Fragonar

Ještě donedávna jsem tvrdil, že bych se s láskou a vděčností podíval třeba i na legendární Kolotoč, jen kdyby to napínavé vytáčení dvacetikorun moderoval Arnold. Ale tohle - tohle je bohužel nesnesitelné...

Nečekaný poklad! Jakmile divák přijme poněkud klaunský styl moderování s dost viditelnou snahou napodobovat některé komické polohy Jima Carryho, otevře se mu nečekaně nový svět soutěže, ve které se nikdo nebere smrtelně vážně, zato každý něco umí!! To kouzlení s dorty je prostě fascinující, lidé milí, rozesmátí, vzájemně se podporující. Je to jako pustit si do žíly infuzi jednorožčí duhy, což může znít děsivě, ale já si naopak myslím, že takový doping právě všichni moc potřebujeme... A toho moderátora začnete mít mimochodem velmi brzy rádi. Stačí zhlédnout tak dva díly... Nemůžu se dočkat další řady, neboť chci do konce života naslouchat vášnivým výkřikům: "JE TOHLE DORT?!!" Jak očistné ve srovnání se stovkami smutnějších otázek, které se nám denně obsesivně derou na mysl...

Ve stručnosti, neboť vše, co chci říct, už se rozpíná přes mnoho jiných komentářů: Ano, velmi se mi líbí Dva papežové ve své až meditativní pomalosti, která tu vůbec není na škodu. Naopak. Je to slast, smět si na chvíli odpočinout od divoce a agresivně klipovitých snímků, které na divákův mozek působí podobně jako explodující šrapnely a kterými současná kina jen přetékají... Kdo čeká nějakou zásadní, velkolepou zápletku, která ho zvedne z křesla, nedočká se. Žádné prudké smeče přes síť, spíše příjemně zvládnutý pingpongový zápas, kdy malý bílý míček ťuká v pravidelném rytmu jako kyvadlo hodin - a ano, hrozí zde, že zatímco jednoho diváka pohladí svým delikátním pohybem po duši, druhého uspí. Nepochybuji, že tento film neocení zdaleka každý. Líbí se mi rovněž ta sebekázeň netlačit ve scénáři na pilu tím ani oním směrem - neadorovat ani výrazně nekritizovat, spíše nechat volně probíhat a posléze svobodně rezonovat v divákovi. Herecké výkony bezchybné a nesmírně příjemné. Retrospektivní pasáže bych - jako mnozí jiní zdejší komentátoři - rovněž zredukoval, neboť film je podle mého názoru nepotřebuje. Je nejsilnější v dialozích, těch zdánlivě banálních, rozkošně rozpačitých, tekoucích jako med.