70%

Tohle je nejvíc The Rock film vůbec..  Příběh amerického hrdiny, který ve válce nabil dostatečného ega a koulí, aby se už před nikým nemusel ponižovat. Když při svém návratu do rodného města, ale zjistí, že se město změnilo a ovládli ho drogy a hazard, což pokud nejste Las Vegas není v pořádku, rozhodne se jednat.. Nemůžete tento film hanit za to, že má banální zápletku, když tady jde jen o to, aby Dwayne Johnson ukázal, že kromě toho předvádění ve wrestlerské aréně zvládne taky trošku hrát.. Asi nejvíc vystihující chemii okolo projektu je diskuse o zbrani, kterou Dwayne bude mít.. Je to sice docela televizní a všechno kromě akčních scén působí tak trošku navíc, ale nejde říct, že to je špatné.. Sice to má děsnou ženskou hrdinku a v neakčních scénách to funguje až sebeparodicky nebo jen jako vydýchání se, avšak nějak to nevadí. A jako kousek u kterého chcete vypnout a podívat se na poctivý béčkový akční film, je Kráčející skála hodně fajn. Ve svojí době Seagal točil něco hodně podobného... 60%

Asi to není nejlepší Peter Weir (jeho Truman je ještě jiný level), ale asi bych si dovolil říct, že Zelená karta je jeho nejpříjemnější film, na který nemusíte dlouho hledat ideální náladu, jelikož ta je tak nějak pořád.. Může na někoho působit, že tyhle přistěhovalecké problémy, kdy se lidi berou jen pro snazší cestu k pobytu či občanství jsou jen americký problém, ale to je jen iluze amerických filmů a prakticky film s úplně stejným tématem by se dal natočit i třeba se zasazením do naší země... Akorát by to absolutně nefungovalo jako Weirova Zelená karta, která představuje jednu z nejroztomilejších romantických dvojic jaké jsem napříč žánrem viděl. Ani oni teda nejsou nijak zvláště originálními prototypy postav, ale díky svému obsazení si právě tohle duo budete pamatovat. Střet upjaté drobné holky s bohémským obrem, z toho asi vznikne láska.. Je úžasný ten celkový význam filmu, že jde opravdu o první americký film Gérarda Depardieuho, který ho posléze vystřelil do Hollywoodu.. Působí to hodně devadesátkově a není to úplně nejvyrovnanější napříč celým příběhem, zpětně bych si vybavil jen hraní na klavír anebo pleťový krém Monticello.. Ovšem třeba takhle realistický konec naprosto bez žánrových klišé jsem v podobně romantickém filmu, ještě neviděl. 75%

Neviděl jsem Bridget Jones až do svých řekněme dvaceti a přesto jsem měl velké povědomí o příběhu, postavách a i některých ikonických scénách. Čímž právě chci říct, jak moc velká kultovka to v podstatě je a kolika parodování či repríz se každoročně dočkává.. Je to komedie, která si krásně pohrává se všemi nastavenými klišé, které sice ani rozhodně nezkouší měnit, naopak s plynoucím příběhem je jimi více nasáklejší, ale současně již od prvních chvil drží takovou jinou vlnu. Bridget Jones v podání Reneé Zellweger je vynikající, i když spíš než její osobní herecké umění sklízí ohlas brilantně napsaná postava.. Romantická komedie o nepříliš katalogové holce (lidi se na podobné filmy dívají především kvůli krásným protagonistům), která si žije vlastním světem a má dar svojí trapností a nevhodnými projevy bořit společenská očekávání.. Občas sice můžu přemýšlet, co je na ní tak přitahuje, ale vždycky skončím u toho, že Bridget je zkrátka nevyzpytatelná a vztah s ní musí být dobrodružství.. Holka, které už tak hlasitě tykají biologické hodiny, že před ní každý kluk spíše uteče anebo si stejně ji nedokáže představit na něco hlubšího.. Ale tady v jednatřiceti pozná dva chlapíky, kteří oba jsou z hodně odlišného těsta a je jen na ní, který jí připadá vhodnější.. I když právě Mark Darcy coby Colin Firth by pro mě asi nebyl tou přední volbou a skutečně se daří dát mu onu otravnou auru, tak dynamičtější Hugh Grant jako Daniel, to je zase vztah, který vám nejspíše moc radosti nepřinese.. Koho si Ms. Jones asi zvolí?.. Deník Bridget Jones baví a navíc dokáže přijít i s něčím pestřejším než jen s humorem. Není to pohádka o Popelce, která musí najít ty nejhezčí šaty, aby se princi zalíbila, nýbrž o holce co v leopardích kalhotkách a vysokých botách proběhne zasněženými ulicemi, aby došla svého štěstí... A pokud máte rádi tenhle situační britský humor, slabost pro trapné situace a těch růžových love story už bylo dost, tohle je ideální kousek.. Tenhle film svým provedením ani po tolika letech nestárne a skutečně tím vyprávěcím způsobem proložený komentářem hlavní hrdinky je brilantní.. Renée Zellweger není dobrá herečka, ale zatraceně výborná Bridget Jones. 80%

