Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Akční
  • Krimi

Recenze (103)

plakát

Zahradníci (2021) (seriál) 

Sérií kriminálních případů podle skutečných událostí máme v současné době nepřeberné množství. Některé jsou zpracovány dobře, některé hůře a pak jsou Zahradníci, kteří se všem ostatní zcela vymykají. Originálnější zpracování jsem ještě neviděl. A co víc, tahle originalita se mi přesně trefila do mého vkusu, a navíc každý díl přináší nějaký nový neotřelý nápad. Tedy „neotřelý“ pro formát kriminálky. Velkou radostí byl pro mě výkon Olivie Colman, (kterou jsem si oblíbil již v seriálu Koruna, anebo po boku Meryl Streepové v Železné lady) a Davida Thewlise (Lupin z Harryho Pottera). A i když to tu a tam lehce skřípe, za originalitu u mě jasných 5 hvězd.

plakát

Všichni dobří rodáci (1968) 

Skvěle obsazený film Vojtěcha Jasného dává jasný obraz o době, na kterou by možná někteří rádi zapomněli, ale nám ostatním dává zprávu o tom, jak dokážou být lidé zkažení a lehce ovlivnitelní. Jak hodně podobné tomu, co zažíváme kolem sebe dnes. A při pohledu na tento typ filmu se s hrůzou v očích ptám, proč jen jsou lidé tak nepoučitelní? Lidské charaktery se časem asi nemění, a tak tento snímek zůstane navždy nejen výpovědí doby, ale i mezilidských vztahů. Zvláštní dík za roli pana Vladimíra Menšíka, který mi tímto filmem jen znovu dokazuje, jaký pan herec to byl.

plakát

Tísňové volání (2018) 

Po tomto filmu je mi naprosto zřejmé, čemu se říká minimalizmus. V poslední době jsem se přistihnul při tom, že většinou do kina chodím jen na americké blockbustery. Naději a víru v českým film jsem ztratil už dávno a doma si raději pustím seriál. Jaká škoda pro mě a dánský film Tísňové volání mi připomněl, co mám na filmech tak rád. Tu tmu v sále a naprosté soustředění na děj. A na plátně ani nemusí být známé obličeje, vše nemusí vybuchovat a každá sekunda filmu nemusí být vytvořena na počítači. Stačí jedna, dvě místnosti, jeden herec, sem tam nějaký kolega, sluchátko u ucha, mobilní telefon v ruce, a hlavně skvělý nápad a dobře zahraná situace. A to přesně tenhle film je. Napětí dokáže udělat z ničeho a já celou dobu seděl přikován ke křeslu a hrozil se, co přijde teď. Samozřejmě ze strachu o postavy, které jsem jen slyšel skrz telefonní hovor. Geniální film a můj návrat k dobrým bijákům.

plakát

Tři billboardy kousek za Ebbingem (2017) 

Na Tři billboardy jsem se chystal už docela dlouho. Hodně jsem toho o filmu slyšel, ještě více četl, takže po dlouhé době jsem šel do kina s očekáváním, že to bude bomba. Většinou totiž už chodím bez očekávání, člověk si pak daleko více film užije a není zklamán. Jenže tady to prostě nešlo a moje očekávání byla evidentně hodně blízko bodu mrazu. Protože to, co se na mě z plátna valilo, bylo neuvěřitelně blízko bodu varu. Skvěle natočená černá komedie plná paradoxů, životních neštěstí a geniálně zahraných rolí. Nedávno jsem s někým rozebíral, že aby byl film dobrý, musí ve mně vzbudit nějaké emoce. Ach, bože! U tohoto filmu těch emocí bylo neskutečně mnoho. Smích, pláč, mráz po zádech, otevřená ústa… Shrnuto do jedné věty: „Svět je malý a o náhody tu není nouze a život je pěkná dě..a“.

plakát

Žert (1968) 

Nevím, proč se mi film Žert tak dlouho schovával. Jde o velmi zajímavý pohled na dobu dávno minulou. Jeden malý žertík, který dokáže člověku pěkně zamíchat se životem, rozjíždí vlnu následků, které se vymykají lidskému rozumu. Z dnešního pohledu černá komedie, ale mě by docela zajímalo, jestli i v době, kdy běžel film poprvé našimi kiny (1969 – čili už po okupaci), než ho zavřeli do trezoru, vzbuzoval v sále tolik smíchu, který se rozléhal při promítání dnes. Každopádně i přes vtipná místa mi běhal hlavně mráz po zádech z toho, čeho jsou lidi schopni pro své přesvědčení, které nemusí být vždy to správné. Jak dokážou druhým zničit život a kariéru jenom proto, že s nimi názorově nesouhlasí. Hlavně je neskutečný přesah i do dnešních dní, protože lidi jsou na sebe jako psi pořád a spravedlnosti se málokdy dočkáme. A já se jen bojím, co všechno nás ještě čeká.

plakát

Mission: Impossible - Fallout (2018) 

Kde začít? Tenhle film je plný všech klišé, které může špionský film mít. Některé zápletky jsou taky docela předvídatelné. Ale víte vy co? Vůbec mi to u něho nevadilo. Protože je to vše tak dobře natočené, že to prostě neruší. A překvapivých zvratů (teda aspoň pro mě) je tam stále dost. Nikdo z herců, ani v epizodních rolích tam není navíc, chemie mezi postavami dokonale funguje. Velký přesah je, že větší část filmu je točena naprosto bez počítačových efektu, kterých jsou dnes jiné snímky plné. Tohle zkrátka staré poctivé filmařské řemeslo a dřina všech na place. Dlouho jsem neviděl film, který by začínal takhle zvolna a postupně gradoval a gradoval, až by nakonec vyústil v gejzír napětí a akce, při kterém prostě zůstanete sedět přikovaní v sedadle kina. Je neuvěřitelné, že si tahle série udržuje laťku tak strašně vysoko. A i když to není na úplně čistých 5 *, spíše tak 4.88, dávám je. Protože tohle je pro mě zatím nejvíc, co mi filmový M:I přinesl.

plakát

Já, Simon (2018) 

Tak dobře, je to vlastně tuctový romantický film pro teenagery, kterých už filmový průmysl vychrlil spousty. S malou změnou, hlavním hrdinou je gay. Přesto mě film dostal a podle mě má jeden hlavní a velký přesah. Je pro masové publikum, kterému může ukázat, že když má rád kluk kluka, není na tom nic špatného. Neuvidíte tady žádnou sexuální scénu, kterými se to v jiným queer filmech jen hemží a jde jen a jen o city a zážitky. Odsejpá to, postavám věřím a cítím s nimi a na konci byla i slza. Prostě shrnuto, podtrženo. Nečekejte žádný převratný biják, ale malou jednohubku, kterou možná pustíte svým kámošům a známým, aby jasně pochopili, že jste taky normální člověk, který se občas prostě vybrečet u romantického filmu. 😉

plakát

Na konci světa (2017) 

Farmář hledá muže. Opravdu zdařile natočený queer film, plný drsného života a romantiky, ukazující že všichni hledáme lásku a trochu toho pohlazení. Po dlouhé době podívaná, která vlastně moc nemluví a přitom toho řekne více než ukecaný redaktor Televizních novin. Prostě romaňtárna ze života.

plakát

Příběh služebnice (2017) (seriál) 

Bojím se toho, čeho jsou lidé schopni kvůli zachování tradičních hodnot a strachu ze všeho nového. Tento můj strach seriál Příběh služebnice ještě více umocnil. A protože jsou pro mě filmové a seriálové zážitky spojené hlavně s emocemi, dávám plné hodnocení. Jasně, emoce spojené s tímto dílem jsou spíše úzkostlivé a bolestivé, ale tvůrcům se je podařilo ve mně vyvolat dokonale v každém díle, a ještě ke všemu se s jednotlivými epizodami stupňovali. Navíc skvělé herecké výkony hlavních postav (Elisabeth Moss, Joseph Fiennes, Max Mingghell, Yvonne Strahovski) a také bezchybně obsazené postavy vedlejší. Funkční postapokalyptické dílko, které by mělo sloužit jako odstrašující případ toho, kam to všechno může vést.

plakát

Kosmo (2016) (seriál) 

Po Čtvrté hvězdě další zjevení jinak docela nudného televizního pole v ČR. "Tak blbé, až je to neskutečně vtipné." Více takových seriálů!