Ještěřák

PĚKNEJ HNUS. Slovy moderního, osvíceného sociálního pracovníka: zabít toho zmrda. Tohle je jeden z těch případů, kdy ho měl tatíček John z mamičky Tildy vytáhnout podstatně dříve a cáknout to třeba na stehno. _____ Spoilery. Kdo chce mermomocí připravit pětileté děvčátko postupně o osobnost, o voko, a nakonec pro jistotu i o život - inspiraci hledejte zde. WE NEED TO TALK ABOUT KEVIN s chutí poradí. _____ Ze začátku, asi tak hodinu, jsem si říkal, že se u toho můžu leda tak nažrat, aby to nevyznělo jako úplná ztráta času, naneštěstí pořádně ani to ne, bo ten smrad zrovna procházel nějakým análně-grcacím mezidobím. Jenže pak "třetí podoba" Kevina roztočí ve vlastním hauzu takový maso, že člověk chtě nechtě podlehne.

Všechno, co si na (starém) Hollywoodu tak svinsky hnusim, je odprezentováno v prvních třiadvaceti minutách tohodle filmu.

JÁ CHCI TAKY TAKOVOU ŽIDOBOLŠEVICKOU SUBINKU! ______ Můj dojem je čistý revers dojmu žižkovského čumáčka Enšpígla. Šustivé intelektuální dialogy, lepivé intelektuální šoustačky, ale totálně klišé vizuál, všechno abnormálně čisté jak cyp, asi jako když děláte nějakou nadupanou 3d videohru, ale zakážete grafikům a designérům používat drobky, smítka, či herberk. Nemluvě o tom, že Frojd s Jungem plovou k jakémusi placatému, snad papundeklovému New Yorku. ______ P.S. na anální období a vrstevnice v něm mám ty nejlepší vzpomínky:-)

IT'S FUCKING AWESOME! Ne, nemluvím teď o svých vlastních komentářích, ba ani velikost mého mužství nepřichází na přetřes; to mi jenom mistr Fincher zase jednou přivodil humogenózní kinematografickou erekci, a poprvé od ZODIACA nepromrdal svůj boží, naturální talent někde cestou mezi řádky. _____ Sošky, maliny, Shithead of the Year awards a všechno tohle mám sice v papuči, ale toto dílečko je podle mě oskarové, neb žádný jiný sezónní film mi nepřišel modernější, chytřejší ani napínavější. Mohu tak konstatovat díky áčkovým dialogům, láskyplné kamerce, nejistému a nestandardnímu konci, a vyloženě zajímavé Rooney Mara - jejíž všední etudy s drobným úchylákem "nápravného" charakteru můžou skončit jako ta vůbec nejlepší scéna r. 2011. _____ Speciálně pro pana Enšpígla ze Žižkova: FINCHER JE TEN ÚPLNĚ NEJVÍC NEJLEPŠÍ REŽISÉR NA SVĚTĚ! DELI SE VRÁTILA! _____ P.S. poslední scéna je na Dejvida možná patetická, ale podle mě je v ní i poselství: je úplně jedno, že jste mnohem chytřejší a odvádíte lepší práci, když váš vysněný target přesto tělesně obírá skoro úplně normální a průměrná žencká odvedle. (90%)

