Ještěřák

Špína a bordel mezi NY Cops The Pigs, to už je klasické americké sebemrskačství, tentokrát překvapivě strhující a poctivě rozdrobené do mnoha drobečků, takže dojem z filmu je vyvážený. Ačkoliv nejlíp napsaný charakter dostal podle mě do rukou již polodědkovský (ale čím dál víc píšící) Richard Gere, nutno zkonstatovat, že Ethan Hawke je zase všechny přehrál.

Ne nadarmo maj Snílci na CSFD přesně 69%: tento film si to s vámi v šedesát devítce rozdá okamžitě, vždy, a rád. Třikrát.

Frank Darebák je režisérskej naturál, což ale ještě nevylučuje, aby z postav v jeho filmech nemohl vytékati závažný slovní průjem. Nebojme se to říct na rovinu, hodně z tý možnosti si vybral právě v MAJESTIC. Vznikl tak film, ve kterém je na jednu stranu plno filmového umu a který prostě patří na velké monitory a velká plátna ve veliké kvalitě, ale na druhou stranu obsahuje ten nejpoctivější americký televizní patos, který jsem viděl za hodně hodně dlouhou dobu. A ještě si z něho na začátku i konci filmu dělá srandu, což je asi tak adekvátní, jako když můj papá kdysi vstal v neděli po důsledné opici a nad polívkou se smál sousedovi, jakej že je alkoholik.

Memento na dobu, které kralovali policajti bez pudu sebezáchovy, obrovské modré titulky, pornokazety plné bobrů a postvietnamská opice. Potenciál na začátku filmu mnohem větší, než jak to nakonec vysublimovalo. Takové příjemně teploučké hovínko.

Pravá americká taškařice v pro mě tom nejhorším slova smyslu. Hodlal jsem absolvovati celý Indyho maratón - již nehodlám. Ne v nejbližších třiceti letech. V mejch očích je to takový emerický ekvivalent české SLUNCE, SENO... trilogie (nesmyslný scénář & fůůůra idolizace z dětství & nekonečné týví reprízy). Snad jenom hnoje je míň.

Nejlepší herec Hollywoodu v jedné ze svých bezchybných rolí na hranici mé divácké pochopitelnosti. Boží talent - totální herectví.

Nová videa, ale ne nové informace. Opáčko pro základní školy. Příliš mnoho povyku pro trapně cenzurované cosi. Uondanost. Depááák, celkovým zážitkem nesahá tenhle dokument Stoneově "filmu o tom, jaký Jim Morrison až tak úplně nebyl" ani po Jimmyho kožeňáky.

Jsem docela rád, že tenhle film mimo jiné stojí a padá s výkonem Jareda Leta, který si mě parádně kinematograficky ochočil ztvárňováním přecitlivělých absolutních nul, které se ale tak nějak držely za chvost daného filmu (REQUIEM FOR A DREAM, THE LORD OF WAR) a Pan herec Leto v nich rozhodně nebyl středobodem, jak by si, alespoň já to tak cejtím, zasloužil. Jestli se, velmi jednoduše řečeno, šetřil na tuhle krásnou roli ve filmu myšlenkově natřískaném jak Papinův hrnec, pak OK, asi to tak mělo bejt. Natočit to Fincher, má celý svět zesrané gatě přesně 133 minut po premiéře.

Vidim, že scénáře z Iráku jsou natolik na jedno brdo, že snad musej vznikat někde u pásu, snad kromě HURT LOCKERA, ten se z toho pásu asi zkutálel. Mizerný INFORMANT!, nůďo jménem INVICTUS, šedivá GREEN ZONE - Matte, Matte... A ta tzv. "akční" kamera je taky pěknej provar.

Z nějakého hluputkého důvodu mě celkem bavilo i toto giallo - nesourodé, zdlouhavé, prapodivně nastříhané a s možná ještě oranžovější "krví" než v SUSPIRII. Třímá-li Dario Argento v ruce kosu, smrt se stává uměním.