sofiapetra

Thor fyzicky sice vypadá už zase jako dřív - což alespoň za sebe radostně kvituji (a proto nadhodnocuji, protože se potěšilo alespoň mé oko), ale režisér a scénáristé se evidentně rozhodli, že jejich vyvolenou  cílovkou nyní už budou výhradně děti. Takže bez uzardení opustili hrdinský patetismus a nahradili ho infantilitou. A to tak značnou, že to tím pádem nemá šanci fungovat ani jako parodie. V jiných komentech jsem četla, že lidé v kině se prý smáli. Když jsme na tom byli dnes my, tak se tedy za celé dvě hodiny nezasmál nikdo. Howgh.

Pekelně nudný soudní proces. Tvůrci se tváří, že vám servírují kvalitu, ale neumějí to udělat poutavě. Dost jsem přetáčela. A když měl přijít verdikt, naskočily titulky.

Bizár. Během sledování se mi vystřídaly asi všechny emoce. Chvílemi mě to dokonce i docela dost bavilo a bylo to napínavé. Ale pak si člověk uvědomil, jak moc velká je to pitomost. Ale i to se vidí často. Ale prakticky nikdy se nevidí, aby se naprosto NIC nevyjasnilo (a že bylo co vyjasňovat!) a prostě to skončilo.. basta fidli, vlezte nám na záda. A jestli jsme se vám líbili, tak možná v další sérii dojde i na to, že dáme hlavy dohromady a vymyslíme tomu všemu konečně nějakou smysluplnou dějovou linku, kterou jsme vás zatím nechtěli obtěžovat.

Líbilo se mi to o maličko méně než první série - už se do těch všech svých sebestředných bolístek a odsuzování nevhodného sexu zamotali natolik, že nakonec už jim nevadilo vlastně nic. Tak do toho ještě napasovali covid, což bylo jen dobře, protože najednou měli alespoň nějaké téma.

Druhá série drží stejnou laťku i atmosféru jako první. Není o nic horší ani lepší. Komu byl Capitani sympatický, ten mu bude držet palce i nadále.

Prolétla jsem vsech 14 dílů během jedné hodiny. Jedná se o čistokrevnou telenovelu, takže dávat tomu odpad není úplně na místě, protože ve svém žanru to může být třeba i pecka. Ale odpad dávám právě obecně tomu žánru a formě zpracování. To už totiž není ani virtuální realita, ale daleko spíš se to blíží peklu. A aniž bych chtěla, nebo si dovolila hodnotit něčí vkus, pokud to má na ČSFD 74%, je to ostuda.

Začátek nevypadal úplně zle, ale jak už bylo jasno, o co jde, táhlo se to a konec už byl vyloženě nudný.

Bojovnice Birgitte je mi sympatická i ve 4. sérii, i když už není premiérka, ale pouhopouhá ministryně zahraničí. A co je hodno obdivu: scénář i napjatá atmosféra mezi všemi aktéry si stále zachovaly svou top kvalitu.

Konečně můžu něco pořádně pochválit. Je to opravdu skvěle napsané. A dokonce mi tady ani nevadí Jennifer Aniston, což je co říct.

Dlouho jsem se toho málem štítila, abych náhodou nezahlédla ani minutku, která by mě mohla intelektuálně kompromitovat, až jsem si to jednou pustila - a už po prvním díle jsem se skutečně cítila jako porcelánová cukřenka. A díky dabingu jsem si to asi za měsíc pustila k žehleni zase - a hle už mě chytili, už jsem chtěla vědět, jak to bude dál. Takže jako romantická slaďárnička to fungovalo velice zdařile. A ty šaty! Tak nádherné šaty a v tolika provedeních jsem neviděla absolutně nikde jinde. Žánr červené  knihovny to naplnilo až po okraj. S historií to však nemělo společného zhola nic, tak bylo jistě zbytečné uvádět, ze se to odehrávalo v Londýně v 19. století. A to, že polovina anglicķého dvora byli vznešení černoušci, bylo tak za hranou, až to bylo ftipné; jinak na to asi pohlížet nelze. A ještě si tedy neodpustím varování, že chlápci by si to měli pouštět jedine na vlastní nebezpečí.