Poslední recenze (339)
Jmenuji se Lo Ki-wan (2024)
Nesmyslná poslední třetina zkazila jinak ojedinělý zážitek.
Anatomie pádu (2023)
Jedenáctileté citlivě se projevující dítě by nic nedonutilo k vědomému ohrožení svého asistenčního psa (navíc takto pragmaticky) - je to přece nejvěrnější člen jeho rodiny, takže přes tuhle nesrovnalost se nepřenesu, ale jinak velmi dobré.
Dvě slova jako klíč (2023)
Od první do poslední minuty bezduchá pseudo "laskavá" slátanina, kterou snad vypravěč Švehlík už ani nemohl odvzdychat trapnějším výrazem. A ten cirkus okolo s povrchními vztahy a přearanžovanými postavami nebo s rádoby metaforami nezachrání ani letem světem záběry na Himálaje. Škoda času, ještěže ne v kině.