Ještěřák

S GIALLEM MĚ BAVÍ SVĚT: paranoidní a sexuálně frustrované zlo, páchané za rytmu ňadýrek, vagínek, bobrů, hipíků, netopýrů, psychoterapie a jáužnevimčehovšehoještě. Mengeloidní pokus na vlčcích zaujal, v hlavní roli kvalitní okatá brunetka, objektivní to potěcha pro oko a penis každého pořádného muže. Protože se jedná o relativně cáklý sick shit, zaokrouhluju nahoru. _____ Nevím už, kolik tam bylo utíkacích scén... dvě, tři... ale všechny mají hrozné koule a hororovej rapl na to, že se z útočníka vyhrabe vždycky bujná představivost, nebo čítankový mamlas.

Mohlo to dopadnout jako s láskou nakroucené béčko pro nerdy. Má to totiž mocinky hezoučké špinavoučké obrázečky! Bohužel, takhle královsky to zcela určitě nedopadlo. Kvalita bojů upadající, mytologie filmu mišmašoidní a natvrdlá. Scénář jde od úseku, kdy se na plátně objeví ta ženská, nejkratší cestou do kopru. Morálka hlavního hrdiny k zahihňání - jinak good job, Jamesi. Ale je to pro veliký úspěch až konec, který naplno dosahuje "kvalit" Lambrusca, levného italského vína z oblasti Kampánie, které není ani dobré, ani se z něho nedá pořádně ožrat. Otázkou zůstává: je SOLOMON KANE nekvalitní jako Lambrusco Rosso, nebo dokonce jako Lambrusco Bianco?

Zub času ožral nejenom Bismarck odstavený na dně Atlantiku, ale i tento film. Pozornost se mi ale podařilo udržet až do konce, ostatně, vůči katastrofám v podání National Geographic je těžké zůstat netečný. V '89 ještě bylo naživu těch pár šťastných svědků, což je logicky naopak bod pro tento dokument, kdy mám celkem opodstatněnou obavu, že smrtka za těch 21 let udělala svoje, tedy že dokončila své dílo, které se jí nezdařilo dokončit na palubě Bismarcku.

Opět znamenitá koupě: Delonek je nadsamec, jeho českej dabér je frajer jak vrata, a ve zdánlivě rádoby poetických scénách, kdy brousí kosu, zahrabává revolver do hromady slámy a bordelu, nebo przní dlouho nemazlenou babičku, bych si klidně mohl nehty ukousat. Dvakrát. Tam i zpátky. Pouhými rty. _____ Největší devizou VDOVY je atmosféra jako vystřižena z knížek Agáty Christie. Jenom toho kurvení a šukání je víc. _____ Kromě Delona, a o tom se tady málo mluví, mě mile překvapil velmi ženský výkon Ottavie Piccolo. Ta její polosvéprávná klapustýna s věčně svědící frndou a dítětem přibitým u vhodně odhaleného cecku... byla prostě peckovní.

Rugby mě nezajímá, JAR mě nezajímá, mytí nádobí mě nezajímá... INVICTUS je exemplární odstrašující příklad filmu, se kterým mám divácky společné naprosto bzum, a koukám na to jenom kvůli režisérovi. Je to nudné, je to velemrtvé, je to Evropanovi dost cypatě vzdálené. Nu, alespoň teď vím o Bandelovi o něco víc, než jsem se ve sladkých čtrnácti letech dozvěděl z jedné nejmenované písničky skupiny Orlík. O trochu (30% & od půlky rozmrdané subtitles :).

NO TO MI POSER BOTU! Miloš Forman nám zde okázale a s drajvem mladého, svěžího filmařského hřebce kinematograficky vyvrcholil a výsledkem je 118 minut šíleného, ale úžasného filmového blaha plného nechutných, ovšem skvělých momentů. A Jim Carrey se s daným cvokem vypořádal na úrovni Vala Kilmera v DOORS, nebo Mickeyho Rourkeho v WRESTLER, zdůrazňuji na úrovni. A přitom do trapasáckých ODPADových močůveček nebylo už dlouho tak blízko, což bylo, uznávám, asi též pointou tvůrců.

Taková sbírka duševně pokroucených kreténů v jednom filmu se jen tak nevidí. Ve scéně, jak gichne to mlíko na kapotu auta a přijde při tom o život určitá hromádka cestujících, jsem se zasmál jako už dlouho ne. A když pan bossík vykrmoval svých šestnáct prasat chutnými extra křupavými flaksami z nepohodlných lidí, byl jsem celý lačný po detailech! Guy Ritchie nám všem uvařil nezdravou, ale velice chutnou kinematografickou polívčičku s nezaměnitelným aromatem vychcaných podfuků, černého humoru, a vhodně naporcovaných lidských kousků.

Emocionálně v PROTEKTOROVI tak trošičku zdechla myš a to bohužel hlavně na konci, kdy by měl správný film naopak (kinematograficky) vyvrcholit. Audiovizuální stránka však dosahuje úrovně spoře oděné okaté brunetky, sedící za volantem Porsche Carrera Coupé, tedy úrovně na český film opravdu atypické. A vůbec, z malého intelektuálního trojboje (BEAUTIFUL MIND - VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI - PROTEKTOR), který jsem se tento týden jal absolvovat, mi PROTEKTOR vychází jako nejlepší a nejkonzistentnější film. Speciálně bych ještě vypíchl uchu lahodící ústřední hudební motiv, kvalitně napsané dialogy, a poctivou nůši jemných nuancí (kupř. Pérák!). Ale jinak mlaskaj hlavně ty oči. Najbrt je režisérský naturál. Tři s plusem.

Dobře, že to komunisti šmahem mrdli do trezoru, neboť natočeno je to nanejvýš diletantsky. Zvuková stránka rve uši, obžaloba veškerá žádná zase koule. Kvalita obrazu DVD je hodně špatným frkem, velmi podobná videa kdysi posílali křupani do Neváhej a toč. Pouze z faktu, že se jednalo o film nanejvýš trezorový, si osobně do gatí opravdu neucvrnknu. A zakázané ovoce taky hnije...

Crowe byl mnou ve své roli shledán nesympatickým, což je na hlavního hrdinu nějakého díla dost velký problém. ___ Filmy věnujících se schýzákům, potažmo i bláznům, co mílovými skoky cválali do chomoutu jenom proto, aby se zde brodili sračkami a problémy, pomalu ale jistě přestávám lovínkovat. ___ Přestože mě BEAUTIFUL MIND asi tak ze čtvrtiny nudil, zároveň ve mě podnítil velikou touhu proťuknout si pana J. F. Nashe na Wikipedii. Přijde mi to zajímavé. ___ Ke konci výtečné masky a konečně jakás takás emocionální gradace, ale pateticky zpackaný úplný závěr. ___ Celkově vzato ucházející, ale nikterak nepostradatelné konvenční starosvětské uměníčko. Které nejspíš ani moc nestálo.