KLINŤÁKU, MÁM TOHO PO KOKOT. _____ Jelikož mě vždycky tuze zajímalo, jak si sympatický, cigáro žmoulající, zelenou dečkou vyhastrošený, sígry a gizdy fragující Blondie stojí na druhé straně placu, a protože si renomé & zvuku jeho filmů všimne i nevidomý, viděl jsem velkou většinu Eastwoodovských filmů od TAJEMNÉ ŘEKY, kdy za sebe můžu konstatovat, že na jedu špičkovou věc (MILLION DOLLAR BABY) vykutí X "jenom" dobrých a sem tam nějakou krásně natočenou krávovinu. Bohužel, posledních 6 let je to pořád na jedno brdo - což by mi patrně vadilo asi tak jako trojky kozy na luxusní okaté brunetce, kdyby si držely hereckou & emoční kvalitu, se kterou vyrukovalo MILLION DOLLAR BABY, které bylo schopno rozplakat i placatej šutr. _____ S panem DiCapriem to mám dost podobně, ani jeho velezajímavá historie a jakási sympatickost poněkud nekoreluje s kvalitou "jeho" recentních filmů. Konkrétně mám pocit, že operuje v hlavních rolích až moc, a vyznačuje se takovou Cimrmanovskou snahou občůrat si kdejakou epochu a osobnost. Takže, aplikováno na J. EDGAR, člověk v něm vidí třeba toho týpka ze SHUTTER ISLAND, nebo - ještě hůře - samotného DiCapria. U nás doma je DiCaprio (patrně navěky) považován za "toho buzika z Titaniku" - a po tomhle filmu jim to asi nemá cenu dále rozmlouvat. _____ Filmu chybí osobitost, emoce a skoro celá studenoválečná epocha. Je to taková... rutinka do hodin dějáku. Nelíbil se mi ani způsob vyprávění. Zítra už na beton nebudu vědět, o čem to bylo (after all, who the fuck cares).

BECCO, ŘEKNI MI, CO MŮŽE BÝT TAK STRAŠNÉHO NA ŽENĚ, KTERÁ TĚ VRHLA NA TENTO SVĚT SKRZ SVOU FANTASTICKOU VAGÍNU? _____ Zpočátku se mi brutálně líbil ten Duchovnyho přerod z Foxe Muldera, jehož sexuální život rovná se několika vzorně seřazeným pornokazetám, a který pije jen, když mu Muž z cigaretou rozhodí jeho konspirační sandál, v Hanka Moodyho, jenž je naopak zvyklý vymrdat, vyžahnout, poblinkat a pokakat opravdu kde co. Když se ale po celých pěti sezónách mění de facto jen způsob přeříznutí do toho či onoho dílu přizvané rozhoďnožky, vlastně modelky, a Hank se nadále vrací za Karen jak jojo, jsem hluboce přesvědčen, že mnoho dříve prý milujících diváků a divaček dojde k nepřekvapivému závěru, že je Hank vlastně kokot, a někdy bolí ho vůbec sledovat, natož jím bejt. Svatí Runkleovci, kteří od sebe dovedou oddělit pohlaví i jiné orgány třeba i na půl série, ačkoliv Marcyiny chlupaté storky o tom, jak si na WC drandila mušli, či o tom, kde všude po sobě našla menstruační krev, jsou už dílem taky trochu ohrané. Jako jde to, ale dře to - Kapinos & spol. patrně promrdávají talent v huleníčku a chlastu. _____ Kromto, že je to většinou prostě prdel, se mi líbí, jak je Hankie loztomile komplikovanej.

SKAUTI JSOU NA NIC. NÁM STAČÍ KABELOVÁ TELEVIZE. Aby nedošlo k omylu, nejedná se o citaci Brada Pitta alias Billyho Beaneho. Toto vypustil z huby na špacýr Phil Esposito, když Tampa Bay r. 1992 udělala tu politováníhodnou věc, že si jej zvolila za svého prvního GM. V ten "rok s kabelovkou" vyhrála asi tak sedm zápasů, a pokud se dá věřit zlým jazykům, nemálo "vets" si tenkrát na slunné Floridě udělalo slušné pivaso. Aspoň je trochu po způsobu jamajského bobu - nebo rovníkoguinejského olympijského plavce, který byl možná sympaťák, ale bohužel neuměl plavat - na co vzpomínat, ňi? _____ Sportovně si přes hermeticky uzavřený zájem o fotbal & hokej & formulky nevidím na špičku nosu, takže budu pro srovnání Manybólu s realitou chodit tak trochu nemístně do vedlejšího chlíva. Brad Pitt na každý pád dorostl do tak výbornýho herce, že jsem ochoten za ním nohsledit do jakéhokoli prostředí, žánru i časoprostoru. _____ Totální fotbal. Balon, který bude brankáře doslova pálit v rukou a zvýší počet gólů o 300%. Past ve středním pásmu. Svítící puky. Turbodmychadlo, F-kanál a dvojitý difuzor. Čas od času prostě někdo zvolá FUCK THAT CRAP! a udělá v lize (paddocku) opravdový předěl - a nebo taky ne. Kolikrát jste na hokeji viděli svítící puky? _____ Takhle nějak zřejmě trejdoval Mike Milbury (alias Šílený Majk) po čas své "zlaté éry" jako GM NY Islanders. Proslýchá se, že by vyměnil i vlastní matku, kdyby měla lepší statistiky. DÁME VÁM HO ZADARMO - JENOM NÁM BUDETE MUSET TŘI ROKY DOPLŇOVAT AUTOMATY SODOU - výměny (nezřídka opilých) fotbalistů TJ Sokol Sedliště "za pytel semen travní směsi", "za vlečku hnojiva", nebo "za motor do autobusu" hadra.

