Pink.Panther

První co mne napadlo bylo že je to zas nějaká vívegovina. Jenže když spisovatelka Doris Lessing napsala v roce 2003 povídku "Babičky", byla inspirována prý skutečným příběhem. Inspirace přišla v hospodě kde se dvě matky bavily aférou kterou měly společné se synem té druhé. Předlohou je odvážné téma na hraně incestu. Být na režisérské stoličce hřebejk, zapíchl by se pěkně hluboko … Ovšem na režisérské židli je Anne Fontaine, která morálně nejednoznačné téma zpracovala v zdařilé plážové melodrama s pěknými filmovými obrazy. Francouzko-australská produkce se mi už vícekrát osvědčila. Produkce: Gaumont, Screen Australia

Asi nějaká blondýna tahle Virginie Despentes. Umorousaný těžce se plazící scénář, lesbická dvojka kde je jedna herečka herecky o několik levelů výš. Tohle nemohlo dobře dopadnout.

Dlužno říct, že remake za originálem nijak nezaostává, přidává barvu velmi solidní kameru a střih a ubrali na socialistické morálce, trochu to zmodernizovali což zasloužilí komsomolci přijmou z uzarděním, ale pokrok nezastavíš. Smysl takových povedených remaků je oživit legendy - stalo se, tohle je velmi solidně zmáklej válečnej film.

Kdyby si Tim při čtení Alenky osladil život kostkou cukru prosáklou pár kapkami diethylamidu kyseliny lysergové, mohl posílit svou uměleckou kreativitu v duchu květinových dětí konce šedesátých let a kniha Lewise Carrolla mohla být zfilmována v pravdě stylově. Takto jsem v ú-divu i já – s čím to ten Burton vlastně experimentuje, že psychoaktivní účinky jeho životabudiče vedou k tak sterilnímu plastovému vizuálu. Dětičkám se budou barevně vyvedené deformované postavičky líbit, pochybuji ale, že by dokázaly ocenit u Bílé královny brežněvovské obočí. Time, ty můj smutku LSD je z módy, ale to co ti dodal Disney bylo původně určeno pro kačera Donalda !!! Produkce: Walt Disney Pictures

Dvě pozitiva: má to fakt dobrou atmosféru a není to Marvel.

I když se to dočteme v anotaci, film není životopisný v tomto smyslu ani historický, dokonce ani není ve své podstatě o Mozartovi. Vše, Amadeus, hudba, rokokové paruky, opuletní mizanscéna je jen kulisa pro autorův umělecký záměr vycházející z výborné alegorické divadelní hry. _____Forman se ve svých stěžejních filmech ale v podstatě celé tvorbě zabývá vztahem společnosti a jednotlivce. Jednotlivec toužící po svobodě a společnost, která ho z různých důvodů utlačuje. Autor přirozeně vychází ze své zkušenosti s komunismem, ale nebyl by to opravdový umělec, kdyby se omezil na primitivní antikomunismus. Forman se svým hlavním tématem zabývá s nadhledem a v širších souvislostech - jednou je to svobodomyslný lapka versus totalita respektive psychiatrická klinika (Kukačka), jindy volnomyšlenkář versus bigotní pokrytecká společnost (Flynt) nebo obět versus inkvizice - (Goya). _____Vztah Amadeus Salieri zde nastíněný je fikce. Amadeus je alegorický film. Tato alegorie zobrazuje souboj průměrnosti s genialitou, respektive vyjímečný jednotlivec versus společnost průměrných. Klíčové sekvence filmu jsou ty kde se císař rozhoduje zdali se má přiklonit na stranu Mozarta nebo nikoliv. Panovník nedá za pravdu geniovi, snadno by mohlo vyjít najevo, že i on císař je vedle genia jen průměrný (chápáno nikoliv jako hudebník, ale zobecněno jako konkurent). Když se podíváme napříč staletími i politickými systémy, či jen na současnou politiku je tato alegorie velmi výmluvná. Umělecké dílo spojující to nejlepší z Evropy i Ameriky, luxusní formu i obsah, komerční úspěch i artové ambice s nadčasovým poselstvím v jeden dokonale namíchaný opus magnum.

Kam čert nemůže, tam nastrčí Amazonku. V době kdy Belmondova popularita upadala už více než deset let, byl tohle po čertech velkolepý průšvih. De Broca nedokázal navázat na úspěchy slavných let a Belmondo na prahu sedumdesátky nedokázal zahrát to co před čtvrt stoletím. Je těžké najít na Amazonce něco pozitivního. Tady je špatně úplně všechno. Produkce: Les Films Alain Sarde

V oskarovém La Nuit américaine se dozvíme, jak filmování funguje, jaké jsou příjemné i obtížné momenty a jak kino vytváří iluze. Truffaut je režisérem za kamerou i před kamerou a vykreslil tu obraz režiséra, který se jako matka stará o své filmové hvězdy, který je psychologem zabývajícím se jejich problémy a na place tvrdě pracuje a realizuje své představy._____Název filmu Americká noc je označení pro technický trik, kdy se za pomoci filtru denní nahrávky mění na noční. Zajímavý pohled je na herce, kteří jsou trochu jako malé děti a mají problém rozlišit mezi filmem a reálným světem a kteří své pocity snáze zahrají ve filmu, než že by je dokázali v reálném světě skutečně prožít._____ Magický dojem umocňují lyrické sekvence s podkresem klasické hudby. Jen málo filmů se povede tak, že jsou bezchybné, naprosto dokonalé. Řekl bych, že toto je jeden z nich. Něco jako Melvillova Armáda stínů nebo Wilderovo Some Like It Hot. Tady navíc autor přenáší na diváka své nadšení pro film. . Produkce: Les Films du Carrosse

Možná spíš hollywoodské psycho a jejich pakultura. Nic co by překvapilo. Hollywoodská dceřiná společnost časopis Empire tomu dá štempl Jeden z 500 největších filmů všech dob a dílo obchodního modelu je dokonáno. Lidu je nabízena dokola ta stejná oblbovačka. Produkce: Universal Pictures

No já nevím, celou dobu tam mlátit jen šestnácky to je hudebně dosti zvláštní :-). Nicméně asi hlavně díky Anetě je celkový dojem z koncertu opravdu velmi dobrý. Hudebně to ale chce přeci jen něco trochu víc, (klidně i za cenu méně radosti - více hudby).