Recenze (1 404)
Kundun (1997)
Nepopsatelné, magické, úžasné. Čekal jsem, že se mi tento Scorseseho snímek bude líbit, ale absolutně jsem nečekal, že mě svým pojetím a vyzněním doslova smete. Omračující a dechberoucí podívaná, ale zároveň je to natočeno velmi úsporně. V tom tkví síla tohoto životopisného filmu o 14. dalajlámovi. Hodně pomáhá geniální kamera Rogera Deakinse, výprava Danta Ferrettiho a hlavně duchovně přesahující hudba Philipa Glasse. Měl jsem v očích smutek po celou druhou polovinu. Třeba scéna, SPOILER ve které Mao Ce-tung řekne dalajlámovi, že jeho matka byla buddhistka a jedním dechem dodá, že náboženství je jed. KONEC SPOILERU To jsem cítil absolutní bezmoc. Závěr tuto bezmoc jenom korunuje. Krásný a velmi smutný film, který si zasluhuje mnohem větší pozornost, než jaká je mu momentálně věnována. Annaudových Sedm let v Tibetu (1997) se na Kunduna vůbec nechytá.
Samec (2009)
Viděno s odstupem a bez předsudků. Kutcher byl sice toporný, ale k tomuto typu filmu to sedlo. Opravdu to působí jako jeho autobiografie. Potěšil také netypický závěr. Body strhávám za příliš krátké milostné scény. 8/10
Riddick (2013)
Příjemné béčko.
Mortal Instruments: Město z kostí (2013)
Čistý výplach s jedním povedeným vtipem a tunou nezajímavých a necharismatických postav.
Všechny polohy lásky (2006)
Milane Cieslare, takhle to má vypadat.
Krise (1939)
Když děti zpívaly s Voskovcem a Werichem píseň "Proti větru", běhal mi mráz po zádech. http://www.youtube.com/watch?v=4Z8FQSRq61A.
Triumf vůle (1935)
Jako klasický dokument absolutně nehodnotitelné.
King Kong (1933)
Původní King Kong je z technického hlediska naprosto geniální, ale takhle špatně napsané postavy (hlavní hrdinka jenom ječí) jsou nepěkné překvapení i na 30. léta. Asi raději upřednostním Jacksonův remake, ve kterém Naomi Watts doopravdy hraje a její emancipovaná postava si ke Kongovi vytvoří opravdový a uvěřitelný vztah.
Žid Süss (1940)
Projekce Žida Süsse na LFŠ ve mně vyvolala naprostý pocit zmaru a znepokojení, když pár jedinců po skončení téhle hrůzy (řemeslně precizně natočené) začalo tleskat...
Křivdila mu (1933)
Čas tomu filmu značně ublížil. Přesto je Mae Westová v roli Lady Lou, ženy s pochybnou pověstí, výborná a některé její dvojsmyslné vtipy a písně ("Chlap, který nikam nespěchá") obstojí i dnes. Ale chápu, proč tento film a mnohé další daly důvod ke vzniku neblaze proslulé Legie slušnosti.