Brilantní freska jednoho neobvyklého týdne na (lokálně naopak velmi obvyklé) samotě. Protože Valašsko do (nanejvýš čurácké) moderní doby nikdy moc nespěchalo, a jelikož ani otrlí zloději a vrazi z osmačtyřicátého nedokázali kvalitně zkolektivizovat a zkurvit charakteristickou jemnozrnnou mozaiku typicky malozemědělského regionu, jistě nemusel Vláčil složitě hledat vyhovující kulisy - a to přestože jsou nejvzdálenější salaše a tzv. polany nyní bohužel již opouštěny, a vesele nám zarůstají neprostupným lesem. _____ Ještěřáčí výtky: přestřelky jsou vysloveně chabé. Zpočátku Vláčil nevede dobře děj, nevnořuje, nevysvětluje. Někde mi tam chyběl záběr na modráska černoskvrnného - Phengaris arion:-)

JAKTOŽE SE TO DÍTĚ NEUDUSÍ? NEMŮŽE. JE MRTVÉ. _____ Dvoumetrový Drákula sbírající mrtvé a mrtvější v nablýskaném starém zďorbu. Kráva, obšourník, pseudodrsňák, onan a psychomicinka v jednom autě. No nevžijte se do postav! Alexandra Holden jako sexy psycholožka hledá a nachází v sobě bod zlomu. Tma jak v prdeli. Soustavná lekací špína. Jak myslim řekl Sulik ve Falloutu, všechny cesty někam vésti, krom těch, co nikam nevésti. Bohužel také nulová konektivita s realitou. A teď mě omluvte, našel jsem v nohavici hovno a jdu ho vytřepat.

NEMUSÍTE BÝT PSYCHOLOG NA TO, ABYSTE POZNALI, ŽE SI TADY NĚCO KOMPENZUJU. _____ Přibližně jednou do roka mě, řečeno jazykem prostoduchého lidu, jebne v pále, a absolvuji sám na sobě takové severské kolečko. Od daného kolečka si zejména slibuji: mnoho pobledlých nebrunetek s krásným úsměvem, studenokrevné vraždičky u kterých se zbytečně nekecá, podprůměrné množství patosního klajdání, fjordíky a hory. _____ Zatímco norwegiánský TURN ME ON, GODDAMMIT je bezesporu kurewský nátěr, jelikož se zde navzájem o sebe třou seveřanky s jinýma seveřankama, či seveřanama, a klíčový problém hlavní hrdinky spočívá v tom, "čím", případně "o co" si udělat dobře, HEADHUNTERS jest spíše kurewský nářez, který našinci mimo jiné zcela změní perspektivu vtipného rčení "nemít v hlavě nic" (pro lopaty: mozek jednoho pána v jedný takový scéně... šel ven z hlavy někam na procházku). Kdyby byl HEADHUNTERS realistický tak jako je naturalistický, asi bych se samou radostí a rozežraností taky o něco udělal. A ty dětičky na ulici fakt FAIL.