Radiq

Ano, je tam náznak kultovního Kouře, ale přece jen je to ještě dost plenkovité. Hanákovy zpěvy a tělesné projevy nic moc, na Evu Horkou se alespoň pěkně dívalo. Tance byly víc křečovité, než zpěvy a celé to chytlo tu pravou patinu až v Kouři.

Hodnotím samostatně, bez "Kdyby ty muziky nebyly". Většina uchazeček je opravdu strašná, zpěvem a často i vzhledem, ale najdou se mezi nimi i obyčejné, normální, koukatelné holky. Třeba Křesadlová mi docela připomínala Amy Winehouse, zajímavé. Některé ty bigbeatové písničky byly docela chytlavé. Na konkurzu samotném se mi nejvíc líbila ta ulítlá holka s jemnými ďolíčky, co zpívala jakousi námořnickou (Hoj a hoj, kapitán, johoho, za toho život dám, hip hip hurá, kapitán) a mezi tím tam házela různé hlášky, jak kdyby na něčem jela, ale aspoň byla přirozená, tvářila se tak nevinně a měla charisma. Když bych měl hodnotit jen zpěv, vyhrála by to u mě ta holka, co tam kvákala cosi španělského (teď jsem zjistil, že to byla Yvonne Přenosilová). Kromě těch dobrých písniček tam jsou i blbosti a nejhorší je, když se tam přimotá i Suchý a začne s tou jednou uchazečkou zpívat. Přiznávám, že jsem na něho vysazenej - Suchý se mi nikdy moc nelíbil, možná jen když drží hubu a nedělá ty své ksichty (a to moc často není), tak ho snesu. Jinak hodně komparzu a neherců často čumí do kamery, jen tak po očku a to mě rušilo. "Děkujem, dáme vám vědět."

Motorky a dechové orchestry, tak by se to dalo zkráceně charakterizovat. Zatímco u motorek jen mlčky sledujeme, u zkoušek orchestru se dočkáme kapelníkova lamentování a je úplně vidět, že Jan Vostrčil je ve svém živlu (i v osobním životě dělal kapelníka a Kmochův Kolín spoluzaložil, takže vlastně hrál sám sebe a to jeho nadšení z něj úplně čiší). Ostatně jeho účast je jediným želízkem v ohni celého filmu - jinak nám film nic moc nenabídne. Samozřejmě Formanův rukopis je zde již znát, ale není to ještě to pravé ořechové. "Nashledanou." "Raději ne."

Na to, že hlavní hrdina je matematický génius, režisér nám skrz jeho život přibližuje různé matematické poznatky, které by on už měl dávno znát a vůbec by se tím neměl zabývat, protože je to základ. Je to tam jenom kvůli tomu, aby to přiblížil divákovi. Místo toho si čmárá do novin vzoreček pro výpočet objemu kruhu, mluví o Fibonacciho posloupnosti, Pythagorovi a zlatém řezu, mluví o Archimedově zákonu a jak na něj přišel a tak dále. Kromě toho je tam zapleteno židovství a ty jejich šaškárny a propojení s bohem. Kurva Aronofsky, to už je po několikáté! Jsem nevěděl, že už od začátku kariéry jsi byl tak fascinovanej bohem a kokotinama kolem (které mě naštvaly ve Fontáně a Noemovi). Tohle, navíc s vizuálem, kterej se mi fakt nelíbil, mě vůbec nebavilo. Jediné, co v tom bylo nadprůměrné, byla ta hudba - nejen od Clinta Mansela, ale i ten soundtrack.

Tak trochu propagace vlastního businessu - přesně podle plánu "every good restaurant needs a story". Dokumentární část zobrazující nekalé pozadí kuřecího průmyslu v Americe, hraje druhé noty. Co se týká samotného podniku a nabízených jídel, vidím v tom trochu zradu oproti jeho předchozím aktivitám pomlouvající přesně toto odvětví. Očividně to ale využil ve svůj prospěch a docela mě mrzí, že místo nápravy špatných výrobních procesů, se jim v podstatě poddá a založí na nich svou značku. Ok, vše nejde změnit najednou a myslím, že na to jde zajímavým způsobem, ale stejně mě moc jeho restaurace neláká. Pořád to vypadalo, že stejně používají nějaké umělé, hnusné, balené pečivo a když vidím, jak to maso fláknou do friťáku, tak i přes všechny ty ostatní zdravé a chutné složky to jídlo prostě kurví. Amíci jsou totiž asi tak primitivní, že názory, které tam zazněly, jsou asi jejich mantra: "zdravé nechutná dobře" a "grilované nikdo nechce". A tak, aby nezkrachoval hned ze začátku, dá zákazníkům to, co chtějí. A k tomu nějakou tu osvětu. PS: nejlepší z celého dokumentu, byly zpomalené záběry na malá žlutá kuřátka, které z bedýnek vysypávali jak nějaké smetí...