I když mu je jen něco přes padesát a značnou část tvůrcovské kariéry má ještě před sebou, už teď vím, že Christopher Nolan jednou bude považován za možná nejlepšího filmového tvůrce všech dob.. I když jsem názoru, že Nolan už má svoje filmy za sebou a v poslední dekádě už se v něm ztrácím, tak přesto ten chlapík to v sobě má a vlastně se těším na dobu, kdy si ho nostalgicky pak všichni ocení.. Chris Nolan pro mě bude navždy člověkem, který dal světu nového Batmana, který funguje na jednu stranu jako unikátní pojetí netopýřího hrdiny a na druhou jako série sociologických experimentů.. Obecně se line diskuse jestli je Počátek lepší než Interstellar, a takhle, ani jedno není jeho nejlepší kousek a nijak zvlášť bych se ani na jeden netoužil podívat. Ale s příchodem Nolanova nového filmu jsem se ohlédl za sebe a že to zkusím znovu.. Interstellar jsem poprvé viděl tak před osmi lety a přišel mi neuvěřitelně dlouhý, utahaný a vlastně jsem si pamatoval jen samotný závěr příběhu. Ale vždycky jsem pak chtěl dát filmu ještě jednu šanci a především s odstupem času zjistit, jestli by se nedal Interstellar po letech pochopit nějak jinak.. A s radostí jsem po letech zjistil, že prakticky koukám na úplně jiný film, než jsem na něj uchovával vzpomínku.. Nolan představuje katastrofické sci-fi s poselstvím, že lidstvo má jen jednu planetu a nemá zdroje ani cíle na to přesunout civilizaci na jiné nesymetricky kulaté vesmírné těleso.. Země je v koncích, nedá se tady skoro dýchat, zemědělství zůstává jen utopickou představou a příroda dělá všechno proto, aby pozemšťany zahubila... A než cokoli řešit, lidští vůdci rozeslali po vesmíru svoje průzkumníky a kolonizátory, aby našli další nové místo, kam přesunout pár miliard dělníků.. A po letech přišla chvíle, kdy už není na co čekat a tyhle průzkumníky musí zemští vůdci využít a vyhledat.. Interstellar je o vesmírné misi skupiny lidí, kteří se rozhodli obětovat svoje pozemské životy, svůj čas s těmi nejbližšími a vycestovat do země hvězd hledat nový "pozemský ráj".. Interstellar začíná jako katastrofická vize budoucnosti, pokračuje jako solidní sci-fi připomínající legendární 2001: Vesmírná Odyssea a vrcholí jako zážitek, který si pamatujete.. Silné téma a možná výzva hlavounům, že tu nemůžeme takhle fungovat na pořád.. Se skvělými, jak typicky i netypicky nolanovskými herci vyrážíme na nejdůležitější výpravu v dějinách lidské rasy. Můžete být paf z obrazu vesmíru, jaký film servíruje. Skoro nedýchat u některých dramatických scén, jejíchž každá vteřina je ještě silnější cítit (dokování!) anebo nakonec dostat uspokojivý hřejivě rodinný konec.. Nolan možná poprvé pracuje s emocemi a skrze rodinu a čas s blízkými se mu daří ždímat diváka v pozicích, které u něj neznám.. Včele s nejlepším Matthew McConaugheym vůbec a řadou dalších skvělých herců, které ale nakonec možná poráží robot TARS s přesně vyrovnanými emocemi, jde o fantastický zážitek.. Nevím, proč je Interstellar spolu s Počátkem pro masy ten nejlepší Nolan. Ale vizuálně líbivá podívaná, zvukově vyvážená paráda to je bez diskuse. Pane Kubricku, nemáte zač! 90%

