Ukrizku

Ukrizku

Kateřina Marešová

okres Liberec

1 bod

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2
    • 21.5.2017  00:06

    Konečně kriminálka, kde existují i nepatologické vztahy. Dynamické, neokoukané, nemechanické, leč malinko nedotažené v detailech.

    • 10.5.2017  22:51

    Ojedinělá koncentrace umírajících dospívajících lavírujících bilancujících bojujících okouzlujících, kteří jsou nečekaně autonomní vzhledem ke své zdravotní omezenosti. Citovka s intenzivním idealismem prefinální moudrosti.

    • 8.5.2017  21:48

    Rodinné ano, komediální už méně, herci ve svém průměru, dětské role nespontánní... tradičně se vše podstatné vešlo do traileru, takže v kině už nic nepřekvapí. Trochu Rafťáci, trochu S tebou mě baví svět, ale linie o manželkách je tam podle mého zbytečná, nezáživná. Liška v roli otce je výstižný a uvěřitelný. Děti se smály jen sprosťárnám, tak nevím, co je špatně. Já si nejsem jistá, zda manželská devalvace mužské populace je rodinný standard, takže jsem se smála méně. Ale nakonec to dobře dopadlo, takže konec dobrý, všechno dobré - tedy za 3.

    • 2.5.2017  22:32
    Děti úplňku (TV film) (2017)
    *****

    Upřímná výpověď o autismu s MR, která vyvrací rainmanovskou scifi o vtipálkovi s geniálními schopnostmi, čistým sakem a asertivními rituály. Tady je realita prosta líbivého umění dojímat. Realita obětavé lásky pečujících, absence zpětné vazby, realita odmítnutí a násilné saturace. Konečně první krok k pochopení nevyléčitelné introverze s patologickou asocialitou. Už jen zbývá doporučit shlédnout těm, kteří mohou ovlivnit zakázku státu . Slovy Hynka Jůna: zakázka státu musí být kvalita života. Kvalita života autistů i jejich blízkých.

    • 19.4.2017  13:06

    Na Normální film je tenhle snímek dost nenormální a sama okolnost specifičnosti AS oproti jiným typům autismu tak trochu jde proti logice názvu i celé dokumentární koncepci. Nepotřebuju psychologickou analýzu, ale nějaký sociální kontext by se hodil (spolužáci, rodič, učitel). Takhle to, bohužel pro autisty, opět vyzní jako apel na bezpodmínečné přijetí exotičnosti, která normalitu schválně devalvuje. Umělecký záměr bych v tomto případě raději upozadila. Čekala jsem víc, nechtěla jsem sledovat sestřih excentrismu, chtěla jsem lépe pochopit vnitřní svět člověka. Škoda, PR opět předčilo výsledný dojem z filmu. Zůstávám u normy, tedy průměr, dobře, za 3.

    • 15.4.2017  22:54

    Pohádka jak má být! Realistická proměna charakteru dokonale koreluje s vývojem děje. Krásné animace, úžasná Angie Jolie, napětí, dokonalá diference dobra a zla. I na druhý pohled baví a dojme.

    • 14.4.2017  15:29
    Pozdní léto (TV film) (1974)
    *****

    Prosta sentimentu musím smeknout před Medřickou a Peškem, přestože oba doteď nepatřili mezi mé top herce. Dokonce i dětská role Michala Suchánka je tady úžasně spontánní, uvěřitelná, rozmilá. Mnoho moudrých výroků padlo z úst prarodičů. Mezigenerační soužití, jak má být - tak akorát konfliktní, tak akorát otravné a zároveň nadčasově moudré. Pozdní léto nyní považuji za poklad české filmové tvorby. Psychologicky výživná a z hlediska manželského soužití a bilance sociálních priorit bezdětného páru velmi hodnotná studie.

