claudel

Stačí dvě místnosti, jeden herec, červené světlo a stejně je na světě nervydrásající thriller, kterým Dánové pro mě nepřekvapivě opět zabodovali a zaujali. Výborná záležitost na sobotní či jakýkoli večer.

Námět dobrý, provedení horší aneb nepovedený český pseudowestern směřující v závěru do tragikomické frašky. Nepatřím mezi ty, kteří by potřebovali vidět Ivu Janžurovou, jak se učí střílet ze všech možných zbraní a trénuje fyzičku. Byť zde musím uvést, že všichni opěvovali Francoise Ozona, že se mu podařilo francouzskou legendu Catherine Deneuve dostat do teplákové soupravy, Radku Bajgarovi se podařilo totéž v českém prostředí s Ivou Janžurovou. Martin Hofmann je skvělý jako vždy a díky Mostu jej bude nyní poznávat hodně diváků, Kristína Svarinská je neskutečně sexy a ostatní splňují svůj standard. Nemohu si ale pomoci, mám pocit, že nejlepší na všem byl ten hudební westernový podkres.

Knihy Rjú Murakamiho, jmenovce u nás mnohem známějšího Hariho, se vyznačují brutálním násilím, nechutnostmi, šílenstvím, mrazivou atmosférou, explicitními sexuálními scénami. U čtení jedné jeho knihy, pokud se nemýlím, tak prvotiny, jsem se málem pozvracel. Předlohu Piercingu jsem nečetl, ale toto filmové zpracování naprosto potvrzuje výše uvedené. Zvráceně šílené nebo šíleně zvracené, pomalé tempo, slušná atmosféra a především vynikající hudební složka. Fanoušky první série Sinner potěší hlavní mužská role a já bych rád vyzdvihnul Miu, úvodem se mi v tom krátkém sestřihu nepozdávala, ale s postupujícím časem jsem si ji opět zamiloval. Možná trochu příliš pomalé, ale celkem působivé, oceňuji odvahu natočit Murakamiho novelu. Určitě zajímavá volba pro menší a artovější kina.

45 minut bezbřehá nuda, pak pár minut slušné akce a napětí, následuje další bezbřehá nuda, divné vyústění příběhu, sem tam akce a divný závěr. Film, který nejvíc (anebo pouze) ocení zaryté fanynky Michaela Fassbendera Na druhou stranu uznávám, že v kině i ta bezbřehá nuda může působit vizuálně zajímavě.

Povinný film pro všechny pokrytce, popírače, tyrany a fanatiky, kterých znám i ve svém okolí bohužel dost. Zbožňuji filmy na téma pravda-lež, normálnost-nenormálnost, co je v pořádku a co ne. Edgerton si vybral prvotřídní casting - kromě sebe samotného vsadil na zkušenosti Nicole Kidman a Russel Crowa, což nemůže nikdy zklamat a poskytl další velkou příležitost mladému Lucasu Hedgesovi - tomuhle klukovi věštím zářnou budoucnost - líbl se mi jeho výkon v Místo u moře, ale tady dostal mnohem více prostoru, který absolutně zužitkoval. Zásadní příběh, z těch faktických čísel na konci mrazí.

Sidney Hall je přesně zářným příkladem toho, proč mám rád filmy s příběhem. Nádherně poskládaná mozaika, která do sebe zapadne až v posledních minutách celé stopáže, proto je nezbytná divákova pozornost od první do poslední minuty. Silný zásah do srdce, několikrát jsem se otřásl, protože ten film je o lidech žijících sinusoidně čili aktuálně pro mě jak stvořený. Logan Lerman fantastický, Elle Fanning roztomilá a rozkošná, Michelle Monaghan k nakousnutí. Zážitek par excellence.

Sólo pro dva vynikající herce, Huba s Budařem excelují v nádherném prostředí s úchvatnou kamerou. Spousta krásných myšlenek a oceňuji, že se tvůrci nebáli zabrousit i do těch ostřejších a kontroverznějších témat. Nadčasová záležitost a zasloužená ocenění pro Hubu.

Mně se ten film čistě subjektivně příliš nelíbil, resp. nedokázal mě celou dobu oslovit, vtáhnout do děje, známý příběh byl vykreslen nudně, neměl správnou jiskru. Schválně píši subjektivně, protože mě iritovaly věci, které jiné diváky vůbec iritovat nemusí - hlavní herec, podle mě přeceňovaná Zuzana Bydžovská, je to dobrá herečka, ale aby byla tak opěvována a za každý svůj štěk nominovaná na kdejakou cenu, to se mi příčí. Proč tedy dávám čtyři hvězdičky? Za odvahu, protože se konečně našel český režisér, který se nebál a šel do tohoto těžkého tématu a pojal to tak, jak to pojal, někomu se to může líbit, někomu ne, ale zkusil to a to je hlavní!

Pro mě to bylo fakt utrpení. Mám rád van Goghovy obrazy, zajímám se o životy malířů, chodím do muzeí a galerií, ale filmy bez děje mě fakt iritují. Navíc mezi van Goghem a Gauguinem byla taková dynamičnost, že by vystačila na celý film, tady se jí jen lehce dotkneme. Willem Dafoe je skvělý v každé roli a i na van Gogha se fyzicky hodí. Trochu úsměvné je obsazení Ruperta Frienda do role Thea - ten výrazný věkový rozdíl nesetře sebelepší maskér. Potěší přítomnost evropských hereckých superstar - Mikkelsena a Amalrica. Schnabel je komplikovaná osobnost, proto mě v konečném důsledku nepřekvapuje, že tento film natočil právě on.

Zdárně jsem dokončil všechny snímky nominované na Oscara za nejlepší film, dva povinně kvótové černošské jsem si nechal na závěr. U Černého pantera jsem se třicet minut těžce nudil a lkal, zda to celou stopáž vydržím, naštěstí se pak příběh rozvinul zajímavým způsobem a černošských krásek zde bylo k vidění více než u Blackkklansman. Přece jen si ale myslím, že by proškrtání scénáře nebylo od věci, pěkných krajinek si můžeme užít v dokumentárních přírodopisných pořadech.