Mám rád tyhlety dokumenty, kde se ryje do majoritních názorů společnosti. Protože většinou jsem na jejich straně. Tohle mě jen přesvědčilo v tom, jak moc to v Americe stojí za hovno, i když se obecně propaguje pravej opak. Je pravda, že Mogran Spurlock to vzal trochu za jeden konec provazu a celou sféru fastfoodů staví do pozice čirého zla, i když člověk by si měl v životě i něco užít. Samozřejmě "všeho s mírou" a "dobrého pomálu". V Americe je to ale dost extrém, takže chápu, že na to chtěl upozornit. Já osobně jsem žrádlu v McDonaldu nikdy nepřišel na chuť, všechno jakési umělé, i když ta chuť nebyla úplně k zahození. V naší malé republice to s tím jídlem taky není zrovna ideální, ale můžeme být rádi, že to je, jak to je - mohlo by být mnohem hůř! Hodnotit-li mám, tři hvězdy dokumentu dám. PS: zajímavé bylo, že Don Gorske, který každodenně sežere minimálně jednoho Big Maca, není tlustý - ale stejně vypadá jak kokot, s tou jeho rovně střiženou ofinou, licousnatými licousy a culíkem. Pan Krabs ze Spongeboba by z něho ale měl radost...

Je blbé, že americké publikum a kritici ten film tenkrát vůbec neocenili, protože mně přišel hodně dobrý a vtipný. V zajímavostech by mělo být: v konkurzu na zpěvačku není jediná pěkná dívka - kromě dcery hlavních rodičů Jeanie (Linnea Heacock) - a celkově záměrem tvůrců asi bylo do hereckých rolí obsadit samé ksichty, chch. Ty vzhledově podivné zpěvačky a s tím zpěvem je to často smrtelná kombinace. Jinak Tina Turner mi vždycky tak trochu připomínala gorilí samici a jde vidět, že taková byla, i když byla mladší - a navíc ty její tanečky a grimasy, to ještě ten lidoopí zjev podtrhuje. Samozřejmě nejvíc zaujme kultovní scéna, kde generace rodičů kouří marihuanu a za mentora mají Schiavelliho. Ale i jiné útržky filmu stojí za to. Forman dokázal, jak kvalitní režisér umí být i za laciný peníz a to se mu potom vyplatilo.

Škoda, že Bruce si nenechal ten úvodní vzhled po celý film, aspoň by byla nějaká změna. Ale ne, nastoupí plešatá hlava a Willis, jak ho známe. On i ten příběh byl docela ok, teda samozřejmě nesmíme nad tím nějak moc dumat. Nejvíc na ránu pěstí tam ze všech těch záporáků byl jednoznačně ten malej kluk, protože mi to připadalo jak nějakej protekční fakan z nějakýho Spielbergova filmu... ale nakonec se s tím dalo žít. Kromě Willise, bez kterého by to bylo o level horší, se mi z herců líbil hlavně nevyzpytatelnej Jonathan Tucker a samozřejmě psychopatickej Ben Foster. Jinak se ale jedná o docela zapomenutelnej film, proto dávám lehce nadprůměrné 3 hvězdy.

Já teda nevím, ale žádné velké nadšení ve mě tenhle film nezanechal. Němci jsou na předlohu asi strašně pyšní a myslí si, že to je národní chlouba nebo něco - teda usuzuju z toho, že to byl v Německu bestseller a kvůli úspěchu v kinech. Podle mě se ale Němci mýlí. A mýlí se hodně uživatelů ČSFD a jiných diváků, i když jejich názor jim neberu (tak mi taky neberte ten můj). Prostě - myslel jsem si, že to bude podle pravdy nebo o nějakém skutečném vrahovi nebo aspoň o něčem, co není úplnej nesmysl. Ale tady od začátku do konce jde o nadpřirozenou schopnost čuchat líp než pes (hlavně ze začátku často čichá hrozně dlouho a nosy jsou všude, vše se točí kolem čichu, dělá se tam furt čuch čuch, ňuf ňuf, na všechno ostatní zapomeňte a soustřeďte se na čich atd.) - na dálku několika kilometrů, ve všech smradech města, poznat o jakou vůni/smrad se jedná atd. Od toho se vše odvíjí a upřímně jsem rád, že se z něj stal vrah, protože alespoň něco zajímavého se tam dělo. Jinak by to totiž připomínalo spíš takovou nějakou tu německou pohádku, které dávají každou sobotu dopoledne na Nově. Pochválit musím jedině vyobrazení té doby. Hodnotit jen to a dám plný počet. Bohužel to ostatní mě opravdu nijak neoslovilo, celé se to nějak táhlo a hlavně tomu chyběla nějaká myšlenka. Jen jeden čuchající úchyl, fetišista čuchu a nemluva, kterýmu jeho posedlost trochu zkomplikovala život a nestačilo mu na dálku cítit frndu, chtěl to prostě uchovat, hlavně od zrzek (což mu schvaluju). A tak se mu to nakonec povedlo - vyrobil dokonalý e-liquid!

Už jsem si říkal, že nemá cenu v téhle sérii ještě pokračovat a že je to už vyždímané jak cecky stařeny. Ale stačí přidat trochu nahoty a sexu a hromady steam-punk/post-apo individuí a hned je to zajímavější. Zase ale prrr, aby to nevyznělo, že se mi to nějak líbilo. Nelíbilo, ale bylo to lepší než dva předchozí filmy s Luke Gossem v hlavní roli. Přece jen Zach McGowan mě bavil víc. Jo a nasralo mě, že ani na konci neukázali Frankensteinovu tvář... i když jednoduše mohli. Tohle byl podraz na diváka.