Ještěřák

Tuhle jsem INCEPTIONU tvrdě zalichotil tím, že je na něm nejlepší soundtrack. Na BOARDWALKU jsou to jednotlivé kreatůry a... titulky. _____ Řekněme si to na tvrdku, čsfďáci, BOARDWALK má houno děj, větví se, rád offtopicuje a celkově se tam nic směrodatnýho a prdel nakopávajícího neděje. Celkem dobrý je to díky hercům a postavám. Díky Buscemimu, který demonstruje, že i alfa samec a pářitel může mít zuby jak rozehraný šachy. Díky Buscemiho brunetce pelešnici, která demonstruje, že i s tágoidníma holkama se dá docela dobře zašukat. Díky válečnýmu hrdinovi, co má v levým očku parádní mušku a v pravým parádní důlek po nacistech. Díky nejlíp oblíkanýmu černochovi, co jsem kdy osobně viděl. Díky Lucky Lucianovi, co furt na svým malým Luciánkovi dole kontroluje, jak se má teta kapavka. A hlavně sakra díky tomu federálovi, kterýmu do sbírky sexuálních deviací a frustrací už chybí snad jen vyznávat pornofašismus. _____ Hodně seriálů z Ameru na tomhle fenoménu poslední dobou stojí - koncept kvalitní herci & lehké reálie & lehká erotika a ono to už nějak dopadne. (70%)

I domníval jsem se naivně, že se bude jednat o humorný příběh z hlubin Studené války, něco jako DR. STRANGELOVE, nebo odlehčený CONVERSATION - houbeles. Vskutku dlouho bych musel přemýšlet nad možnou existencí ještě odpudivějšího scénáře, než jsou komerčně-byrokratické žamobyší čachry potravinářských firem. Mimoto tam nikdo kromě Matta Damona ani pořádně nehraje. Daná 1* je čistě za Damona a jeho příjemně zcestné myšlenkové pochody. Vyblít, zapomenout a spláchnout. Výsledné poučení: pozorně čtěte CSFD medajlonky.

Average fucking John my ass. Mladý a neklidný policajt až po uši v hovnech soukolí očekávaného společenského vývoje (mrd, svatba, dítě, první povýšení, první dovča v Brajtnu, druhé dítě, druhé povýšení, třetí dítě, na druhou dovču v Brajtnu z důvodu vysokého počtu naplozených dětí už nezbylo, třetí až n-té povýšení, x-té dítě... nebo, lakonicky jen mrd -> smrt), dostává spolu s partou o něco méně divokých kumpánů "nepříliš koncepční" životňák vmísit se mezi hools. Následuje klasický rozklad osobnosti & ztráta identity (avšak mistrně zahraná), podpořená "tendenčním" chováním některých poldů na stadionech (ale to už vidíme z pohledu chuligána), nedostatečným pochopením situace těch, kteří tam ty kluky poslali, a nakonec naprosto necitlivým a riskantním stažením z terénu (které jsem nepochopil). Reece Dinsdale se za 107 minut zvládne proměnit z policajta na sympatického, byť strašně kolektivuchtivého, rebela, aby záhy skončil jako nechutná vyholená fuck this, fuck that bestie. Skoro všechny chuligánský filmy jsou dobře nebo dokonce skvěle zahraný, asi proto, že je na čem se vyřádit, ale tento film podle mně vystihuje tu atmosféru kolem fotbalu asi nejlíp, co jsem viděl. Naprosto vůbec mi proto nevadilo, že film technicky vypadá jako nízkorozpočťák ze 70.-80. let. P.S. ty scény, kdy čtyři (snad ještě stále) policajti několikrát zůstanou pohromadě sami a nenápadně si přiznají, že tohle jsou TY dny jejich životů, že myslí jen na TO, jsou geniální a mrazící... jenže vše za tím je už bod, kde to nevyhnutelně končí průserem. P.P.S. vůbec nechápu ty kecy z diskuzí na ČSFD, že je to jen poplatná na ruku jdoucí sračka objednaná vládou či hocičo. Podle mně ten film v prvé řadě funguje jako obžaloba policajtskýho systému a až potom jako obžaloba rowdies (jak známo, rowdie-filmy mívají tak nějak opačný efekt na mladistvé, než by bylo kýženo).

