stepankoby1

O přijímání změn, samotě, smutku, ale zároveň přátelích, slávě, respektu a kráse individuálního přesvědčení. Prostě a jednoduše o „lidskosti“ a zázračnosti existence. Seriál, který nenávratně nastartoval mou lásku k popkultuře, změnil v mnohém mou povahu, často mě držel nad vodou a zlepšoval náladu, a bez kterého si dneska už nedokážu představit život. Nebo taky skvělá zábava, která si i po padesáti letech pořád drží úroveň a má stále tolik směrů, kudy se může vydat. Právě proto se nedá hodnotit objektivně. Objektivně kvalita kolísá podle toho, jak který scénárista uchopí hlavní myšlenky a jak dobré nápady má. Po letech strávených ve fandomu bych navíc i řekl, že se objektivně téměř hodnotit nedá, protože často stačí jedna zajímavá poznámka od náhodného uživatele redditu, která dokáže změnit pohled na celou epizodu. Každá epizoda, i ty nejhorší, má tolik neprobádaných aspektů, že se o jediné dialogové výměně dá natočit celá videoesej. Subjektivně to už jen kvůli podstatě seriálu pro mě vždycky bude naprosto bezkonkurenční pětihvězda, ať už přijde třeba odpadová série. Prostý koncept dvousrdcatého mimozemšťana v policejní kadibudce cestujícího vesmírem a poháněného nadšením (a strachem), který s otevřeným srdcem pomáhá a zároveň zvládne se skálopevným přesvědčením bojovat proti všem se záměry ubližovat a škodit. Britská výstřednost námětu mixovaná v přesné dávce s technickými blbostmi jak z těch nejlepších amerických scifáren mě nikdy nepřestane bavit. Možná i z toho důvodu je tolik lidí, kteří mé největší srdcovce na chuť nepřijdou nikdy. Celé je to jako jedno velké, nekonečně proměnlivé divadlo, na jehož hru musíte přistoupit. Upřímně, měl bych s tím ze začátku taky problém. První díl odrazuje vizuálem i hloupostí toho všeho, další pak častými přešlapy. Pokud ale vydržíte špatné části první série, začnete pochytávat náznaky slibující lepší zítřky, které vám můžu slíbit, že přijdou. Buď už ve druhé sérii s mezidruhovou romancí, nebo až sérií třetí s pro mě nejlepším záporákem všech dob. Pokud jste schopní se oprostit od chladné logiky a přenést se přes fakt, že se jedná v zásadě o stokrát překrucovanou blbost a nekonečnou telenovelu, určitě časem poznáte, že právě v tom je jeho kouzlo a právě proto je jeho námět neomezeně nevyčerpatelný. P.S.: Pokud někdo neví, v jakém pořadí sledovat, protože epizod je opravdu hodně, na wikipedii jsou velmi pěkně seřazeny. Vážně nedoporučuju přeskakovat speciály, skoro vždy jsou pro příběh nezbytné. P.S. 2: Plošně zakazuji dabing. Za mě jde o nesmírně divný překlad a nesedícně vybrané dabéry, kteří nedokáží přenést herecké výkony ani slovní hříčky. | Oblíbené díly: 01×06 - Dalek, 01×08 - Fathers Day, 02×08 - The Impossible Planet, 02×09 - The Satan Pit, 03×10 - Blink, 03×11 - Utopia, 03×12- The Sound of Drums, 04×02 - The Fires of Pompeii, 04×03 - Planet of the Ood, 04×11 - Turn Left, 05×01 - The Eleventh Hour, 05×07 - Amy's Choice, 05×10 - Vincent and the Doctor, 06×01 - The Impossible Astronaut, 06×07 - A Good Man Goes to War, 07×08 - The Rings of Akhaten, 07×15 - The Day of the Doctor, 08×05 - Time Heist, 08×09 - Flatline, 09×08 - The Zygon Inversion, 09×11 - Heaven Sent, 09×12 - Hell Bent, 10×11 - World Enough and Time, 10×12 - The Doctor Falls |

