Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (208)

plakát

Moneyball (2011) 

Hned v úvodu musím přiznat, že je mi svět baseballu na míle vzdálený. Přišla jsem s ním do styku pouze na střední škole a to jsme měly pravidla hry tak změněná, že o baseballu nemohla být ani řeč. Snímek Moneyball přináší zajímavý příběh o muži (potažmo dvou mužích), kteří společně dokázali, že svět sportu není pouze o vytrvalosti, nasazení a osobních výkonech. Když člověk do hry přizve matematické vědy, až by se sám divil, co všechno dokáží spočítat. Příběh mě zavedl do nového prostředí, které mi sice bylo neznámé, přesto mě velmi bavilo a udivovalo. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se občas ztrácela. Což bylo zapříčiněno mojí neznalostí baseballových týmů a jednotlivých hráčů. Chvílemi jsem neměla tušení, kdo byl v danou chvíli prodán do jiného týmu a kdo naopak koupen. I přes toto všechno mě neopustil pocit, že snímek je velmi zajímavý a poutavý. Bohatý výběr hereckého obsazení nepochybně také přispěl k dobrému výsledku.

plakát

Mother and Child (2009) 

Zajímavé rodinné drama, které netlačí na pilu. Nechává příběh volně plynout, pomalu zaplétat a taktéž i rozplétat. Na tomto snímku oceňuji především jeho lidskost, skvělé herecké výkony (zejména Naomi Watts a Annette Bening) a pro mě trochu neočekávaný konec, který mě velmi překvapil, což se tak často nestává. Přiznávám, že mě v poslední době žádné americké drama příjemně nepotěšilo tak jako právě toto. Film rozhodně stojí za doporučení, já jeho volby nelitovala.

plakát

Mrtvý muž přichází (1995) 

Shodou náhod se mi podařilo dvakrát po sobě zhlédnout dva filmy s podobnou tématikou - a to odsouzení k trestu smrti. Mým cílem rozhodně není srovnávat snímky Mrtvý muž přichází a Život Davida Galea. I přesto, že oba zpracovávají podobné téma, přistupují k němu z různých pohledů a především stojí na zcela odlišných dějích. Tim Robbinson natočil dílo, které vás pomalu vtahuje dovnitř a nechává vás sledovat zárodek vztahu, který nikdy neměl šanci posunout se dále. Co oceňuji především, jsou herecké výkony, udělení Oscara Susan Sarandon a nominace Seanu Pennovi byly zcela namístě. Jejich výkony posunuly vyznění filmu o několik příček výše. Pro mě nejsilnější momenty filmu představovaly zhruba závěrečných třicet minut. Atmosféra gradovala s nezastavitelnou jistotou, osobně jsem si připadala jako součást celého dění, které nešlo zastavit. Běhal mi mráz po zádech a zvědavost mi nedovolila odtrhnout zrak ani na jednu minutu. Asi takhle si představuji film, který stojí za to vidět, někoho zaujme více, někoho méně, ale přesto si troufám říci, že nikoho nenechá chladným.

plakát

Muž bez tváře (1993) 

Když jsem tento film před několika lety viděla poprvé, zcela mě ohromil. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek, který mě uchvátil ať už svým tématem či smutným koncem. Ale roky plynou a lidé se mění. Po dalším zhlédnutí Muže bez tváře jsem byla dost překvapená, protože tento film nebyl zas tak perfektní, jak jsem si kdysi myslela, je především založen na emocích, které v divácích vyvolávají především pohledy na znetvořeného muže, jeho psychické stavy či vcelku dojemný vztah mezi ním a mladším chlapcem.

plakát

Muž, který nebyl (2001) 

Pokud bych měla zvolit nejlepší film, za kterým stáli bratři Coenové, volila bych právě tento. Nutno podotknout, že jsem neviděla všechny jejich "kousky". Pomalý rozjezd i v podstatě celý děj je pro něj tak typické, chmurná atmosféra se skvěle zvolenou podtrhující hudbou a černo-bílé provedení jsou jeho další charakteristiky. "Muž, který nebyl" - Billy Bob Thorton - charismatický muž, který po celou dobu snímku udržuje stoický klid a mnohdy tak diváky dovádí k šílenství. I přes fakt, že osobně jsem neustále nevrlá a upřednostňuji, když film ubíhá, v tomto případě jsem s pomalým plynutím neměla žádné problémy, vychutnávala jsem si vynikající scénář a netypickou atmosféru.

plakát

Nabít a zabít (2006) 