    • 9.4.2017  00:22
    Co by kdyby (2014)
    ***

    Je hezký, když se rodina sejde na pohřbu a každý najde sám sebe, z hádek je objímání a všechno je, jak má být. Jenže to je tak americký a vztahově jednoduchý, že by to jeden nevymyslel. Hlavně tam musí být všechno: neplodnost, nevěra, sourozenecká rivalita a překvapivě i odhalení nejméně předvídané orientace... film ke kafíčku.

    • 20.3.2017  00:35

    Touha zrozená v obdivu - Ed neodolatelně vygradoval z neohrabance v totálního pana manžela. A nad samozřejmostí, s jakou Kitty sdílí jeho zvratky, se žádná nepozastaví. Úžasně zahrané, naprosto přirozené, neokoukaný scénář o partnerské úctě.

    • 11.3.2017  23:56
    Mělký hrob (1994)
    ***

    Vadila mi jednoduchá dějová linie. Nic navíc jsem nedostala. Jen pochybnost o nápadu samém - copak by opravdu souhlasili 3 ze tří? A proč vlastně tak dlouhou dobu čekali? Až si je najdou? Celá zápletka byla neuvěřitelná. Napětí tam bylo, ale *** je max.

    • 4.3.2017  23:31
    Výměna (2008)
    ****

    Člověk si tady představuje neuvěřitelné zoufalství rodičovské nejistoty a šílí z brutality vrahovy vyšinutosti. Ale je to pojaté po chlapsku, tak nějak fakticky, kauzálně a jednovrstevně. Zážitek (v nejhorším slova smyslu) však vyplynul z příběhu, ani ne tak z filmu.

    • 26.2.2017  23:53

    Nejen Prachařová, ale i Krupanská je tragická víc než celé krimi. Kromě Stránského a Langmajera je to nepovedená převrácená parodie na Larssona. Prvoplánová kamera mne vedla k přesným odhadům, co, kdo udělá, na co sáhne, kam se kdo podívá a co bude v následujícím záběru. Patologova repetitiva: "jsem zvědav, jak ten prst budu narovnávat" za všechny dia-monology.

    • 26.2.2017  00:17

    Už Zmizelá byl pro mne zážitek a vlastně se oba Affleckovy filmy (herec, režie) podobají náladou oddáleného rozuzlení a zdánlivě vyřešené ztráty. Jenže zmizení dítěte je mnohem tragičtější a v kombinaci s výrazovou variabilitou bratra Caseyho je ještě silnějším příběhem. Opakované dilema - je hrozná matka lepší než žádná? Noční můra všech nevyhořelých sociálních pracovnic tady dostává ještě nadstandardní rozměr, protože Caseyho zdánlivá spravedlnost je okamžitě konfrontována syrovou realitou i dalšími ztrátami. Drama opakované volby a etické indiference je intimním dotazníkem každého, kdo byl svědkem dětské deprivace. Proto nemůže dělat dočasného pěstouna kdokoli. Takový "náhradní" rodič musí mít dilema životní perspektivy zanedbaného dítěte vyřešené. A o tom je Gone, Baby, Gone (rozumím názvu jako: dítě, které odešlo dvakrát).

    • 23.2.2017  20:54
    Čas hrdinů (2011)
    **

    Ohraná ubohá buzerace v přípravce, sadistickej němčour a konec bez konce. Dohromady zbytečná podívaná.

    • 16.2.2017  23:04

    Rodinnému filmu se zvířecím zaměřením není, co vytknout. Pro děti dobrodružné, vtipné i dojemné zároveň. Neotřelá forma empatie vůči psům, kteří jsou naivní, instinktivní, věrní, smutní, urputní i závislí na lidském rozmaru či náladě. Pes zaplní prázdnotu, pes odpustí hrubost, pes strpí ponížení, pes očima žebrá o lásku, raduje se s námi bez závisti, pes si nechá líbit i euthanázii. Příběh o neštěstí i naději - název koresponduje s obsahem a splňuje to, co rodina očekává od fantaskní perspektivy osudu utrápených zvířecích duší. Kdo na psí poslání nechce věřit, nechť do kina zbytečně nechodí.

