bearmeedek

Třetí pokračování se chytře vyhnulo dalšímu poflakování po chodbách podzemní laboratoře a hurá do terénu. A rovnou do pouště, kam pan Alfréd H. odložil přebytečné ptáky. Dále zde máme kromě klasických, pomalých zombíků ještě novou a dravou skupinu, která umí utíkat i šplhat. Takže skupinka prchajících lidí to nemá lehké a nenudí se až do posledního dechu (vydechnutí). Škoda, že vydechli-zdechli i tvůrci čtvrtého dílu.

Myslím, že je blbost k tomuhle filmu psát dlouhé a hloubavé komentáře (ty nejhorší opisují obsah). Zasněžená pustina, pozvolné tápání ve vyšetřování vraždy a postupně gradující, výborný konec. Děj určitě nebude úplně originální, ale zpracování a atmosféra – super. Stopař Lambert – výborný J. Renner. Stačí. Zbytek je potřeba vidět.

Spousta nepochopených komentářů mě utvrzuje v tom, že já jsem na správné planetě a já jsem viděl správným pohledem. Sláma hrozně překvapil. Z „nezáživného“ prostředí, stereotypu života a nudného stáří vykřesal příběh, na který jsem od začátku koukal se spokojeným pocitem , pro který nemám výraz. Kronerová zde kralovala. Její synové byli typičtí sobci, i když každý v jiné společenské vrstvě. Vnouček Ivánek klasický sprateček, který se náhle začne formovat čím? Že se ocitne v prostředí komunikujících lidí a vnímá je jako rodinu. Vilhelmová snad už studenější ksicht nasadit ani nemohla. Stařecký sex v plné palbě. Pro ty, kteří tuto scénu nepochopili: sexuální scény ve filmech bývají strojené, mlžené rastry a barvami, někdy trochu víc nahoty, někdy jen náznak a je tu nový den. Sláma tu předvedl něco úplně jiného. Vzhledem k věku a tužbám hlavní dvojice nezvykle reálná a pravděpodobná scéna, kterou nezapomenete ještě před koncem filmu. Ve filmu jsou i lehké náznaky, co asi proběhlo nebo co možná pak následovalo. Například Ivánek pak určitě ve škole použil něco, co ho Broňa naučil. Závěr – citlivě (a chytře) udělaný mix životních náhod. 95%.

Viděno s mírným zpožděním – filmu je letos 20 let. O to příjemněji byla zlikvidována moje počáteční nedůvěra. Gattaca je zvláštní sci-fi. Celý děj pojednává o usilovné snaze obyčejného člověka, ve světě dokonalých lidí, splnit si svůj sen. V jednoduchém prostředí a volném tempu kličkuje Vincent mezi nuceným přátelstvím s dokonalým invalidou, obviněním z vraždy, láskou na pracovišti a útěky před vždy lepším bratrem, kriminalistou. To vše promyšleně namícháno a působí mnohem lépe, než některé současné, rádoby ohromující, sci-fi. Nejdojemnější věta z celého filmu: „Pravák nikdy nedrží ptáka levou rukou!“.

Po prvním dílu spokojenost, že se tvůrci probudili z šedého opojení a předhodili nám velmi slušné drama. V Dezertérovi je už cítit, že se něco děje, konečně je tu život. Doba komunistického převratu je zde podána dost přesvědčivě a vyvolává správnou úzkost, popř. vztek. Nevadí, že různé situace jsou podány jen v náznacích, protože chápavý divák pochopí a naopak ocení tento filmový záměr. Myslím, že film vystihnul dobu na pozadí života tří rodin, v jejich konkrétním prostředí, dost dobře. Plusem je i to, že filmů z tohoto období dějin našeho národa moc není. Závěrečný obrazný „přerod“ dětí v dospěláky, jakožto upoutávka dalšího dílu, měl také svou myšlenku. Po divných pocitech z jedničky zvedám o dva stupně. Při současné ubohosti hodnocení jsem takto zvednul o jedno procento.

Čekal jsem víc. Zůstat věčně mladá by nemělo znamenat zůstat přešlapovat (film) na jednom místě. První půlka neměla žádný náboj, pak se to zlepšilo. Ale hlavně nejvíce filmu ublížila (mým pohledem) doprovodná hudba. Adaline byla sice pořád stejně mladá, ale žila. Spousta hudebních pasáží byla tragicko-melancholicky ucajdaná. Na základní ploše vyťukávání klavírem. Tohle film umrtvovalo a živější podání bych ohodnotil o stupeň výš.

Přiznám se, že jsem film záměrně odkládal „na pak“ z důvodu tématu, které není moc veselé. A přiznám se, že když jsem si to nyní přikázal, zůstal jsem z filmu ohromen. A to jak z příběhu tohoto skutečného člověka, tak z toho, jak jej Eddie Redmayne fantasticky ztvárnil.

Pokračování filmu Zlato v Black Hills. Tentokrát už bez spoluúčasti Sovětského svazu. Znatelně lepší, než minulý film, i když nejvýchodnější dobré westerny byly ty západoněmecké. Ale závěr filmu slušný.

V deštivém odpoledni mě nalákal historický film. Ale ouha! Byl německý, snad to měla být crazy komedie a ještě k tomu pro teenagery. Vydržel jsem pouze do středověkého koncertu, kde princezna trsala při vystoupení skupiny New Kids on the Block a před vypnutím jsem ještě stačil zahlédnout, jak ožralý rytíř poblil princezně šaty. Němci mají opravdu zvláštní smysl pro veselou historii i pro masové přemísťování národů.

Z této žluté smršti jsem měl dobrý pocit. Zajímavé je, že každá výprava je natočena (sestříhána) v absolutně jiném stylu. Tentokrát "auta" držela nějak víc pohromadě a účastníci zájezdu na sebe práskají alkoholové orgie a žvýkání místní zeleniny. Zdolání And bakeliťáky je opravdu úžasné. Přesto je celkový dojem z dokumentu pozitivní a radostný, kde tento dojem podporuje i hudba. Někdy kouknu i na celý seriál Trabantem Jižní Amerikou.