Ještěřák

Trochu předlouhé, trochu námětově nezajímavé, ale na druhou stranu oceňuji překvapivě přízemní, vědecký přístup k věci, což se samozřejmě nevidí a hlavně nevídalo tak často. Řekněme, že mě ten pulpy 60s look - ač retro fjůčr je retro fjůčr, že :o)) - přinejmenším inspiroval... Vážně, nejmíň půlku filmu leze děj hůř jak hovno při zácpě (jak nehygienické přirovnání!), ale konec je zase z těch, které stojí za to vidět. Hoďte si mincí.

Tříhodinová laskomina, obzvláštněná možná vůbec nejlepším hereckým výkonem (v Hollywoodu) všech dob v podání Marlona Branda, kterému na rozdíl od studia ani v nejmenším nevadilo zahrát o dvacet let staršího chlapa, který je nakonec v jeho podání chodící charisma a moudrost. Když se k tomu přičte ještě skvělý rostoucí Al Pacino, Coppolova brilantní režie a scénář podle pravděpodobně znamenité knihy, je vymalováno. KMOTR učinil Marlona Branda nesmrtelným, Ala Pacina nakopl k fanstastické kariéře a Coppolu vyšvihl do režisérského nebe, což si později ještě pojistil Apokalypsou.

Pesimistický úhel pohledu: GODFATHER II je dlouhý jako prase, ke všemu zoufale málo akční a pomálu emotivní. Sledovat Diane Keaton mě nebetyčně nebaví. Značnou část je živen klasickým motivem vzestupu & pádu a nabytí & pozbytí manželství - vídávám to roky už od CASINA a povětšinou v upadající kvalitě. Padesátky a šedesátky mafiánům moc nesluší. _____ Optimistický úhel pohledu: film si zachovává velikou kmotrovskou noblesu a jeho výprava je opravdu skvělá. V podstatě každý návrat do mládí Vita Corleona je pecka, a člověku dojde, o kolik koňských délek měl papá víc charakteru než jeho syn Michael (z mého pohledu v podstatě vypěstoval tři zkažený, otci neadekvátní týpky - možná nebylo dost času pořádně sedět na vejcích). Je to dáno mj. dvěma faktory: 1) Robert De Niro je nejlepší filmový mafián, který kdy žil. 2) Třicátá léta jsou nejlepší období, ve kterém kdy mafiáni žili. _____ Verdikt: 3* s odřenýma koulema.

Dnes dám dvě hvězdičky a zítra se objednám k psychiatrovi, slibuju.

Knoflíkáři + Samotáři = Pulp Fiction po česku. Knoflíkáři jsou z tohoto velice silného tria IMHO asi nejslabší, zato zřejmě neujetější (cvikač knoflíčků, 6. 8. 1945, fucking weather apod.). :-) Přesto je z nich přímo cítit veliká invenční síla.

S tímhle filmem byla hned ruka v rukávě, protože jsem ještě měl tu čest prožít tenhle věk jednak na vesnici, jednak bezpečně mimo dosah PC. Díky tomu jsem se jako povětšinou beznadějně nejmladší člen party domákl vyloženě hollywoodských zážitků jako překonání bojiště, erhm, tedy pole v o číslo větších babiččiných gumákách, soustavné provokování sousedovic psa a mrňavého adoptovaného cikána (možná to byl Arab), který byl takový můj Lovreňák, nakonec zapálil opuštěný kuřín a skončil tak neomylně v pasťáku, negramota jeden, nebo kouření prvních cigaret na vyloženě imbecilních místech jako je fukar od koňskýho seníku. Jelikož se z těchto lidí rekrutovali samí budoucí vandalové, závisláci, podpantofláci a jeden pravidelný návštěvník ostravských bordelů, je jasné, že já to z nich jako poctivý komentátor na CSFD.CZ dotáhl jasně nejdál. Aha, do prdele, vždyť tohle byl původně komentář ke KNOFLÍKOVÉ VÁLCE. Tak tedy - ne geniální, ne nepředvídatelné, zato velice poetické, vtipné, nadčasové dílo o tom, jací jsme (někteří) byli a už víckrát nebudem. Fňuk.

...už nebaví, leč bavilo.

Člověk zpočátku tak nějak netuší, co si o tom má myslet, než ho postupně Newman, Ives a nakonec i Taylorová přesvědčí, že jedině to nejlepší. Stařičký šmrncovní film s neméně šmrncovním názvem dostál své pověsti. Snad ten obří bavlníkový gulag pro negry nepodědili "nonecks". Zároveň mi po dlouhé době přišel nějaký film, konkrétně jeho závěr, zbytečně moc krátký, a to je Kočka prosím v podstatě divadelní hra, které já... ee.

Nemusíte se bát, že si zpřelámete všechny kosti, ne. Rozdrtíte si je. :-))

Příjemně exotická komedie, jako děcko mě to bavilo, i když je doslova přeplácaná kýčovitýma pitomostma typu úžasnej koš v poslední sekundě apod., což se mi těžce zajídalo už v době, kdy jsem býval ještě roztomilej.