    • 13.2.2017  23:03
    Drive (2011)
    ****

    Obraz a hudba hovoří za herce, každé slovo navíc by bylo zbytečné. Ryan Gosling - uchvatitel, chlápek, co vypadá jako citlivka, nás po hodině kochání něhou v jeho očích vyvede z omylu, když líbá Carey ve výtahu, a záhy se nechá vidět, jak někomu podezřelému rozšlape obličej na kaši. Za zbytečný sadismus zabíjaček ubírám pátou star a jdu si pustit Cliffa Martineze do sluchátek na dobrou noc.

    • 5.2.2017  21:21

    Co všechno lze vyjádřit bez pohybu těla! Příběh omezenosti a svobody rozhodování, drama lidské marnosti i vůle ke smyslu skýtá mnoho rozporů. Vše je uvěřitelné, jen chybí akcent ucelenosti a možná jsem přízemní, když přiznám, že jsem čekala alespoň jedno vyznání. Ale protiklady tří žen jsou žánrově neokoukané: kultivovaná, disciplinovaná, krásná, leč nehybná Muriel; neotesaná, živelná, ušmudlaná boxerka Lina a oddaná, závislá pečovatelka. Do poslední chvíle není zřejmé, kterou si Leo vybere. A proč vlastně? Vše nezodpovězené je zde možná tím nejopravdovějším, co prožíváme – stejně jako nedotažená vášeň ve vaně.

    • 5.2.2017  21:20

    Tady je zbytečné poměřovat s jakýmkoli jiným filmem o válečné ambivalenci dobra a zla. Jinakost je ve všech ohledech jeho předností. Za mne nejvyšší hodnocení za silný zážitek z příběhu o hrůze bez hrůzných cákanců krve, o přátelství bez plácání po ramenou, o lásce bez sexu, o milosrdenství bez patosu a o smrti bez definitivy. Opravdu citlivý snímek s půvabnou Sophií Nélisse, v jejíž očích je mnohem víc než lze pojmout jednorázovou konzumací. A Emily Watson, geniální herečka, které věříte, že „není tak tvrdá, jakou se zdá být“ – skvěle zahraná Němka, pěstounka s neuspokojenou mateřskou potřebou. Nechápu doporučení od 15 let; není snad láska k učení, knihám a kultivovanému vyprávění pro děti inspirací a sounáležitost spolu s ohleduplností předpokladem prosociálního cítění?

    • 5.2.2017  21:20

    Teologicky výživná, hodnotově zřetelná a herecky vynikající pohádka. Na rozdíl od prvního dílu pro mne méně pohádková a více dvojsmyslná, což by nevadilo, nebylo-li by komediálnosti na úkor nepředvídatelnosti. Vše se dalo vytušit dopředu, a tak se ve mne nezaktivoval ani jeden neuron překvapení. Dvořák skvělý, nebeská laskavost Bartošky upřímná, rajská krása dokonalá, ale Čtvrtníčková mne neokouzlila (nemohla jsem se zbavit asociace podobně emočně ploché Emy Švábenské v Pohádkách pro Emu).

    • 5.2.2017  21:19
    Pravý rytíř (TV film) (2016)
    odpad!

    Štědrovečerní pohádka o nevím, proč rytíři, nejde snad ani sledovat do konce, není, čeho se chytit. Ubohost odkapává z výpravy, výrazů protagonistů, scénáře, hudby... motto: žádné, herci: ošklivý princ s pseudocharismatem a princezna stará-mladá; co by tohle mohlo dětem dát? Nic. Na trapnější pohádku si nemohu vzpomenout.

