A_Shearer

Překvapivě povedená žánrovka seknutá drsnou školou a filmem noir. Brilantní začátek, pak scénář místy už pokulhává, ale pořád šlape kvalitně. Tahle přehlídka podrazů věru nebyla krásným obrázkem uvědomělého socialistického člověka.

Současní strážci ideologické čistoty tenhle film haní, většinově neprávem. Na tehdejší dobu velmi působivá psychologická studie s reálnou předlohou. Dobové ideologické paradigma samozřejmě nepřekračuje a ani nechce, ale to filmu nijak zásadně neškodí. Oceňuji zvláště to, že záporák není zdaleka ta záporný ale poměrně uvěřitelný a jeho snaha "žít konečně normálně" je uvěřitelná a může vzbuzovat i sympatie. Jednoduchá režimní agitka by vypadala vskutku jinak. Navíc velmi dobrý výkon Vaška a zvláště Šmídy.

80.a 90. léta byly absolutně největší estetický a umělecký peklo v dějinách světa. Ačkoli jsem tehdy vyrůstal, zůstal jsem i jako puberťák všech těch retardovanejch kultovních trháků se Schwarzenegrem, Willisem a spol. ušetřený. Občas se tak dostanu k nějakýmu takový skvostu jako Smrtonosná past nebo právě Highlander a vždycky zírám, jak něco tak směšnýho, amatérskýho a jednoduše hloupýho mohl být populárním mainstreamem. Je to asi jako kdyby Tomáš Magnusek a můj kámoš nerd dostali miliony dolarů a se svýma schopnostma měli vymyslet a zrežírovat film. Je to samozřejmě čistokrevnej odpad, ale za asi 3 vtipný hlášky, za i v týhle slátanině charismatickýho Conneryho a hlavně jako poděkování nad těma 2 hodinama němý fasicnace jednu hvězdu dám.

Samozřejmě, je tam zlý imperialistický agent a antisudetský hejt, dílo poplatné době vzniku, jenže zároveň je to (snad až na tu televizní estrádu) hodně povedená kriminálka, především dost atmosferická a docela přesvědčivě psychologická. Jelikož mě agitky z doby studený války nijak extra nepohoršujou (druhá strana na tom ostatně nebyla o moc lépe) hodnotím dost vysoko, protože to mělo kvality, o nichž si mohou dnešní české kriminálky nechat zdát. Jinak skutečně výborný výkon Riehse,

To je snad ještě horší než od Renče. Přitom potenciál by to samo o sobě mělo, herce vzali kvalitní a přitom to vypadá jak setkání ochotníků na maloměstě. Všechno totálně bez dynamiky, nudný k smrti, střihače a režiséra by měli popravit.

Svým způsobem mi to připomínalo 12 rozhněvaných mužů. Film, ve kterém se zdánlivě nic neděje, žádná velká akce, většinou spolu jen nějaké hlavy mluví (navíc vypadající jedna jak druhá s knírem pod nosem). A přesto jsem do toho seděl vtažen a ani na chvíli se nedokázal odtrhnout. Podané nikoli z perspektivy Dreyfuse, ale člověka v soukolí armády, který odhalí něco, co nikdy odhalit nechtěl, ale pak už nemůže couvnout. Spíš než o nespravedlivém procesu je to o odvaze postavit se všem, když člověk eticky jinak nemůže. To soukolí armády působilo opravdu děsivě. Pro Polanskiho bylo tohle téma zjevně osobní záležitostí v řadě ohledů a navzdory svému věku se toho zhostil víc než důstojně. Stejně jako skvělí herci.

Oceňuju odvahu vyprávět Němcovou úplně jinak než ji všichni znají ze školních škamen a vzepřít se svatému obrázku. Jako ženu nepoddajnou, svobodomyslnou, emancipovanou a zároveň leckdy dost nesnesitelnou a sobeckou. Vlastně jsem čekal mnohem větší povyk z konzervativních kruhů, ale literatura 19. století je paradoxně už asi mimo jejich obzor. Nejlepší mi přišlo velmi intimní vykreslení komplikovaného vztahu s manželem, který v tak konvenční době mohl těžko skončit jinak než dost tragicky, byť byl Němec na svou dobu značně liberální manžel. Naopak mi přijde škoda, že se seriál zcela míjel s tvorbou Němcové. Sice ji vidíme neustále s kalamářem, ale vždy jsou to jen kašírované záběry, které neříkají nic hlubšího. Její literární dílo tak stojí vlastně úplně mimo seriálovou Boženu (snad vyjma první básně s níž jí pomáhal Nebeský). Přitom zrovna ten rozpor velmi nekonvenční ženy a značně konvenčního psaní by si zasloužil mnohem víc prostoru (patrně tehdy bylo maximálně nekonvenční už jen to, že psala). S tím souvisí i neochota ukázat Němcovou na venkově, její svědectví o sociální bídě lidí se buď nehodilo do krámu ideologicky, nebo autorkám vyhovoval víc ten měšťácký biedermeier. Ten přitom zvlášť v druhém díle působil místy až cimrmanovsky komicky, jak Němcová potkává jednu význačnou postavu za druhou. Celkově hodnotím ale dost vysoko, ambiciózní pokus o quality TV navíc s většinou dost dobrými hereckými výkony.

Mno jako bondovská série se nikdy nesnažila někoho přesvědčit o realističnosti akce, ale když několikatunové letadlo padá pomaleji než osmdesátikilovej Bond, neni to zrovna povedené intro do základoškolské hodiny fyziky.Je samozřejmostí, že u tohohle typu filmů automaticky stáčím IQ na dvoucifernou veličinu, ale co je moc, je moc. Když si k tomu připočítám chaboučkej příběh a novýho - sice v tvářičce hezkýho -, ale neskutečně prkennýho Bonda, kterej vypadá, že si hraje na agenta asi jako my, když nám bylo 12,je hodnocení hodně z milosti. Přitom Dalton byl takovej hezky rošťáckej Bond, dal bych si ho býval rozhodně radši, než tohodle blazeovanýho panáka. Za nejlepšího Bonda může Brosnana označit leda někdo, kdo ho viděl na plakátech, ale ne při pokusu o hraní.

Casino Royal dokázalo zvednout Bondovskou laťku na maximum tím, že ze všech estetických prkotinek dalo na první místo silný příběh, který člověka chytil. Všechno kolem toho byl bonus. Quantum od Solance selhává právě v tomhle. Volné pokračování dává scénáristicky smysl, ale emočně je to ploché, nefunguje to. Sílu Cambellovy režie prostě nemá, navíc nezvládá akční scény, kde představa čím více střihů, tím víc Adidas prostě nefunguje. Ve skutečnosti z toho vylézá spíš nepřehledný galimatiáš. Nemohu se zbavit dojmu,že potenciál byl mnohem větší než provedení (byť třeba obě bondgirl byly na výsost povedené a pan Green také patřil k tomu nejlepšímu). Podstata Bondovy cesty uzavřená ve třech minutách na konci celého filmu je přesně tím promarněným potenciálem, který divák po emočním CR měl.

Bond je nakonec vždy o Bondovi a o příběhu. Zatímco to druhé je obstojné, Dalton u mě vítězí na celé čáře, je to přesně ten drsňák a zároveň klukovský rošťák, kterého musíte mít rádi. Za mě i ve zpětném pohledu nejlepší Bond po Craigovi, oproti topornému Brosnanovi je dostatečně živoucí a hravej, oproti Connerymu se nebere tak vážně. Za mě to funguje, nemluvě o té roztomilé blondýnce s mikádem...