Horác

Tak jsem přišel z 3D kina s pocitem, že se mi to líbilo. Občas jsem si sice připadal jako v Avataru nebo Pánu prstenů (budou ve všech 3D poletovat světlušky nebo co to je a budou se všude za doprovodu pompézní hudby hrnout šiky do boje?), ale odpouštím. I když efektu "tohle už jsem někde viděl" se u dalších podobných spektáklů opravdu obávám. Délka akorát, jen kdyby mi před tím nepouštěli půl hodiny upoutávek a reklam. Ve filmu mnoho drobných vychytávek a fórků. Hezká hlavní hrdinka. A pozor, tohle je něco, co jsem myslel, že nikdy neřeknu: neprudil mě český dabing (dlouho jsem přemýšlel, jestli to přiznám). Faktem ale je, že mi chybí nějaké větší emoční doznění toho filmu. Uběhlo 24 hodin od promítání a nemám ho v hlavě tolik, jak bych si představoval. Aktualizace 25.4.2010 : Podruhé v kině na Alence - a rozhodnutí, že tu hvězdičku přidám. (I když fakt stoupá pocit, že některý balkóny, terasy, fasády, vodopády, zvířata, stromy bla bla bla jsem už někde viděl.)

Po letech zjišťuju, že tahle první mumie je krajně zábavný film:)

Je to otázka očekávání. Já se u toho náhodou celkem pobavil. A ty kostýmy! (Aha, už si vzpomínám, tak se tehdy vlastně chodilo:)

Pěkná atmosféra, sympatický Sherlock, prima hudba. Za přetaženou délku a občasnou přebubřelost ale hvězdu uberu. I tak dobrá zábava. (Jen při momentu, kdy kreslili do mapy místo, kde se stane další zločin, jsem si připadal jak u blbejch. To už je kvůli Danu Brownovi tak zprofanovaný, že by se z toho měla stát zakázaná scéna:)

Příjemná retro atmosféra, pohledné obsazení, ale nějak se v tom filmu nevyznám.

Mohla to být krásná pohádka. Měla k tomu rozhodně nakročeno. Ale ta všudypřítomná topornost je až neuvěřitelná. Především když promluví kůň, král nebo černokněžník, jdete do kolen.

Je mi líto, ale Manéž mě dokonale odpuzuje.

Moc hezká pohádka s moc hezkou Klárou (vlastně dvěma). A pak, že se dneska už netočej pěkné pohádky!

Samozřejmě je to hrozná blbovina, ale kdo zažil, pochopí. Pro mě jako pamětníka je to hrozně zajímavej studijní materiál. Mladé herečky (často polonahé), samostatná kapitola Kvasničková, reálie těsně předpřevratové doby, hojně zařazené písničky nerežimních kapel a koneckonců i štíhlý řidič dvanáctsettrojky Pomeje, který vydělá čtyři a v létě i šest a půl.

Docela roztomilá video pohádka, ve které jsem přežil i mou neoblíbenou Bohdalovou. Vagnerová i Pauhofová se mi líbily, Mádl docela taky. Jen nechápu, proč musí bejt čert vždycky žvatlající popleta. A vůbec, proč vlastně cpou čerta do skoro každý pohádky? Asi producentské centrum nakoupilo dávku rohů a kožichů, kterou je třeba využít.