    • 5.2.2017  21:17
    Duši neprodám (TV film) (2016)
    ***

    Šokující téma prodeje novorozenců larvované v záhadném názvu láká, ale žel v dokumentu Evy Tomanové je zpracováno povrchně, chaoticky a nezajímavě. Legislativní nepodloženost, absence objasnění motivu náhradních matek a nudná kamera nutí přepnout a hledat zahraniční dokumentární alternativu. Jedině tematická atraktivita a personální autentičnost vysloužily autorce průměrné hodnocení.

    • 5.2.2017  17:48

    Uhlazené, decentní, emočně průhledné životopisné okénko, z kterého by šlo udělat drama za předpokladu, že by se někdo trochu umazal a divák by pak mohl být dotčen tíhou mezinárodní soudní mašinerie a nespravedlnosti nacistického bezpráví.

    • 1.2.2017  14:13
    Joy (2015)
    ***

    V Joy se kromě ústřední linie příběhu (prosazení mopu na trh) děje všechno jen tak mimochodem. Přehlcený dům mnoha členy domácnosti neodhalí žádné vztahové záležitosti, jako by celá rodina jen čekala v křesle u obrazovky, jak to dopadne. Na dvouhodinový snímek je toho všeho jen polovina. Zkrátka málo "zevnitř".

    • 29.1.2017  20:42
    Co s láskou (2014)
    ****

    "To nejlepší ze mne" by byl rozhodně důstojnější název pro film, kde láska znamená věrnost hodnotám, volbu slušnosti a obětavé pokory před vlastním uspokojením. Je to romantické, americké a předčilo to moje očekávání. Jen starší Dawson vypadal paradoxně mladší nežli jeho adolescentní verze. Amanda - studentka byla přirozená a úžasně věrohodná.

    • 28.1.2017  18:32
    O sexu (2008)
    ****

    Myšlenka výborná, animace i komentáře vkusné, ale najednou je toho pro lidi se sníženou schopností orientace dost. Představuji si, jak se u filmu stydí, až vlezou pod stůl a pak jim v hlavě šrotují nevysvětlené momenty (těhotenství, tělísko, plánování mateřství). Konzumaci bych rozhodně doporučovala rozfázovat a také bych pouštěla individuálně, nikoli jako součást rodinné výchovy ve škole. Nadsázka je zbytečná, lidé s omezenou kognitivní výbavou jí neporozumí.

    • 25.1.2017  23:16

    Nejvíc milostný příběh. Největší reálná hrůza lásky a nelásky v napětí a bez nadsázky. Nejpravděpodobnější vztahová trivialita a nejsilnější cit na pozadí manželské rezignace. Nejopravdovější herecké výkony. Pro mne od začátku do konce ve vysoké tepové frekvenci.

    • 24.1.2017  22:05

    Zklamání. Jako rodiče se mne to dotklo víc, než rodiče filmové. Přitom Streepová i Neeson mne neodradili výrazem - tedy banální scénář? Dramatická byla bohužel jen moje představa předloženého tématu.

    • 22.1.2017  08:50
    Melancholia (2011)
    ***

    V Melancholii je možné vidět marnost, beznaděj a trapnost, ale i povznesenost a upřímnost. V první polovině jsem smysl nepochopila, druhá část pro mne představuje nejlépe stravitelnou variantu sci-fi. Celkově průměr.

    • 19.1.2017  22:33
    Pouta (2009)
    ****

    Kvalitní zpracování ano, ale predikce beznaděje nutí jenom k nepříjemným pocitům; pro mne není důvod vidět znovu.

    • 17.1.2017  23:17

    Jakoby dětinské krimi o bratrech, kteří zamrzli v pubertálním fantazírování. Chtějí, co nemohou mít a předstírají, čím nemohou být. A nakonec jsou překvapeni, že se nestal zázrak. Ne, že bych takové hloupé lidi neznala, ale proč o nich točit filmy? CF je ale luxusní automechanik s hraničním IQ.

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace