Mrtvý muž přichází

Ohromně silné. Propracovaný scénář, působivé scény. Dead Man Walking stojí především na famózním herectví a chemii mezi Susan Sarandon a Seanem Pennem, jejichž výkony jsou tím nejvýraznějším a nejsilnějším stavebním prvkem celého příběhu. Jejich, postupně utvářené neobvyklé, avšak pevné pouto, ve mně zanechalo silný dojem. Příběh Sestry Helen, která začne svým zvláštním, a pro ostatní nepochopitelným způsobem, cítit velkou (lásku?) přitažlivost k potetovanému drsňákovi v cele smrti, který kouří jednu cigaretu za druhou. K člověku, který je pro všechny ostatní odpad společnosti a netvor. Seanova kreace Matthewa Ponceleta, jeho charakteru a vzhledu, je geniální. V pohledu jeho pronikavě modrých očí se zračí strach, cit a prázdno zlomeného člověka, který nyní doplácí na svou mladistvou rebelii tím nejkrutějším způsobem. Pro mě jedna z nejlepších rolí Seana Penna. A také nejvíc sexy:) Ten jeho sestřih, džínový, modrý vězeňský mundúr, který mu dokonale ladí k očím, sexy vousy a tetování. Tady ho zkrátka miluju. Zvláštní, neobvyklé, silné a citlivě ztvárněné příběhy různých forem lásky a vztahů mě ve filmovém žánru vždy přitahovaly. Vztah řádové sestry, oddané v lásce Bohu a bližnímu svému a charismatického kriminálníka je vykreslen neskutečně silně a osudově. Přemýšlela jsem o tom, že by si ti dva zasloužili alespoň jedno dlouhé, krásné a vroucné objetí. Dokonce jsem si přála, aby jejich vztah dosáhl nějakého naplnění. Pokud by Matthew nebyl popraven, živě si dokážu představit jejich společné milostné scény:) To by byla krása... Pro Matthewa i Helen byl však určen přesný čas a místo, ani o kousek více. A bohužel jejich pouto bylo přetrženo dříve, než se mohlo ještě více rozvinout. Příběh o tom, že city se mohou objevit i na místě a u zcela odlišných lidí, kde byste to čekali nejméně. O tom, že takto silné a bolestné pouto k určité osobě, která je od nás zcela rozdílná a právě proto jí dokážeme tolik porozumět, může přijít zcela znenadání a ke komukoli, bez ohledu na to, jakou cestou jste se vydali. Často trvá krátce, objeví se jen jednou za život, a zanechá v našich srdcích a mysli vše. Láska se neptá. Ještě výraznějšího a krásnějšího zážitku se mi dostalo díky dokonalému dabingu Vladimíra Dlouhého. Jedinou drobnou výtku mám k pár slabším místům, v jinak celkově strhujících dialozích, které mi přišly místy patetické. Mile působí rolička Jacka Blacka. "Nikdo mi ještě nikdy neřekl, že jsem syn Boží. Že jsem zkurvysyn, to mi říkali často, ale syn Boží, to nikdy." (12.01.2010)

Susan Sarandonová byla skvělá. Byla mi o to víc sympatičtější, že nenosila jeptiškovský hábit, i když byla řádovou sestrou. Působila velmi civilně a přirozeně. Ocitla se mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně byl muž sedící v cele smrti čekající na svůj ortel, na druhé straně rodiče brutálně zavražděných obětí, kteří chtěli pořádné zadostiučinění. Otázka trestu smrti je velmi ožehavá a vždy bude lidi dělit na dvě nesmiřitelné strany. (22.01.2010)

S Robbinsem jakožto režisérem nemám absolutně žádné zkušenosti, tudíž jsem nevěděl, co čekat. A musím říct, že mě ve většině věcí překvapil. Scény, kde by 99 % jeho kolegů tahalo laciné emoce a slzy z diváků, zvládl natočit uvěřitelně, nesentimentálně a přesto lidsky. Neklade otázky, na nic neodpovídá, nikomu necpe jeden názor. Penn je vynikající a nesklouzává k nějaké žádosti o soucit. Podobně skvělá (možná o fous lepší) je i Sarandon, která měla roličku o chloupeček náročnější, protože na rozdíl od Penna se potácí ve vlastních pocitech, v pocitech odsouzeného vraha a v konfrontaci s rodinami zavražděných. Oscar asi po právu. Jediné, co trošku zdržuje, je pomalejší rozjezd a možná až moc dialogů v prostřední části filmu. Někomu může vadit i lehce náboženský podtext, který mě teda tak strašný nepřišel. Na to zda trest smrti, nebo ne, si musí odpovědět každý sám, což mi na tom filmu přijde vůbec nejlepší. Parádní snímek, který má v sobě ukrytou nenápadnou, ale intenzivní sílu. 80% (12.09.2011)

Z důvodu mého morálního a náboženského přesvědčení nemůžu dát víc, protože tenhle film mě rozčaroval svojí agitkou o posledním vykoupení a odčinění všech hříchů. I pro nesympatického a duševně ubohého vraha a násilníka, který se dočkal pozornosti od laskavé jeptišky, která přitom mohla tuto pozornost věnovat lidem daleko potřebnějším; lidem, kteří se ničím neprovinili proti lidskosti. Jako polemiku o trestu smrti doporučuji spíše Život Davida Galea. Z filmařského hlediska mi film přišel přespříliš zdlouhavý, statický. Susan Sarandon dokázala, že je jednou z nejtalentovanějších současných hereček, naopak Sean Penn mě ve své roli nepřesvědčil. (06.07.2008)

Táto dráma vznikla podľa rovnomenného bestselleru, v ktorom mníška Helen Prejeanová rozpráva osobné zážitky pri stretnutiach s väzňami z ciel smrti. Scenár k filmu napísal scenárista a režisér Tim Robbins. Hlavnú postavu pozoruhodným spôsobom stvárnila Susan Sarandon, ktorá bola za svoj výkon v hlavnej úlohe ocenená Oscarom. Väzňa čakajúceho na posledný deň svojho života si zahral Sean Penn. Medzi protagonistami sa vytvára zvláštny vzťah. Mníška musí prekonávať vlastné pochybnosti, muž musí priznať svoju vinu. Vďaka svojej duchovnej radkyni umiera odsúdenec v istom stupni zmierenia. Tvorcovia postupne predkladajú prosté fakty, zachytávajúce správanie zločinca, situáciu jeho rodiny a rodín obete. Brutálny zločin sa objavuje v hutnej skratke v čiernobielych retrospektívach. Značná časť príbehu sa odohráva vo väznici, nechýba ani záznam príprav na popravu a jej vykonaní. Divák si sám musí vytvoriť názor na trest smrti. (04.10.2019)