Radiq

Tak tohle, to byl FAKT skvělej film! O to víc, že jsem to nečekal. O to víc, že je to dobové a né třeba jak Gomora, která je více ze současnosti (a o to horší). Dost mi to připomnělo taková díla jako třeba Tenkrát v Americe. Michele Placido si zaslouží poctu, že umí i režírovat. Vůbec si nevšimnete, že to je dlouhé 2 a půl hodiny. Pořád se tam něco děje a je to nezastavitelné. Má to takový spád, až si někdy říkám, že to nestíhám sledovat. Pak jsem i trochu ztratil přehled kdo je s kým a kdo už ne a proč, ale jenom maličko. Stane se tam toho tolik, že by to v klidu vydalo na seriál... ale to by zase ztratilo to tempo, kterému tak tleskám. Do děje jsou naroubované i souvislosti z tehdejší doby, jako výbuch nádraží známý jako Atentát v Boloni neboli Boloňský masakr, vraždy vlivných lidí (asi vlivných, když to zmiňují v médiích) a okrajově třeba i atentát na papeže nebo pád Berlínské zdi. Dost jsem u toho přemýšlel o tom, jak moc je to podle pravdy... Je to podle knihy soudce, takže ten asi o Banda della Magliana něco věděl. Asi na tom něco bude. Chválit musím skvěle se hodící výběr hudby - jsou to většinou retro pecky a vždy zazní ve správnou chvíli. A pak se také povedl výběr herců. Celá hlavní trojka je skvělá a navíc doplněná o taková jména jako charismaťák Riccardo Scamarcio nebo kráska Jasmine Trinca (chudák, to si nezasloužila). Samostatně zmíním roli luxusní štětky Patricie, kterou hrála Anna Mouglalis. Ta role štětky mě fascinovala a rajcovala tím, jaká je to štětka... a vzhledem k jejímu vzhledu jsem měl choutky si to tam za ní zajet rozdat jak ten policajt Stefano Accorsi (další skvělá volba). Vlastně na tom filmu nevidím žádnou chybu.

Už jsem to viděl hodně dávno, kdysi na vejšce a tenkrát se mi to strašně líbilo. Teď už to taková bomba není, protože když se nad tím zamyslím, je tam spousta nesmyslů. Jak logických, tak dějových. Prvně ten samotný ten svět bez emocí, kde se dystopicky trestá každý zločin smrtí bez soudu - to by opravdu muselo být sci-fi, aby se lidstvo do takové fáze dostalo. A pak ty blbosti, jako že odboj o něm takhle všechno věděl nebo že se hlavní záporák nechal po tom svém velkolepém plánu tak lehce odkráglovat. Akce nesmyslná, ale efektní - rozumněno tak, že hlavní je, že to dobře vypadá a né že by to bylo reálné. Ten pistolově-bojový styl je dobrej leda tak ve filmu, ale jinak by to asi neklaplo. A to ani nemluvím o tom, že trefit se umí jen on, ale do něho nikdy nikdo. Ale nepřemejšlet o kravinách a pak si ten film a Christiana Balea můžete i užít. Vždyť je to přece sci-fi, tak to jako fikci taky berme. A užijme si ten vizuál.

Přišel F. Gary Gray a s ním: černošské (producentské) gangy, vyloženě trapný André Benjamin jako debílek Dabu, not entertaining Cedric the Entertainer, a připadalo mi to tak, nebo to byl typický černošský happy end? Prvním dílem se to ohánělo, kde mohlo... často se i kopírovalo: auto "cadillac", předvádění hereckého umu (tentokrát zvedáním obočí The Rocka místo ksichtů Dannyho DeVita), telka puštěná uprostřed noci nezvanými návštěvníky následovaná vyklidněním situace, uzemnění bodyguarda s následným pokecem nebo když Uma prozradí, co nemá. Harvey Keitel už nehraje Harveyho Keitela, ale úplně jinou postavu. Negrofilní pasácký Vince Vaughn nebo homosexuální Dwayne Johnson je stejně debilní jak již zmiňovaný André Benjamin. Tanec Johna Travolty a Umy Thurman je sice jiný, ale člověk se neubrání srovnávání s Pulp Fiction - a pak zjistí, jak je to vlastně trapně podobné. Ani ten děj není kdovíjak dobrý - zatímco v prvním díle se Chili Palmer vyznal tak dobře ve filmech, teď už je to expert na hudbu. Hudby tady máme proto hodně, skoro jak v nějakém hudebním filmu. A tudy také směřujeme kupředu - vzestup neznámé zpěvačky. Okay, podporovaný různými mafiánskými peripetiemi, to uznávám. Ale Rusáci tam jsou taky jen na to, aby se s nimi dal narafičit nějaký podraz nebo tak. A tak nejlepší z celého filmu je hned první dialog, kde se řeší sequely, přičemž samotný film je také sequel.