Prostě jen skupina přátel takových, jak je známe z reálného života - s problémy a špatnými dny, přesto ale vždy nadsazených a milých. Přestože je laťka údernosti vtipů, point a vážných scén u většiny epizod ustálená spíš na čtyřech hvězdách, nebojím se přitlačit ze stejného důvodu, proč jsem Teorii druhou hvězdu upřel. Absolutně všechno na tomhle seriálu je mi strašně sympatické a předpokládám, že se k němu budu ještě mnohokrát vracet. Všechny postavy zbožňuju a bylo mi líto je opouštět. A pokud by to nebylo málo, seriál je narvaný extrémně památnými scénami s dokonalým načasováním vtipů. A ano, příšernou nekonzistenci v minulosti, epizody s přehnaně vyhroceným chováním jednotlivých postav, občas ne úplně nejzáživnější sestřihy předchozích epizod, místy nedopečené dějové linky či zřídkakdy se vyskytující, leč významnou špatnou morální odbočku rád strpím. Už jen kvůli panu Chanandleru "I have issues" Bongovi, který se stal dost možná mou nejoblíbenější postavou v čemkoliv vůbec. P.S.: It turned out very, very well.

Takhle silně jsem se do něčeho nezamiloval snad od prvního průchodu Mass Effect trilogie. Jsem strašně rád, že něco takového vzniklo a ještě radši, že jsem se k tomu dostal nezkažený spoilery. Obsáhnout tu nádheru trefně, výstižně a zároveň v jednom krátkém komentáři je prakticky nemožné a sám bych moc rád viděl recenzenta, kterému se to podaří. Pokusím se to říct ve zkratce. Překrásně ucelená cesta postav, o jejichž vývojích by se daly psát seminárky, ve světě takhle rozmanitým, originálním a luxusně představovaným byla audiovizuálně uchopená obdivuhodným, nepopsatelně božím způsobem a spolupráce všech prvků dala vzniknout unikátu, který nemá obdoby. Pochopitelně tedy není dokonalý a vad na kráse se najde víc než pár, ale jsou tak miniaturní a nedůležité, až se snad dá prohlásit, že blíže k dokonalosti se dostaneme jen těžko. Při prvním sledování jsem se tak nezmohl na víc než ukojené slintání. Snad se mi povede to vzít trošku racionálněji napodruhé (napotřetí, napopáté,...) | Nejlepší postavy: Zuko <3, Iroh, Toph, Sokka, Cabbage Merchant | Book One: Water - 95 %, Book Two: Earth - 95 %, Book Three: Fire - 100 %

Pokud si mě něčím Shingeki no Kyojin opravdu získalo, tak vývojem jednoho blonďatého ukřičeného spratka v postavu, za kterou bych položil život. Co se seriálu jako celku týče, je to i v semifinále pořád těsně mezi 4 a 5 hvězdami a bude velmi silně záležet na konci. Zatím na něm oceňuju bez nadsázky geniálně mnohovrstevnatou vypravěčskou strukturu, která si na první zhlédnutí zvládne zaháčkovat, udržet a postupně neustále podsouvat nové informace až do totálního převratu konceptu naruby ve třetí a čtvrté sérii, aby pak při dalších zhlédnutích odhalila, jak všechny ty zkonzumované informace měly vždy dva významy - Marley a Eldia. Edit: Finále čistě remarqueovská slast plná skvělých zakončení a full-circle detailů, co pro mě legendární status seriálu zocelila, takže pětka a těšing na opakované rewatche a poslechy soundtracku.

"One thing you couldn't figure out was how to grow up. I think you've finally figured it out." Komedie vtipnější, konzistentnější, sevřenější a celkově lepší, než by měla jakékoliv právo být. A to i přes nespočet drobných problémů jako občasná šablonovitost filler epizod, odnikudnost a vyšumění pár vedlejších dějových linek a absence vývoje nebo alespoň vypointování těch monotónnějších z tahounů - Hitchcocka a Scullyho. Halloween heists rule. PB&J.