Snímek je možná lehce překombinovaný, ale závěrečné rozuzlení je jistě překvapující, což film dle mého názoru posouvá do kategorie "těch lepších", které lehce vyčnívají nad ostatní. Kdo má rád gangsterky, jistě tímto soustem nepohrdne. Já nepatřím mezi velké fanoušky právě tohoto žánru, přesto se mi film líbil. Nabídl toho spousty - přes komediální prvky doplněné dávkou romantiky a konče prvky typické pro krimi. Poslední, co bych ráda vyzdvihla, je herecké obsazení - film se blýská celou řadou slavných jmen jako např. Josh Hartnett, Bruce Willis, Morgan Freeman, Ben Kingsley a další. Co dodat k závěru? Pokud toho od snímku příliš neočekáváte (podobně jako já), jistě budete příjemně překvapeni, pokud ale svá očekávání nadhodnotíte, možná budete lehce zklamáni.

plakát

Na druhé straně (2007) 

Musím se přiznat, že jsem nesmírně ráda, že se mi Fatih Akin jako režisér připletl do cesty. Po jeho vynikajícím snímku Proti zdi jsem se rozhodla zhlédnout i další jeho dílo a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Snímek je zde velmi často přirovnáván k Babelu, já osobně si myslím, že se tyto dva filmy příliš porovnávat nedají. Obdivuji, jak režisér dokáže velmi citlivě, bez dalších příkras zachycovat dvě naprosto odlišné kultury - německou a tu tureckou. I přesto, že mi děj tohoto filmu přišel nepatrně slabší a mnohdy jsem uvažovala nad jeho reálností, rozhodně bych jej ke zhlédnutí doporučila. A já už se těším, až se zase pustím do dalšího Akinova díla.

plakát

Na pokraji slávy (2000) 

Za mě jednoznačně 85 % a přemýšlím, zda ještě nezvýším hodnocení. Tento snímek je pro mě jakousi filmovou třešinkou na hudebním dortu. Cameron Crowe dokázal natočit snímek s velkou přirozeností, lehkostí, humorem, tragikomičností, skvělým scénářem, výborným hereckým obsazením a mohla bych s vychvalováním pokračovat dál. Snímek nemá žádná slabá místa, postupuje rychle dopředu, nenudí a skvěle vykresluje dobu 70. let. Hudba samotná je kapitolou sama o sobě. Diváka pohlcuje od prvních minut a je schopna jej přirozeně přenést do doby dávno minulé, kterou mnozí z nás ani nezažili. Dlouho se mi nestalo, že bych nějaký film takto vychvalovala, ale věřte mi, jsem naprosto přesvědčená, že tento za doporučení rozhodně stojí. Sama sebe se musím ptát, jak je možné, že mi takovýto skvost zůstával tak dlouho skryt...

plakát

Nebezpečné známosti (1988) 

Bravurně zpracovaný film s ještě lepším hlavním hereckým trojlístkem. Podle mě je tato verze o dost lepší než pozdější Formanův film Valmont s Colinem Firthem, který je vlastně zfilmováním tytéž knižní předlohy od Choderlose de Lacrose - Nebezpečné známosti. Tento film člověka dokáže strhnout ať už svou atmosférou, historickým prostředím, skvělými kostými a hereckými výkony,... Nebezpečné známosti určitě stojí za zhlédnutí a pokud pochybujete, tak se alespoň podívejte, jak vypadaly začátky dnes už slavných hvězd světového formátu, které si zde obsadily vedlejší role.

plakát

Nejlepší film, jaký byl kdy prodán (2011) 

Product placement je fenomén, který nemám bytostně ráda a ve filmech nebo seriálech mě velmi obtěžuje. Vždycky si říkám, že je škoda, že si tvůrci neprosadili svou a prosazovaní určitých značek se prostě nezřekli. Na druhou stranu vzhledem ke skutečnosti, že studuji ekonomii, je mi jasné, že světem hýbou peníze a bez nich to prostě nejde. Nebýt společností, které prosazují product placement, spousta filmů by vůbec nevznikla nebo jen s mnoha obtížemi a velice často se značně omezeným rozpočtem. Morgan Spurlock vymyslel opravdu skvělý námět na tento dokument, to se mu musí nechat. Často jsem se bavila, jak se zamotával do svého záměru natočit film o product placementu financovaný čistě z rozpočtů společností, které by zde figurovaly. Dokument má spád, přináší mnoho zajímavých skutečností (pro mě byly velice přínosné názory a zkušenosti známých režisérů například), jen mě osobně chyběla ta "třešinka na dortu". Tím mám na mysli úplné dotažení tohoto snímku, přidala bych ještě 10 minut, které by zachytily, jak se plán nakonec vydařil. Z tohoto důvodu hodnotím jako velmi dobré 3*.