Druhá polovina Barbenheimera, která tenhle filmový event táhne kupředu vstříc diváckým masám.. Film o růžové panence, kterou zná celý svět, i když ta polovina populace s penisem má o tenhle prototyp ženské krásy a tolika letého symbolu několika generací asi nemá k blonďaté krásce takový vztah.. A i když jsem se těšil na střeštěnou jednohubku, kterou budu někde v koutku pro svojí originalitu tiše milovat, jak projekt dostával větší mediální ohlas a rostla jeho divácká očekávání, moje pozornost ho opouštěla. Barbie je do posledního dechu autorský projekt s jasnou režisérskou vizí Grety Gerwig, mladé talentované režisérky, která je pro svoje témata zcela předvídatelná, ale pokaždé je dokázala docela šikovně zabalit, aby je objevil jen ten kdo chce.. Barbie je pro mě zklamáním právě především proto, jak moc nedůvěřuje svému divákovi a já povrchní nakonec je i když kolem dokola se ohání vlastní hloubkou a studnicí myšlenek. Paradoxně v tomhle je daleko realističtější Oppenheimer nakonec bohatší.. Margot Robbie je Barbie ještě před tím než tenhle film kdy začal vznikat, zdánlivě naivní povrchní holka, která ale do každé role pod svůj blyštivý úsměv schová něco magického, čímž i v sebemenší roli svítí napříč celým filmem, takže casting do téhle role byl pro mě takřka osud.. Tenhle kousek je letní komedií a filmem, na který se bude ještě vzpomínat a docela věřím, že i já osobně ho po letech třeba ještě oželím a nejdu si v něm něco více.. Jenže zatím je Barbie zdánlivě chytrým filmem, který ale nějak nevěří divákovi.. Hrozně mě baví ten úvod v Barbielandu nabitý naprosto jedinečnou energií, políben osobitou vizí čítající nezapomenutelný vizuál, fantastické hudební prostřihy nebo trhle hrající postavičky, jejichž herečtí představitelé si užívají svoje role natolik, že to jde cítit.. Ale pak film změní tón a jako v jiných fikčních světech si hrdinové začnou uvědomovat, že v jejich životě není něco v pořádku, že si snad uvědomují, že tohle není ten jediný svět, což tak moc změní nádech příběhu, že to nejsem schopný ustát. A tedy když se opouští ten originální svět, aby se přešlo do reality, jako bych z toho měl úplně opačný pocit a po celou dobu prahnul po návratu. Barbie smutně vymyslí filmovou cestu, kterou u podobných fikčních světů znám, nahlodá čtvrtou stěnu a jde si z toho udělat trošku meta výpravu, čímž ale úplně ztratí na svém kouzlu a ve střetu s reálným světem, jak ona sama tak Ken působí trapně a celý obsah tohle kontrastu není vůbec originální a i přesto, že se jeví třeba odvážně, tak na poli filmu je docela zajetý... A i když ve finále dokáže všechno napravit (nepřekvapivě), už je na cestě filmových stereotypů. Tohohle jsem se bál.. Někdo vám bude vyprávět, jak dobrá je Barbie satira, jak mistrně poodkrývá feministické teze a myšlenky a v nějakém smyslu to je pravda, akorát že tvůrci nevěří svým divákům a všechno jim servírují na zlatém podnose. Tudíž tohle "postranní jednání" do diváka nakonec doslovně nalívá.. Kdyby to neudělal, možná by to v některých odkazech a přenesených myšlenkách byl docela chytrý snímek, ale tohle je taková prezentace názoru obsahující i jeho přesnou interpretaci, čímž mě nejen jako diváka v závěru pro svoji zbytečnost nudil, ale současně podkopává takřka všechno, co jsem si do té doby o filmu myslel.. Barbie by byla výborná, kdyby zůstala ve svém světě, Barbie by byla obdivuhodná, kdyby neměla tu nalévárnu na konci, ale takhle mě to po skončení filmu úplně opustilo.. Ale aspoň pochopili, že bez kultovní Barbie Girl to není proveditelné!.. Je to jako vtip, kde vám říkají, kdy se máte smát, akorát u toho pak není třeba moc přemýšlet, a když se film prezentuje přesně opačně, nějak to nechápu.. "Life in plastic it's fantastic.." Footfetišistická orgie v přímém přenosu.. Haha. 60%