255085349

Strašný. Proč se to jmenuje Případ pro exorcistu, když to s tím nemá prakticky nic společného? Zápletka je tak praštěná, že by se vešla do třiceti minut, ne do neskutečně roztahaných tří hodin. Hudba je příšerná, vůbec se k danému žánru nehodí a doslova vykrádá soundtrack z BBC Sherlocka, především motivem balkánského klavíru. Velké množství WTF scén. A ten poster, na kterém se policisté usmívají s namířenou zbraní, to je jako co?

Formálně a na české poměry neuvěřitelný film, u kterého jsem se několikrát přistihla, že jsem vůbec poprvé hrdá na českou filmografii. Michalina Olszańská je totální zjevení a Polákům máme co závidět. Sugestivní a uvěřitelné sžití se s postavou, přičemž mě tedy nejvíce dostával ten nenapodobitelný klukovsko-klátivý styl chůze. Po obsahové a interpretační stránce už je to trochu problematičtější. Snímek je výrazně informačně kusý, odtažitý, řada lidí ho nemusí přijmout už kvůli bezprecedentnosti činu Hepnarové. Jeho největší obsahovou devizou je podle mě snaha donutit diváka značně přemýšlet a pochybovat během sledování i po něm. Tázat se po smyslu filmu i po smyslu života a činu Olgy. A takový stimul by mělo dávat každé kvalitní umělecké dílo.

Hrůza skrz naskrz. Dodělali mě ti pionýři včele s vřeštící Darou Rollins.

"Jsem vožralá, smutná a jsem na Moravě" Hřebejka nemám ráda, ale tohle má docela vtipný scénář a -až na to snobské sociální zázemí všech postav a nechutně načinčané scenerie - docela reálné příběhy.

Intenzivní biják o touze jednoho muže udělat v chaosu pekla něco řádného a správného. Výborný střih a zvuk. Maďaři si za tu práci plné hodnocení právem zaslouží. Vzor zcela moderně natočeného historického filmu. Více takových, prosím. Dnešní společnost je potřebuje jako sůl.

Del Torův majstrštyk s pohádkovým příběhem, který mě ale jako jediný ze všech filmů dokáže vždy zaručeně rozbrečet.

Výborná Julia Ormond, působivý závěr a Petr III. který mi tehdy jako malé naháněl svým zjevem a chováním hrůzu. Dnes vím, že tak strašidelný opravdu nebyl.

"Ottíku!" Obstojný český debut s výborným střihem. Více než rodinný, je Rodinný film hlavně artový film, který si doslova vychutnává svou nedořečenost. Možná jen, že ten free přístup rodičů byl až moc přehnaný (viz nahá maminka na skypu před svým pubertálním potomkem). Také pár scén v protěžované linii syna jsem příliš nepochopila. Hodně pozvolná studie vztahů v základní jednotce společnosti, která mě zásadně utvrdila ve dvou skutečnostech: 1) Jenovéfa Boková a Eliška Křenková jsou výborné herečky. 2) Pořídím si border kolii. Ale na dovolenou jí s sebou tedy rozhodně brát nebudu.

Tuhle parodii na příběh nejslavnější Francouzky jsem viděla ve svých deseti letech a kromě toho, že jsem z ní měla tehdy slušné trauma, dodnes si pamatuji děsivé scény smrti Janiny sestry nebo upálení, Milu Jovovich zcela pokrytou krví, halucinogenní prostřihy a uřvaný dabing Táni Vilhelmové. Bessonovi toto téma vůbec nesedlo. Ještě, že v témže roce byla natočená druhá Johanka, kvalitativně na opačném konci hodnotového žebříčku.

Takto má podle mě vypadat ukázkový thriller. Black Swan je zcela reálným příběhem o tom, jak umění může dovést člověka k dokonalé psychické proměně. Zbožňuji filmy, ve kterých se člověk snaží dosáhnout dokonalého, mistrovského výkonu (např. Whiplash). Byť je logické, že během takové cesty něco (nebo všechno) ztratí, stojí taková cesta za to, neboť jen tak se ukáže, kdo život jen promrhal a kdo jej skutečně miloval. Nejlepší role Natalie Portman. Hudba=hororový Čajkovskij.