Nesmírně poutavé ohlédnutí Cartera, Duchovnyho, Andersonové, Owense etc. za zřejmě nejlepšími roky mého oblíbeného / bezesporu kultovního seriálu. Narozdíl od většiny televizní produkce si po těch letech JE o čem povídat, takže sondu Inside the X Files shledávám poněkud krátkou... + Zajímavé komentáře "Kuřáka" a "Pana X"!

Pro mě seš asi taková záhada jako ucpanej hajzl pro instalatéra...

Úplně nejlepší na tom je ta unikátní a snová atmosféra mírně alternativní reality. Takhle nějak by mohl točit David Lynch po absolvování čtyřiadvacetihodinového kola těch nejlepších a nejpozitivnějších hollywoodských oplodňováků a slaďáků namísto tradičního vypuštění z cvokárny & vysazení prášků. A Gary Oldman je teď pro mě kultovní postavou minimiálně dvou filmů.

Obávám se, že pouze čas, ve filmu toliko zohýbaný, smršťovaný a zase natahovaný, bude nejspravedlivějším soudcem jeho hodnoty. Já se podezřele často nebavil.

Rugby mě nezajímá, JAR mě nezajímá, mytí nádobí mě nezajímá... INVICTUS je exemplární odstrašující příklad filmu, se kterým mám divácky společné naprosto bzum, a koukám na to jenom kvůli režisérovi. Je to nudné, je to velemrtvé, je to Evropanovi dost cypatě vzdálené. Nu, alespoň teď vím o Bandelovi o něco víc, než jsem se ve sladkých čtrnácti letech dozvěděl z jedné nejmenované písničky skupiny Orlík. O trochu (30% & od půlky rozmrdané subtitles :).

O tomhle filmu jsem někdy poprvé na ČSFD slyšel coby I heard you paint houses, což mi přišlo jako nesmírně cool název pro film, který se samozřejmě neudržel. Pak uplynulo asi 74 let, kdy došlo k pár "drobnostem" typu, hlavní herci nám mezitím zestárli, tak si je trošičku odigitalizujeme (nepřišlo mi to příliš zvládnuté), mezitím se také narodil Netflix. Až jednou tihle čtyři odejdou, půjde s nima i kus Hollywoodu, podle mně ale nebude důvodem tento film. Konec, kdy Frank zjišťuje, že je tak kurevsky starý, že už jej ani nemá kdo zabít, kdyby otevřel hubu, je mnohem lepší, než prostředek, kde přehrávající Al Pacino asi 20 minut radikalizuje odborářské davy. Samozřejmě je to velmi dobře natočené, nastříhané, ozvučené i zahrané, ale 209 min stopáž příběh tohohle milého a jemného člověka(TM) jednoduše nezachrání. I na Scorseseho je zde příliš mnoho dokreslujících postav a zhruba pětivteřinových podzápletek, ale příliš málo opravdu zajímavého materiálu. Asi nejhorší je to počítačové omlazování, vždyť i v Goodfellas pomocí "pouhých" maskérských triků stárnul De Niro realističtěji a celkově běh času fungoval na plátně / postavách OK, zde je to prostě v rovině dědci vs. ještě větší dědci.

♪♫♪ Parrranoooid ♪♫♪ _____ Povídka o kapající vodě a očičkách, které se nikdy nezavřou, jako jediná není nestrašidelná a BLACK SABBATH tedy zachraňuje. Zbytek je fakt velmi lajtovní giallo bez šmaku. Přesto, nečorujte mrtvolám cetky, mohly by vás pak vcelku strašit. Wurdulakům můžete - ti totiž strašidelní nejsou. _____ Přísahám, že mi tu teď kápla voda.