becki_tu

V krátkém časovém období jsem viděl dva významné životopisné filmy posledního roku - Železnou lady a právě J. Edgara. Eastwood si zvolil ke zfilmování zajímavou osobu americké novodobé historie i výborného představitele v osobě Lea DiCapria, ale přeci jen to trochu přehnal se stopáží. Styl vyprávění není tak dynamický jako u zmiňované Železné lady, ale pořád je zde dost stěžejních momentů na udržení divákovy pozornosti. Eastwoodova více než dvouhodinová lekce dějepisu sice zaostala lehce za očekáváním, ale v žádném případě nemůže být řeč o režisérově epic failu nebo snad pokročilé senilitě. 70%

Hodně diváků si stěžuje na přílišnou povrchnost a nedostatečnou stopáž. Je jasné, že pokud by šel film do hloubky (a myslím tím především pozadí britské politiky a další zásadní změny provedené její administrativou), zabralo by to asi pěkných pár hodin. Nejvíce oceňuji, že film zbytečně nezkresluje fakta nebo nestaví Thatcherovou do pozice bezchybné světové političky a její osobní život líčí bez idealizování. Druhou kapitolou je samotný pohled na politiku očima politika, který CHCE změnit zemi k lepšímu. Je často těžké z pohledu obyčejného občana vidět zákulisní politický boj, kdy jakékoliv rozhodnutí ve své podstatě není a ani nemůže být akceptovatelné všemi. Zde bych snad jen zmínil myšlenku o tom, jak tvrdá opatření sice přinášejí záporné body politikům, ale za pár let jim možná poděkujeme. No a třetí kapitolou samu o sobě představuje skvělý herecký koncert Meryl Streep, za který tleskám a teď už i vím, že letošní Oscar za hlavní ženskou roli je ve správných rukách.

Poctivě odvedené řemeslo debutujícího režiséra, jehož inspirací se evidentně staly filmy Černý jestřáb sestřelen a Útěk ze Sibiře. Na tom není vůbec nic špatného. Škoda jen, že celý film trpí lehkou nevyvážeností. Na jednu stranu doslova odzbrojuje parádními akčními scénami (osvobození Elsy, v podstatě celý útěk přes Pákistán s Talibancema v zádech), ale na druhou stranu každou chvíli ztrácí dech při vyprávění příběhu, zejména ve druhé půlce. Fandům Call of Duty dost možná ožijou vzpomínky na některé mise. A to nejen díky prostředí, ale i onomu bezhlavému nabíhaní "teroristů" do palebných pozic. Každopádně ale docela slušná akční záležitost. 70%

Oddychově zábavná taškařice ve stylu Sherlocka Holmese, od kterého opisoval nejen režisér, ale i hudební skladatel. Stejně jako u zmiňovaného Sherlocka musíte zapomenout na knižní předlohu. Anderson si to pojal po svém, takže fandové určitě ocení typické režisérovy trademarky, které - světe div se - nepůsobí v historickém kontextu filmu až tak zle. Na své si přijdou i fandové Pirátů z Karibiku, pro které si Anderson přichystal lahůdkové finále (Krakena nečekejte) a v podstatě si tím vysloužil konečných solidních 70%. A ano, chtěl bych pokračování.

Námět fajn, obsazení taky, ale bohužel samotný příběh je tak nemastně a neslaně odvyprávěn (možná i díky nezkušenosti režisérky), že to až zamrzí. Škoda. 50%

Schumacher má evidentně svá nejlepší režisérská léta za sebou. Pro Trespass ale naštěstí sehnal parádní hlavní dvojici, na které celý film stojí a pokud k tomu přičtu napínavou atmosféru (přeci jen je to pořád TEN Schumacher, který dal filmovému světu Telefonní budku nebo Volný pád), dá se tu mluvit o slušné žánrovce, která díky průběžným vysvětlovačkám a jakési závěrečné pointě dokonce dává i trochu smysl.

Film, který váhávě balancuje na hraně mezi dramatem a komedií, navíc bez překvapivé pointy a bez zásadnějších zvratů. Herecké obsazení je fajn, Rogena ale nemusím. Žádná citová vydíračka se nekonala (což budiž filmu přičteno k dobru), pár hlášek se povedlo, ale celkově to na víc než 70% nevidím.

Je vtipné, jak tvůrci vystihli (ikdyž tak trochu bizardním způsobem) podstatu dnešní mainstreamové zábavy už v sedmdesátých letech. K obrazovkám totiž nejvíc táhne násilí, nejrůznější zvrácenosti, šílená akce a v neposlední řadě hezké ženy. K béčkovosti (či možná céčkovosti) celého filmu asi není potřeba nic moc dodávat. Z dnešního pohledu působí vtipně hlavně zrychlené záběry navozující pocit vysoké rychlosti a směšné triky. Z hereckého ansámblu potěší především přítomnost Slye, který navíc hraje asi nejvtipnější postavu filmu. 50%

Spielbergova "poetika" o rodinných hodnotách a děstkém hlavním hrdinovi je zde cítit na sto honů. A ač plná klišé a očekávaných zvratů, je podána takovým způsobem, který prostě dokonale funguje. Emoce, adrenalin, srdíčko. Všechno tam bylo. Jedno z překvapení roku.

Typická žánrová blbina s digitálními žraloky a debilními teenagery. Aspoň, že na slečny herečky se dalo koukat. PS.: Ve 3D mohou být působivé tak dvě tři scény, takže kdo šel do kina na 3D, může být naštván hned dvakrát.